2024
The inclusion of children in divorce mediation: A continental ‘non-directive’ approach
BRZOBOHATÝ, RobinZákladní údaje
Originální název
The inclusion of children in divorce mediation: A continental ‘non-directive’ approach
Název česky
Zapojení dětí do rozvodové mediace: kontinentální "nedirektivní" přístup
Autoři
Vydání
Conflict Resolution Quarterly, 2024, 1536-5581
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Spojené státy
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 1.100
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/47813059:19510/24:A0000563
Organizační jednotka
Fakulta veřejných politik v Opavě
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
rozvodová mediace; transformativní mediace; děti; participace; terapie
Klíčová slova anglicky
divorce mediation; transformative mediation; children; participation; therapy
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 3. 2025 14:14, Ing. Lucie Chmelařová
V originále
This article undertakes an interdisciplinary examination of child-inclusive mediation (CIM) in divorce and separation mediation, particularly its implementation in the Czech Republic through the Mediation and Education Centre in Brno (MEDUC). It aims to offer a comparative analysis of MEDUC's unique non-directive mediation model, which involves children's active participation in mediation processes, in contrast to the original Australian model of Child-Inclusive Mediation and Counseling (CIMC). This paper uses a structured theoretical methodology combining comparative and conceptual analysis. Specifically, the comparative approach contrasts Australian and Czech practices and reveals key differences and similarities in legal frameworks, philosophical theories, and the roles of mediators and child specialists. Meanwhile, the conceptual analysis draws on an extensive literature review to explore the theoretical underpinnings of Australian and Czech family mediation approaches. The study identifies considerable flexibility in adapting CIP models in different legal and cultural settings. Although Australian practices heavily influence MEDUC, it has adapted these principles to fit its legal and cultural context. The article highlights the potential of combining human rights and therapeutic approaches, augmented by developmental psychology and international child rights standards, to create a more nuanced and childsensitive mediation practice. The article highlights the value of a multidisciplinary, adaptive approach to practice involving children in family mediation. It suggests that integrating psychological and legal-philosophical theories can lead to a robust model that can be adapted to different cultural and legal settings. It advocates for future research to empirically evaluate the effectiveness and sustainability of these adapted models and explore how cultural perceptions of childhood and family roles may influence the success of CIP.
Česky
Tento článek se zabývá interdisciplinárním zkoumáním mediace zahrnující děti (CIM) v rozvodové a rozchodové mediaci, zejména její implementací v České republice prostřednictvím Mediačního a edukačního centra v Brně (MEDUC). Jeho cílem je nabídnout srovnávací analýzu unikátního nedirektivního modelu mediace MEDUC, který zahrnuje aktivní účast dětí v mediačním procesu, v kontrastu s původním australským modelem Child-Inclusive Mediation and Counseling (CIMC). Tento článek využívá strukturovanou teoretickou metodologii kombinující srovnávací a koncepční analýzu. Konkrétně komparativní přístup srovnává australskou a českou praxi a odhaluje klíčové rozdíly a podobnosti v právních rámcích, filozofických teoriích a rolích mediátorů a dětských specialistů. Mezitím konceptuální analýza vychází z rozsáhlého přehledu literatury a zkoumá teoretické základy australských a českých přístupů k rodinné mediaci. Studie identifikuje značnou flexibilitu při adaptaci modelů CIP v různých právních a kulturních prostředích. Ačkoli australská praxe silně ovlivňuje MEDUC, to přizpůsobilo tyto principy tak, aby odpovídaly právnímu a kulturnímu kontextu ČR. Článek poukazuje na potenciál kombinace lidskoprávních a terapeutických přístupů, rozšířený o vývojovou psychologii a mezinárodní normy v oblasti práv dítěte, pro vytvoření diferencovanější a k dětem citlivější mediační praxe. Článek vyzdvihuje hodnotu multidisciplinárního, adaptivního přístupu k praxi zahrnující děti v rodinné mediaci. Naznačuje, že integrace psychologických a právně-filozofických teorií může vést k vytvoření robustního modelu, který lze přizpůsobit různým kulturním a právním prostředím. Vyslovuje se pro budoucí výzkum, který by empiricky zhodnotil účinnost a udržitelnost těchto přizpůsobených modelů a prozkoumal, jak může kulturní vnímání dětství a rodinných rolí ovlivnit úspěšnost CIP.