k 2025

Castra biblica – nowi Dawidowie i Salomonowie oraz ich środkowoeuropejskie zamki. Niedoceniony paradygmat kastelologi?

CZECHOWICZ, Boguslaw

Základní údaje

Originální název

Castra biblica – nowi Dawidowie i Salomonowie oraz ich środkowoeuropejskie zamki. Niedoceniony paradygmat kastelologi?

Název česky

Castra biblica – noví Davidové a Šalamounovi a jejich středoevropské hrady. Nedoceněné paradigma kastelologie?

Název anglicky

Castra biblica – the new Davids and Solomons and their Central European castles. An underestimated paradigm of castelology?

Autoři

Vydání

Jerozolimskie asocjacje zamków Europy Środkowej, 2025

Další údaje

Jazyk

polština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Klíčová slova česky

biblické toposy, biblicismy, hrady, střední Evropa, středověk, politická ideologie

Klíčová slova anglicky

biblical topos, biblicisms, castles, Central Europe, Middle Ages, political ideology

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 28. 4. 2025 11:42, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

W badaniach nad zamkami Europy Środkowej wciąż nieśmialo podejmuje się próby interpretacji tych budowli w kontekście biblijnych toposów. Upoważnia do tego wiele przesłanek, a jedną z nch jest nader powszechnie w średniowiecznym pismiennictwie porównywanie władców z biblijnymi wzorcami, zwłaszcza z Dawidem i Salomonem, ale także z Judą Machabeuszem. Artykuł przynosi przegląd takich przekazów dotyczacych władztw czeskiego, polskiego i wegierskiego. Powinien on ośmielić do odważnego stawiania pytania o treści ideowe budowli, w których „nowi Dawidowie“ i „nowi Salomonowie“ mieszkali i wykonywali swoją władzę. Samym rezydencjom z braku miejsca poświecono tu niewiele uwagi, anonsując wszakże dalsze dwie części opracowania skupione właśnie na ich interpretacji. Artykuł zwraca jednak uwagę na sprawę kluczową – wagę biblijnego wzorca postaw i idaełów. Od jego docenienia oddaliły nas epoki wzmożonej modernizacji, takie jak oświecenie, pozytywizm i modernizm. Skutkiem tego biblijne odniesienia w kronikarstwie średniowiecza są najczęściej pomijane lub marginalizowane. Należy się jednak bacznie wczytywać w ich sens.

Česky

Ve výzkumu hradů střední Evropy jsou pokusy o interpretaci těchto staveb v kontextu biblických topoi stále váhavé. Existuje pro to mnoho důvodů a jedním z nich je ve středověkých spisech velmi časté srovnání panovníků s biblickými vzory, zejména s Davidem a Šalomounem, ale také s Judou Makabejským. Článek poskytuje přehled takových zpráv týkajících se českého, polského a uherského státa. Mělo by nás to povzbudit k tomu, abychom si odvážně kladli otázky ohledně ideologického obsahu budov, v nichž žili a uplatňovali svou moc „noví Davidové“ a „noví Šalamounovi“. Vzhledem k nedostatku prostoru je zde samotným rezidencím věnována malá pozornost, ačkoli jsou oznámeny další dvě části studie, které se zaměřují právě na jejich interpretaci. Článek však upozorňuje na klíčovou otázku – důležitost biblického vzoru postojů a ideálů. Od jeho ocenění nás vzdálily éry zvýšené modernizace, jako bylo osvícenství, pozitivismus a modernismus. V důsledku toho jsou biblické odkazy ve středověkých kronikách nejčastěji vynechávány nebo marginalizovány. Jejich význam je však třeba si pečlivě přečíst.

Anglicky

In the study of the castles of Central Europe, attempts to interpret these buildings in the context of biblical topoi are still timidly undertaken. This is justified by many premises, and one of them is the very common comparison of rulers with biblical models in medieval literature, especially with David and Solomon, but also with Judah Maccabeus. The article presents an overview of such accounts concerning Bohemian, Hungarian and Polish rulers. It should encourage us to boldly ask questions about the ideological content of the buildings in which the "new Davids" and "new Solomons" lived and exercised their power. Due to lack of space, the residences themselves are given little attention here, announcing the next two parts of the study focused on their interpretation. However, the article draws attention to a key issue – the importance of the biblical model of attitudes and ideals. We have been distanced from its appreciation by the eras of increased modernization, such as the Enlightenment, positivism and modernism. As a result, biblical references in medieval chronicling are most often omitted or marginalized. However, their meaning should be read carefully.