FPF:UHVM0090 Úvod do ochrany životního pros - Informace o předmětu

UHVM0090 Úvod do ochrany životního prostředí

Rozsah

2/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. (přednášející)

Garance

doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Předpoklady

žádné

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Posluchač získá základní znalosti o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím, o vlivu člověka na jednotlivé složky životního prostředí a ochraně životního prostředí a ekosystémů před působením negativních antropogenních faktorů.

Osnova

• 1. Ekologie a ochrana životního prostředí. Definice ekologie a ochrany životního prostředí. Organismy, populace, společenstva. Vztahy mezi organizmy (druhy), populacemi, společenstvy a jejich prostředím. Ekologie a uměle prostředí. Lidské působení na přírodu (znečištění, globální oteplování atd.). Ochrana životního prostředí jako aplikovaná část ekologie.
  2. Vztah organismů a prostředí. Prostředí biotické (tvořené všemi živými organismy) a abiotické (tvořené neživou hmotou - půda, voda, vzduch, záření atd.). Podmínky (např. teplota, pH, relativní vlhkost) a zdroje (např. energie, potrava a místa přežití organismů). Limitující hranice organismu (ekologická valence). Ekologická nika. Biotop. Evoluční proces. Výskyt a hojnost organismů v globálním měřítku. Teorie ostrovní geografie.
  3. Zdroje. Definice zdrojů. Limitující faktor v kontextu Liebigova zákona. Sluneční záření. Průběh fotosyntézy. Faktory, které ovlivňují fotosyntézu. Fotosyntéza a respirace. Voda v prostředí. Kyslík v prostředí. Příjem prvků organismy. Příjem prvků kořenovým systémem.
  4. Limitující podmínky prostředí. Výskyt a početnost druhu. Podmínka jako abiotický faktor prostředí (teplota, relativní vlhkost, pH, salinita, rychlost vodního toku, koncentrace znečišťující látky). Limitující podmínky prostředí. Produkční podmínky prostředí. Acidifikace vod a půd a její vliv na druhovou diverzitu. Salinita. Kontaminace prostředí rizikovými prvky.
  5. Trofická struktura ekosystému. Ekosystém jako společenstvo (biocenóza) živočichů, rostlin a mikroorganismů. Biotop. Klimatyp, edafotop a hydrotop. Význam energie pro ekosystém. Autotrofní organismy. Chemotrofní organismy (baktérie). Producenti. Heterotrofní organismy. Konzumenti. Potravní řetězce, potravní sítě a trofické pyramidy. Otevřený systém toku energie v ekosystémech.
  6. Biogeochemické cykly v ekosystému. Opakované oběhy látek mezi živými organismy a prostředím v jednotlivých ekosystémech na pevninách a v oceánech. Cyklus vody. Cyklus uhlíku. Cyklus dusíku. Cyklus fosforu. Cyklus síry. Zapojení živin ze zdroje do potravních řetězců. Narušení koloběhu dusíku plynnými emisemi oxidů dusíku z průmyslové činnosti a emisemi amoniaku ze zemědělské činnosti.
  7. Ekosystémy a společenstva. Ekosystém jako společenstvo (biocenóza) živočichů, rostlin a mikroorganismů, kteří v určitém prostoru (biotopu) jsou ve vzájemném vztahu a ve vztahu k prostředí a navzájem tvoří jednotku s uzavřeným látkovým oběhem. Různé úrovně ekosystémů. Vodní a suchozemské ekosystémy. Biomy. Globální ekosystém (biosféra). Společenstvo jako soubor populací všech druhů, žijících ve stejném prostoru a stejném čase. Ekologie společenstev. Biocenóza. Vymezení hranic ekosystému.
  8. Sukcese. Sukcese jako jednosměrný vývojový proces, postupný zákonitý sled změn druhového složení společenstev (biocenóz) na stanovišti, který pokračuje určitým směrem a můžeme jej přiměřeně předvídat. Iniciální stádium společenstva. Ustálený ekosystém klimaxového stádia. Primární a sekundární sukcese. Délka trvání sukcese.
  9. Prostorové vymezení ekosystémů. Prostorové vymezení ekosystému v horizontálním a vertikálním směru. Vymezování vegetačních stupňů v závislosti na nadmořské výšce. Variabilita vymezení ekosystému v horizontálním směru. Mikroekosystémy, mezoekosystémy a makroekosystémy. Fyzicko - geografické faktory prostředí a jejich vliv na vymezení ekosystému. Druhy biomů a jejich charakteristika.
  10. Evoluční ekologie. Rozmanitost jako podmínka evoluce. Dlouhodobé změny uvnitř populace vedoucí v průběhu času až k formování nového druhu. Způsoby vzniku genetických změn. Mutace

Literatura

povinná literatura
• Moldán, B.:. Podmaněná planeta. Praha, 2009. info
• Milhajevič, M., Moldan, B.:. Otázky biogeochemie. Praha, 2000. info
• Storch, D., Mihulka, S.:. Úvod do současné ekologie. Praha, 2000. info
• Lipský, Z.:. Krajinní ekologie. Praha, 1999. info
• Zapletal, M.:. Atmosférická depozice acidifikačních činitelů na území České republiky. Opava, 1997. info
• Begon, M., Harper, J.L., Towsend, C.R.:. Ekologie - jedinci, populace a společenstva. Olomouc, 1997. info
• Moldan, B.:. Příroda a civilizace - životní prostředí a rozvoj lidské civilizace. Praha, 1997. info
• Herčík, M.:. Životního prostředí - Úvod do studia. Ostrava, 1996. info
• Nováček, P., Huba, M.:. Ohrožená planeta. Olomouc, 1994. info
• Forman, T.T.R, Godron, M.:. Krajinná ekologie. Praha, 1993. info
• Míchal, I.:. Ekologická stabilita. Praha, 1992. info
• Kudrna, K.:. Biosféra a lidstvo. Praha, 1988. info
• Duvigneaud, P.:. Ekologická syntéza. Praha, 1988. info
• Odum, E. P.:. Základy ekologie. Praha, 1977. info

Informace učitele

Úspěšné absolvování závěrečné zkoušky.

Aktivity	Náročnost [h]
Přednáška	2
Celkem	2

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.

• Statistika zápisu (zima 2014, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.slu.cz/predmet/fpf/zima2014/UHVM0090