V originále
V roce 2017 byl ve sbírce Arcidiecézního muzea ve Vratislavi „objeven“ málo známý, téměř zcela zapomenutý oboustranný obraz, který byl při te přiležitosti interpretován jako nedokončený epitaf krále Jiřího z doby kolem roku 1525. Mnohem více lze říci o okolnostech vzniku tohoto neobvyklého díla, spojujícího jej se snahou královského vnuka, knižete Karla I Minsterberského zbavit se papežské kletby, která tížila krále a tři generace jeho potomků. To má zvláštní význam ve Vratislavi, kde se z kroniky Petra Eschenloera dozvídáme o pokusech o diskreditaci téhoto pánovníka, podniknutých bezprostředně po králově smrti, na které reagoval syn vládce a otec Karla, kniže Jindřich Starší. Vratislavské malby po vévodových výhrůžkách byly odstraněny, ale existuj další, dosud ne zcela interpretované, které jsou téměř realizací toho, co popsal Eschenloer: duše prokletého Jiřího mířícího do hlubin pekla. Nachází se v bývalém špitálním kostele sv. Ducha v Krnové a pravděpodobně pochází z roku 1475. Ve stejné fresce je před oltářem zobrazen klečící další král – určitě Matyáš Korví. To dokonale navázuje na heraldickou malířskou výzdobu kostela v nedalekém Krnově-Kostelci, která propaguje politický řád založený pod žezlem katolického česko-uherského panovníka. Obě díla, krnovské z doby kolem roku 1475 i vratislavská z doby kolem roku 1525, ukazují sílu vratislavské politické linie z dob biregna v Koruně české. Musel se jí podřídit i králův vnuk Karel, a jím patrně objědnanyý epitaf krále Jiřího mu měl pravděpodobně získat přízeň slezských kruhů poté, co se v roce 1525 stáhl z aktivní politiky v Království českém. Stále nemáme odpověď na to, proč oboustranný obraz – který je tim sám o sobě zajímavý – nebyl nikdy dokončen.
Anglicky
In 2017, a little-known, almost completely forgotten double-sided painting was “discovered” in the collection of the Archdiocesan Museum in Wrocław, which was interpreted on that occasion as an unfinished epitaph of King George of Poděbrady from around 1525. Much more can be said about the circumstances of the creation of this unusual work, connecting it with the efforts of George’s royal grandson Charles I, Duke of Münsterberg-Oels, to get rid of the papal interdict that burdened the king and three generations of his descendants. This has a special significance in Wrocław, where Peter Eschenloer’s chronicle mentions attempts to discredit George of Poděbrady. These attempts were undertaken immediately after the king’s death, and his son Prince Henry I, Duke of Münsterberg-Oels, reacted to them. The Wrocław paintings were removed after the duke’s threats, yet there is another one, not fully interpreted, but almost certainly depicting what Eschenloer describes in his chronicle: the soul of the cursed George heading for the depths of hell. This wall painting is located in the former hospital church of the Holy Spirit in Krnov and probably dates from 1475. In the same fresco, another king is shown kneeling in front of the altar – certainly Matthias Corvinus. This perfectly follows the heraldic painting decoration of the church in nearby Krnov-Kostelec, which promotes the political order established under the sceptre of the Catholic Bohemian-Hungarian monarch. Both works, the Krnov one from around 1475 and the Wrocław one from around 1525, show the strength of the Wrocław political line from the time of bi-regnum in the Lands of the Bohemian Crown. Even the king’s grandson Charles I, Duke of Münsterberg-Oels had to submit to it, and the epitaph of King George of Poděbrady, apparently ordered by him, was probably to win him the favour of Silesian circles after he withdrew from active politics in the Kingdom of Bohemia in 1525. We still don’t have an answer as to why the double-sided painting – which is interesting per se – was never completed.