J 2025

Castra biblica – nowi Dawidowie i Salomonowie oraz ich środkowoeuropejskie zamki. Niedoceniony paradygmat kastelologi?

CZECHOWICZ, Boguslaw

Základní údaje

Originální název

Castra biblica – nowi Dawidowie i Salomonowie oraz ich środkowoeuropejskie zamki. Niedoceniony paradygmat kastelologi?

Název česky

Castra biblica – noví Davidové a Šalamounovi a jejich středoevropské hrady. Nedoceněné paradigma kastelologie?

Název anglicky

Castra biblica – the new Davids and Solomons and their Central European castles. An underappreciated paradigm of castelology?

Autoři

Vydání

Res Gestae, Kraków, Uniwersytet Pedagogiczny im. Komisji Edukacji Narodowej w Krakowie, 2025, 2450-4475

Další údaje

Jazyk

polština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60500 6.5 Other Humanities and the Arts

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

DOI

Klíčová slova česky

střední Evropa; středověk; hrady; kastelologie; politická ideologie; reprezentace moci

Klíčová slova anglicky

Central Europe; medieval period; castles; castellology; political ideology; representation of power

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 12. 2025 12:02, prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

W badaniach nad zamkami Europy Środkowej interpretacje tych budowli przez pryzmat toposów biblijnych pozostają niepewne i niedostatecznie zbadane. Jest to uzasadnione wieloma względami, między innymi częstym porównywaniem władców do archetypów biblijnych w literaturze średniowiecznej, zwłaszcza Dawida i Salomona, a także Judy Machabeusza. Artykuł przedstawia przegląd takich relacji dotyczących władców Czech, Węgier i Polski. Powinien on zachęcić badaczy do krytycznej analizy treści ideologicznej budowli, w których żyli i sprawowali władzę „nowi Dawidowie” i „nowi Salomonowie”. Chociaż ramy artykułu ograniczają niniejszą dyskusję na temat rezydencji, zapowiadana jest kolejna część, która skupi się na ich interpretacji. Artykuł zwraca jednak uwagę na kluczową kwestię: znaczenie biblijnego modelu postaw i ideałów. Uznanie dla tego modelu malało w kolejnych okresach modernizacji – a mianowicie w dobie Oświecenia, pozytywizmu i modernizmu. W rezultacie odniesienia biblijne w kronikach średniowiecznych są najczęściej pomijane lub marginalizowane. Niemniej jednak, odniesienia te wymagają starannej i zniuansowanej interpretacji.

Česky

Při studiu středoevropských hradů zůstávají interpretace těchto staveb optikou biblických topois nejisté a nedostatečně prozkoumané. To je ospravedlněno několika důvody, včetně častého srovnávání panovníků s biblickými archetypy ve středověké literatuře, zejména Davida a Šalomouna, stejně jako Judy Makabejského. Tento článek představuje přehled takových zpráv týkajících se panovníků Čech, Uher a Polska. Měl by povzbudit badatele ke kritické analýze ideologického obsahu budov, ve kterých tito „noví Davidové“ a „noví Šalomounové“ žili a vládli. Ačkoli rozsah tohoto článku omezuje tuto diskusi o rezidencích, je plánována následující část, která se zaměří na jejich interpretaci. Článek však zdůrazňuje klíčovou otázku: důležitost biblického modelu postojů a ideálů. Ocenění tohoto modelu v následujících obdobích modernizace – konkrétně v osvícenství, pozitivismu a modernismu – klesalo. V důsledku toho jsou biblické odkazy ve středověkých kronikách nejčastěji vynechávány nebo marginalizovány. Nicméně tyto odkazy vyžadují pečlivou a nuancovanou interpretaci.

Anglicky

In the study of Central European castles, interpretations of these structures through the lens of biblical topoi remain uncertain and understudied. This is justified by several reasons, including the frequent comparison of rulers to biblical archetypes in medieval literature, particularly David and Solomon, as well as Judah Maccabee. This article presents an overview of such accounts concerning the rulers of Bohemia, Hungary, and Poland. It should encourage researchers to critically analyze the ideological content of the buildings in which these "new Davids" and "new Solomons" lived and ruled. Although the scope of this article limits this discussion of residences, a subsequent section is planned that will focus on their interpretation. However, the article highlights a key issue: the importance of the biblical model of attitudes and ideals. Appreciation for this model declined in subsequent periods of modernization—namely, the Enlightenment, positivism, and modernism. As a result, biblical references in medieval chronicles are most often omitted or marginalized. Nevertheless, these references require careful and nuanced interpretation.