UPPVMD004 Filozofie

Fakulta veřejných politik v Opavě
zima 2022
Rozsah
9/0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Petr Slováček, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Slováček, Ph.D.
Ústav speciální pedagogiky – Fakulta veřejných politik v Opavě
Kontaktní osoba: PhDr. Mgr. Jan Viktorin, Ph.D.
Rozvrh
So 22. 10. 8:05–13:00 C205, So 10. 12. 8:05–10:30 C205
Předpoklady
FAKULTA(FVP) && TYP_STUDIA(C)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámení s dějinami filozofie lidstva. V průběhu semestru bude přednášen chronologický postup budování filozofických směrů a souvislostí od antické filozofie, přes středověké změny až k moderním otázkám filozofie. Student zde získá vhled do klasického i moderního filozofického myšlení. Podstatou předmětu je rovněž studium odborné literatury, kterou student umí posoudit alespoň v základním úhlu.
Výstupy z učení
Odborné znalosti:
- student se orientuje v chronologických obdobích a fázích vybraných filozofických směrů
- student se orientuje se v dějinách filozofického myšlení
- student je schopen porozumět dějinným souvislostem v rámci filosofického myšlení, které se týkají obecně dějin lidstva
- student zná základní teoretické pojmy a terminologii, kterou filozofie využívá
Odborné dovednosti:
- student analyzuje dějinné souvislosti různých filozofických směrů
- student je schopen chronologicky klasifikovat a definovat filozofické směry lidstva
Obecné způsobilosti:
- student umí posoudit význam chronologicky posloupných filozofických období v dějinách v základním pohledu
- student je schopen porozumět významu filosofie pro současný svět a každodenní život jednotlivce
Osnova
  • 1. Život v antickém Řecku - řecká filosofie jako vykročení z mýtu, člověk a společnost v antickém Řecku, antické pojetí jedince a společnosti resp. privátní a veřejné oblasti; antická teorie ctností (aretai).
  • 2. Recepce řeckého myšlení a jeho role v impériu (filosofie v rámci Římského impéria) - střed tradice a filosofie, antropologická a politicko-filosofická témata řecké filosofie v konfrontaci s římským intelektuálním světem.
  • 3. Počátky křesťanské Evropy - křesťanská filosofie a její proměna pojímání jednotlivce; rozdíl mezi evropským teologicko-filosofickým myšlením a myšlením východním (zvláště muslimským) a jeho relevance z hlediska tradičních evropských hodnot jako autonomie jednotlivce, názorová pluralita, intelektuální svoboda.
  • 4. Rozum a víra - dva neodlučitelné zdroje středověkého poznání a jejich vztah; význam sepětí filosofie a teologie pro neinstrumentální chápání jednotlivce i společnosti.
  • 5. Proměny středověkého myšlení - dvě nejvýznamnější antropologické koncepce středověku (pozdního starověku): Augustinus a Tomáš Akvinský, jejich politicko-filosofické konsekvence.
  • 6. Význam renesance a humanismu v evropských dějinách - snaha o překročení scholastické spekulace skze návrat k antickému pramenu evropského myšlení. Význam analogie jako epistepomologického prostředku a její využití v tvorbě ideálních obrazů společnosti na příkladu tzv. konzultací J. A. Komenského.
  • 7. Novověká změna vědeckého paradigmatu - britský empirismus a kontinentální racionalismus, filosofie jako systém tvořený po vzoru geometrie (more geometrico) a tedy i nezávislý na teologii: F. Bacon, R. Descartes, T. Hobbes - tři pokusy a jejich důsledky pro pojetí filosofie, poznání, člověka a společnosti.
  • 8. Osvícenství a jeho antropologický optimismus - I. Kant a jeho odpověď na otázku: Co je osvícenství?
  • 9. Filosofie a ideologie 19. stol. - jejich role v měnící se evropské společnosti: pozitivismus, utilitarismus a marxismus.
  • 10. Meziválečná Evropa - kritika osvícenství a moderny; dílčí racionality jako ohrožení neinsrumentálního vztahu od člověka k člověku; kritika novověkého odkouzlení světa a důsledky ztráty transcendetního rozměru lidského života.
  • 11. Slavní evropští emigranti - H. Arendtová, L. Strauss - reakce na válečné hrůzy první poloviny 20. století - návrat k „ztracenýcm pokladům“ evropské tradice.
  • 12. Evropa mezi Jürgenem Habermasem a C. Schmittem - teorie komunikativního jednání jako svorník filosofie jazyka, politické filosofie a sociální filosofie ústící do nové racionalistické filosofie proti teorii politična.
Literatura
    povinná literatura
  • POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha: OIKOYMENH, 2011. ISBN 978-80-7298-272-1.
  • SCHMITT, C. Pojem politična. Praha: OIKOYMENH, 2007. ISBN 978-80-7298-127-4.
  • STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 80-7192-500-4.
  • STRAUSS, L. Obec a člověk. Praha: OIKOYMENH, 2007. ISBN 978-80-7298-116-8.
    doporučená literatura
  • HOLZHEY, H., RŐD, W. Filosofie 19. a 20. století II. Praha: OIKOYMENH, 2006. ISBN 80-7298-178-1.
  • RÖD, W. Novověká filosofie I: od Francise Bacona po Spinozu. Praha: OIKOYMENH, 2006. ISBN 80-7298-039-4.
  • RÖD, W. Novověká filosofie II. Praha: Oikoymenh, 2004. ISBN 80-7298-109-9. info
  • SWIFT, A. Politická filozofie: základní otázky moderní politologie. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-859-7.
    neurčeno
  • BEDNÁŘ, M. Pohyb člověka na biodromu : cesta životem z pohledu (nejen) kinantropologie. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-2461-665-0.
  • FRANKL, V. E. Vůle ke smyslu : vybrané přednášky o logoterapii. Brno : Cesta, 2006. ISBN 80-7295-084-3.
  • MACHOVEC, D. Dějiny antické filosofie. Praha: H & H, 1993. ISBN 80-8546-762-3.
  • PEREGRIN, J. Filozofie pro normální lidi. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-192-5.
  • SOKOL, J. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-884-6.
  • RAMANATHAN, CH. S., JUVVA, S., DUTTA, S., KHAJA, K. Spirituality, Culture, and Development. Lanham: Lexington Books, 2016. ISBN 978-14-9851-9670.
  • SLOVÁČEK, P. Základy filozofie. In E-learning kurz pro studenty studijního programu Speciální pedagogika Fakulty veřejných politik v Opavě. Opava: Slezská univerzita v Opavě.
Metody hodnocení
Písemná zkouška z povinné literatury a přednášek.
Informace učitele
Osobní kontakt ve výuce, konzultační hodiny. Student při průběžném studiu využívá studijní oporu a zpracovává vybrané korespondenční úkoly. Zde současně prokáže znalosti povinné literatury a přednášek kontaktní výuky. Student bude moci průběžně konzultovat individuálně studovaná témata předmětu prostřednictvím elektronické pošty, individuálních nebo skupinových konzultací.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2023, zima 2024.