J 2024

The Unknown Face of Catholic-Protestant Dialogue in Central Europe? The forgotten seventeenth-century epitaph of the Swedish King Gustav II Adolf in the collegiate church of the Holy Cross in Wrocław (Silesia)

CZECHOWICZ, Boguslaw

Základní údaje

Originální název

The Unknown Face of Catholic-Protestant Dialogue in Central Europe? The forgotten seventeenth-century epitaph of the Swedish King Gustav II Adolf in the collegiate church of the Holy Cross in Wrocław (Silesia)

Název česky

Neznámá tvář katolicko-protestantského dialogu ve střední Evropě? Zapomenutý epitaf švédského krále Gustava II Adolfa ze sedmnáctého století v kolegiátním kostele svatého Kříže ve Vratislavi (Slezsko)

Vydání

Acta Baltico-Slavica, Warszawa, Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk, 2024, 0065-1044

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Klíčová slova česky

Gustav II Adolf; Vratislav; Slezsko; sepulkrální umění; luteránsko-katolický dialog

Klíčová slova anglicky

Gustav II Adolf; Wrocław; Silesia; sepulchral art; Lutheran-Catholic dialogue

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 31. 12. 2024 19:33, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.

Anotace

V originále

The article brings sensational information about the existence in the 17th century in the collegiate church of Holy Cross in Wrocław (Silesia) epitaph of King Gustav II Adolf of Sweden. A monument commemorating the Catholic temple – a kind of supplement to the Cathedral of St. John the Baptist – a pillar of Lutheranism in Europe, was undoubtedly something extraordinary. Two independent sources from 1682 and 1694 inform about its existence. It is not known who founded the epitaph or when it was created. It covers a period of 60 years from the king's death in 1632. The content of the Latin inscription commemorating the wanderer king, as defined there, shows some affinities with the poetry of the Catholic Silesian poet Johannes Scheffler, known under the pseudonym Angelus Silesius (+1677). One of the circumstances conducive to the creation of the epitaph could have been the taking over of the Wrocław diocese in 1672 by Cardinal Frederick of Hesse, who had previously been a tutor in Rome for the famous convert, the former Queen of Sweden Christina, daughter of Gustav Adolf. It is also not known when the king's epitaph was removed. This could have happened already around 1710, when a new main altar was built in the church. It was interpreted as a reaction of the Wrocław Catholic clergy to the convention in Altranstät of 1707. It was then that the next Swedish king, Charles XII, stood up for the Silesian Lutherans, thus becoming the personification of evil for the Catholic prelates.

Česky

Článek přináší senzační zpravu o existenci v 17. století v kolegiátním kostele sv. Kříže ve Vratislavi epitafu švédského krále Gustava II Adolfa. Památník pilíře luteránství v Evropě v katolickém chrámu - jakýsim doplňku katedrály sv. Jana Křtitele – byl nepochybně něčím mimořádným. Jeho existenci uvádějí dva nezávislé prameny z let 1682 a 1694. Není známo, kdo epitaf inicjoval ani kdy byl vytvořen. Zachycované období je 50 let od smrti krále v roce 1632. Obsah latinského nápisu připomínajícího krále tuláků, jak se mu tam říka, vykazuje určitou spřízněnost s poezií katolického slezského básníka Johannese Schefflera, známého pod pseudonymem Angelus Silesius (+1677). Jednou z okolností pro vznik epitafu mohlo být převzetí vratislavské diecéze v roce 1672 kardinálem Frederickem z Hessenu, který byl předtím v Římě tutorem slavné konvertity, bývalé švédské královny Christiny, dcery Gustava Adolfa. Není také známo, kdy byl králův epitaf zrušen. Mohlo se tak stát kolem roku 1710, kdy byl v kostele postaven nový hlavní oltář. To bylo interpretováno jako reakce vratislavského katolického kléru na Altranstätskou úmluvu z roku 1707. Poté se další švédský král Karel XII. přimlouval za slezské luterány a stal se tak pro katolické preláty zosobněním zla.