UBKTN060 Základy dějin světové kinematografie I

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2019
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Martin Novosad (přednášející)
Mgr. Martin Novosad (cvičící)
Garance
Mgr. Martin Novosad
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
každou sudou středu 10:35–12:10 H2
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
UBKTN060/A: každou sudou středu 17:15–18:50 H2, M. Novosad
Předpoklady
TYP_STUDIA(N)
Oba dva semestry cyklu Základů dějin světové kinematografie jsou završeny zkouškou, ve které je student tázán na jedno základní téma, druhé doplňující, jednu osobnost význačného filmového tvůrce a na jeden film ze seznamu základních děl světové kinematografie.
Předpoklady pro zdárné absolvování zkoušky a zápočtu:
1) znalost přednášené látky
2) přečtení doporučené literatury
3) zhlédnutí vybraných filmů
4) součástí klasifikace je také docházka
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem cyklu přednášek a projekcí je ve dvou semestrech podat základní znalosti o vývoji světové kinematografie od její prehistorie až do současnosti, zejména pokud jde o nejvýznamnější druhy, žánry, směry, styly, díla a osobnosti, jejich vzájemné vztahy a návaznosti na jiné umělecké druhy, a to nejen z hlediska filmového (estetická a biografická rovina dějin kinematografie), ale také včetně souvislostí společensko-politických, ekonomických, uměleckých, z hlediska životního stylu obecenstva, chování diváků, trendů v distribuci apod., jež kinematografii té které doby do značné míry determinují a naopak jsou jí rovněž zpětně ovlivňovány. Přednášky a seminární projekce jsou základem znalostí, nutných pro lepší pochopení souvislostí dalších specializovaných předmětů.
Osnova
  • 1/ Počátky kinematografie
    Od vynálezu kinematografu, přes bratry Lumierovy až k rozvoji filmového průmyslu, vývoji filmové řeči, filmových technologií, vyprávěcích postupů, konstituce žánrů raného filmu. První filmoví režiséři, anglická brightonská škola, italský historický velkofilm.
    2/ Formování a vznik Hollywoodu
    Boj o expanzi amerického filmového průmyslu, systém nickelodeonů, nástup dlouhého hraného filmu a hvězdného systému. Ustavování klasického filmového stylu a hollywoodského systému výroby do konce 1. světové války.
    3/ Vznik evropských národních kinematografií
    Významné období skandinávské kinematografie, Dánsko - umění filmového herectví, Švédsko - charakteristika žánrové a autorské tvorby, Itálie, Velká Británie, Rusko, Francie - rozkvět seriálu, vznik velkých filmových společností).
    4/ Vznik Hollywoodu
    Klasický hollywoodský studiový systém postavený na hereckých hvězdách, utváření majors a nezávislých, filmová tvorba v Hollywoodu 20. a 30. let, stylové a technologické změny, žánry a významné osobnosti, zahraniční filmaři v Hollywoodu.
    5/ Ruská montážní škola 20. let
    Společenské a politické okolnosti vzniku, teoretické práce tvůrců montážní školy, forma a styl sovětské montáže, zásadní tvůrci.
    6/ Francouzský meziválečný film
    Hlavní žánry, změny v postavení francouzských společností v rámci světového trhu, přehled francouzských filmových avantgard (hlavní tvůrci, teoretická východiska, formální rysy - postupy s kamerou, střih, mizanscéna). Význačné tvůrčí osobnosti.
    7/ Německý meziválečný film
    Fenomén výmarského filmu (historický a kulturní kontext), expresionismus, kammerspiel, nová věcnost, uliční filmy, hlavní tematická východiska, nástin produkčního zázemí, zásadní tvůrci.
    8/ Vývoj dokumentárního filmu
    Problematika pojetí dokumentárního jako pravdivého v počátcích kinematografie. Klíčové filmové osobnosti Dokumentární produkce jako součást politické propagandy.
    9/ Evropský film v období 40. let
    Hlavní žánry, stěžejní autoři a díla, umělecké a průmyslové tendence a směry, propaganda, mezinárodní experimentální film.
    10/ Americký válečný a poválečný film
    Socio-historický kontext. Studená válka v Hollywoodu. Úpadek hollywoodského studiového systému. Cenzura. Klasická hollywoodská tvorba pokračující v tradici. Charakteristika čelních režisérů starší generace. Tvorba evropských exulantů. Krize studiového systému. Vzestup agentů a nezávislých producentů. Formální změny narace a přeměna převažujících žánrů (western, melodrama, muzikál, aj.). Charakteristika předních režisérů nejmladší generace a tvůrců, kteří přicházejí z televizního průmyslu.
    11/ Neorealismus a jeho kontext
    Historický, společenský a sociální kontext. Definice neorealismu (tematika, hlavní fáze, forma, styl, zakladatelé a další tvůrci; návaznost a vlivy na další filmařské generace; polemika kolem neorealismu). Neorealismus v dalších zemích Evropy mimo Itálii.
    12/ Francouzská kinematografie 50. let
    Poválečná francouzská filmová kultura (osobnosti, filmové kluby, atp.). Tradice kvality (charakteristika stylu, výrazná díla a hlavní autoři). Noví nezávislí režiséři, pokračování starší generace. Poválečná francouzská filmová teorie.
    13/ Poválečná skandinávská kinematografie, poválečný britský film a Latinská Amerika
    Situace ve Velké Británii. Britská studia, exportní úspěchy, nástup významných režisérů, problémy ve filmovém průmyslu, literární dědictví a excentričnost
Literatura
    doporučená literatura
  • David Bordwell, Kristin Thompson. Dějiny filmu. Praha, 2011. info
  • Jerzy Plazewski. Dějiny filmu 1895-2005. Praha, 2009. info
  • James Monaco. Jak číst film. Praha, 2004. info
  • James Monaco. Nová vlna. Praha, 2001. info
Informace učitele
Doporučené filmy:
Intolerance (r. D. W. Groffith; 1916)
Kabinet doktora Caligariho (r. Robert Wiene; 1920)
Vozka smrti (r. Victor Sjöström; 1921)
Nanuk, člověk primitivní (r. Robert J. Flaherty; 1922)
Chamtivost (r. Erich von Stroheim; 1924)
Křižník Potěmkin (r. Sergej Ejzenštejn; 1925)
Frigo na mašině (r. Buster Keaton, Clyde Bruckman; 1926)
Andaluský pes (r. Luis Bunuel; 1928)
Utrpení Panny Orleánské (r. Carl Theodor Dreyer; 1928)
Muž s kinoaparátem (r. Dziga Vertov; 1929)
Modrý anděl (r. Josef von Sternberg; 1930)
Atalanta (r. Jean Vigo; 1934)
Triumf vůle (r. Leni Riefenstahl; 1935)
Byl jsem lynčován (r. Fritz Lang; 1936)
Pravidla hry (r. Jean Renoir; 1939)
Přepadení (r. John Ford; 1939)
Diktátor (r. Charles Chaplin; 1940)
Občan Kane (r. Orson Welles; 1941)
Casablanca (r. Michale Curtiz; 1942)
Pouto nejsilnější (r. David Lean; 1945)
Zloději kol (r. Vittorio De Sica; 1948)
Rašomon (r. Akira Kurosawa; 1950)
Zapomenutí (r. Luis Bunuel; 1950)
Jeřábi táhnou (r. Michail Kalatozov; 1954)
Silnice (r. Federico Fellini; 1954)
Sedmá pečeť (r. Ingmar Bergman; 1957)
Můj strýček (r. Jacques Tati; 1958)
Popel a démant (r. Andrzej Wajda; 1958)
Nikdo mne nemá rád (r. Francois Truffaut; 1959)
Psycho (r. Alfred Hitchcock; 1960)
U konce s dechem (r. Jean-Luc Godard; 1960)
Anděl zkázy (r. Luis Bunuel; 1962)
Cléo od pěti do sedmi (r. Agnes Varda; 1962)
Evangelium sv. Matouše (r. Pier Paolo Pasolini; 1964)
A co dále, Baltazare (r. Robert Bresson; 1966)
Zvětšenina (r. Michelangelo Antonioni; 1966)
Absolvent (r. Mike Nichols; 1967)
2001: Vesmírná odysea (r. Stanley Kubrick; 1968)
Kdyby? (r. Lindsay Anderson; 1968)
Tenkrát na západě (r. Sergio Leone; 1968)
Bezstarostná jízda (r. Dennis Hopper; 1969)
Půlnoční kovboj (r. John Schlesinger; 1969)
Poslední tango v Paříži (r. Bernardo Bertolucci; 1972)
Amarcord (r. Federico Fellini; 1973)
Americká noc (r. Francois Truffaut; 1973)
Čínská čtvrť (r. Roman Polanski; 1974)
Čelisti (r. Steven Spielberg; 1975)
Přelet nad kukaččím hnízdem (r. Miloš Forman; 1975)
Taxikář (r. Martin Scorsese; 1976)
Všichni prezidentovi muži (Alan J. Pakula; 1976)
Hvězdné války (r. George Lucas; 1977)
Lovec jelenů (r. Michael Cimino; 1978)
Amatér (r. Krzystof Kieslowski; 1979)
Apokalypsa (r. Francis For Coppola; 1979)
Blade Runner (r. Ridley Scott; 1982)
Jdi a dívej se (r. Elem Klimov; 1985)
Četa (r. Oliver Stone; 1986)
Misie (r. Roland Joffé; 1986)
Modrý samet (r. David Lynch; 1986)
Oběť (r. Andrej Tarkovskij; 1986)
Nebe nad Berlínem (r. Wim Wenders; 1987)
Magická hlubina (r. Luc Besson; 1988)
Zločiny a poklesky (r. Woody Allen; 1989)
Evropa (r. Lars von Trier; 1991)
Bohémský život (r. Aki Kaurismäki; 1992)
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (r. Quentin Tarantino; 1994)
Unaveni sluncem (r. Nikita Michalkov; 1994)
Underground (r. Emir Kusturica; 1995)
Vše o mé matce (r. Pedro Almodóvar; 1999)
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023.