J 2026

Avverbiali di tempo e di luogo nell’italiano narrativo: analisi funzionale e implicazioni didattiche

KOVALIKOVÁ, Romana

Základní údaje

Originální název

Avverbiali di tempo e di luogo nell’italiano narrativo: analisi funzionale e implicazioni didattiche

Název česky

Časová a místní adverbiália v narativní italštině: funkční analýza a didaktické implikace

Název anglicky

Temporal and Locative Adverbials in Narrative Italian: Functional Analysis and Didactic Implications

Vydání

Romanistica Comeniana, Bratislava, Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, 2026, 2585-8483

Další údaje

Jazyk

italština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60203 Linguistics

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Klíčová slova česky

časové adverbiále- místní adverbiále- funkční větná perspektiva- informační struktura- výuka italštiny jako druhého jazyka

Klíčová slova anglicky

temporal adverbial- locative adverbial- functional sentence perspective- information structure- teaching Italian as a second language

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 18. 3. 2026 16:04, Mgr. Romana Kovaliková, Ph.D.

Anotace

V originále

Questo articolo esamina la posizione degli avverbiali di tempo e di luogo nelle frasi italiane dal punto di vista della prospettiva funzionale della frase (Functional Sentence Perspective, FSP), con particolare attenzione ai principi del dinamismo comunicativo. Basandosi su un corpus costituito da due testi narrativi italiani (La solitudine dei numeri primi di Paolo Giordano e Lessico famigliare di Natalia Ginzburg), l’analisi evidenzia come il posizionamento sintattico degli avverbiali rifletta sistematicamente i loro ruoli semantici e pragmatici all’interno della struttura della frase. Lo studio distingue tra avverbiali legati alla valenza e avverbiali circostanziali, osservandone le posizioni tipiche e le funzioni comunicative. Le posizioni iniziali indicano spesso elementi tematici di “scena”, mentre le posizioni finali ospitano frequentemente “specificazioni” rematiche. L’articolo esplora inoltre le implicazioni didattiche per l’insegnamento dell’italiano come seconda lingua, in particolare per apprendenti di lingua slava. Comprendere il contributo degli avverbiali alla struttura informativa dell’enunciato può aiutare gli studenti a migliorare sia la comprensione della lettura sia la produzione testuale e ad acquisire una maggiore consapevolezza dei modelli contrastivi tra la loro lingua madre e l’italiano.

Česky

Tento článek zkoumá pozici časových a místních adverbiálií v italských větách z perspektivy funkční větné perspektivy (Functional Sentence Perspective, FSP), se zvláštním důrazem na principy komunikativního dynamismu. Na základě korpusu dvou italských narativních textů (La solitudine dei numeri primi od Paola Giordana a Lessico famigliare od Natalie Ginzburgové) analýza ukazuje, jak syntaktické umístění adverbiálií systematicky odráží jejich sémantické a pragmatické role ve struktuře věty. Studie rozlišuje mezi adverbiáliemi vázanými valencí a okolnostními adverbiáliemi a sleduje jejich typické pozice a komunikační funkce. Počáteční pozice často signalizují tematické prvky „scény“, zatímco konečné pozice často nesou rématické „specifikace“. Článek se rovněž zabývá didaktickými implikacemi pro výuku italštiny jako druhého jazyka, zejména pro studenty se slovanským jazykovým zázemím. Porozumění tomu, jak adverbiália přispívají k informační struktuře výpovědi, může studentům pomoci zlepšit jak čtenářské porozumění, tak produkci textu a zároveň zvýšit povědomí o kontrastivních vzorcích mezi jejich mateřským jazykem a italštinou.

Anglicky

This article examines the position of temporal and locative adverbials in Italian sentences from the perspective of functional sentence perspective (FSP), with particular attention to the principles of communicative dynamism. Based on a corpus of two Italian narrative texts (La solitudine dei numeri primi by Paolo Giordano and Lessico famigliare by Natalia Ginzburg), the analysis highlights how the syntactic placement of adverbials systematically reflects their semantic and pragmatic roles within the sentence structure. The study distinguishes between valency-bound and circumstantial adverbials, observing their typical positions and communicative functions. Initial positions often indicate thematic “scene” elements, while final positions frequently host rhematic “specifications”. The article also explores didactic implications for teaching Italian as a second language, especially to Slavic-speaking learners. Understanding how adverbials contribute to the information structure can help students improve both reading comprehension and text production and raise awareness of contrastive patterns between their native language and Italian.