EK005S Ekonomické teorie

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
léto 2007
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
Katedra ekonomie a veřejné správy – Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cíl předmětu ekonomických teorií vychází ze soudobého pojetí mikroekonomie a makroekonomie, a proto je při výkladu položen důraz zejména na objasnění následujících souvislostí: 1. Nastínit vývoj předmětu ekonomie a jeho mezníky. Ilustrovat vztah předmětu zkoumání a dobového kontextu společenského a hospodářského. Ukázat, že hospodářský vývoj představuje impuls pro identifikaci problémů a formulování otázek. na které reaguje teoretická analýza. 2. Vysvětlit vývoj teorie ekonomie jako reakce na měnící se podmínky a stav vývoje samotné ekonomické teorie. Ilustrovat snahu o překonání dosavadních pojetí jako faktor stimulující rozvoj teorie ekonomie i faktor ovlivňující způsob interpretace nových poznatků. 3. Vysvětlit opodstatněnost (nezbytnost) alternativních přístupů k hospodářským jevům a z toho plynoucí spory o metodu ekonomie a její předmět. Zvládnutím uvedených aspektů by měl být naplněn hlavní cíl: Komplexnější vnímání teorie mikroekonomie a makroekonomie s přesnějším chápání souvislostí současného stavu ekonomie, předmětu zkoumání a metod její analýzy, jako předpoklad překonání jednostrannosti a zjednodušení učebnicového výkladu hlavního proudu. Ujasnění předností i omezení jednotlivých přístupů a pojetí. Předmět by měl pěstovat předpoklady rozvoje samostatného kritického myšlení opírající se o komparaci jednotlivých přístupů.
Osnova
  • Struktura výkladu:
    1. Klasická škola politické ekonomie - vznik ekonomie jak vědy
    2. Příčiny kritiky klasické školy a její hlavní proudy
    3. Marginalismus a neoklasická ekonomie
    4. Souvislosti vzniku a důsledky rozvoje teorií nedokonalé konkurence
    5. Ekonomická teorie J. M. Keynese
    6. Vývoj keynesiánské ekonomie ve druhé polovině XX. století
    7. Liberalismus v ekonomické teorii XX. století
    8. Monetarismus a vytváření předpokladů rozvoje konzervativního směru
    9. Nová klasická makroekonomie
    10. Sociálně ekonomický směr ve XX. století
    11. Teorie růstu a vývoje. Teorie veřejné volby
    12. České ekonomické myšlení
    Obsah předmětu:
    1. Klasická škola politické ekonomie - vznik ekonomie jak vědy
    Souvislosti vzniku a charakteristika učení klasické školy. Ekonomie A. Smitha. Hodnotová teorie klasické školy a její vývoj. Místo D. Ricarda a J. B. Saye ve vývoji klasické školy. Problémy v teorii rozdělování. Teorie J. St. Milla.
    2. Příčiny kritiky klasické školy a její hlavní proudy
    Příčiny diferenciace ekonomie ve druhé třetině XIX. století. Kritika metody klasické školy v učení historické školy. Sociální dimenze kritiky a její zaměření. Marxova politická ekonomie a její cíle.
    3. Marginalismus a neoklasická ekonomie
    Marginalismus v učení Rakouské školy. Charakteristika neoklasické ekonomie. Změna v pojetí předmětu a metodologii. Analýza nabídky a poptávky, teorie dílčí rovnováhy. Základy moderní mikroekonomie. Teorie mezní produktivity a její důsledky pro teorii rozdělování. Všeobecná rovnováhy v neoklasické ekonomii.
    4. Souvislosti vzniku a důsledky rozvoje teorií nedokonalé konkurence
    Problém konkurence v neoklasické ekonomii. Krize předpokladů a hledání východisek. Teorie nedokonalé a monopolistické konkurence. Individuální rovnováha firmy na nedokonale konkurenčních trzích. Zobecnění vlastností rovnováhy na odvětví, ekonomiku a efektivnost trhů.
    5. Ekonomická teorie J. M. Keynese
    Východiska Keynesovy teorie. Formování makroekonomie a její souvislosti. Kauzální souvislosti mezi veličinami. Analýza příčin nezaměstnanosti a omezené výkonnosti. Vztah fiskálních a monetárních nástrojů, důsledky pro doporučení hospodářské politice. Teorie preference likvidity.
    6. Vývoj keynesiánské ekonomie ve druhé polovině XX. století
    Americké neokeynesiánství a jeho zvláštnosti. Souvislosti a důsledky užití modelu ISLM. Neokeynesiánská doporučení hospodářské politice a příčiny jejich selhání. Anglická cambridgeská ekonomie jako východisko postkeynesiánské teorie. Nerovnovážné keynesiánství. Charakteristika soudobého postkeynesiánství.
    7. Liberalismus v ekonomické teorii XX. století
    Liberalismus v učení klasické školy politické ekonomie a v neoklasicismu. Příčina selhání liberalismu. Základní souvislosti renesance liberalismu ve 20. letech. Německý neoliberalismus a jeho vklad pro soudobou ekonomii. Liberalismus v učení F. A. Hayeka. Vztah liberalismu 19. a 20. století.
    8. Monetarismus a vytváření předpokladů rozvoje konzervativního směru
    Teoretické zdroje monetarismu. Rozvoj monetarismu jako alternativy ke keynesiánské doktríně. Vnitřní stabilita ekonomiky a její zdroje. Peněžní teorie a její aplikace na reálný sektor. Význam monetarismu pro rozvoj konzervativního směru. Vliv monetarismu na soudobou ekonomii.
    9. Nová klasická makroekonomie
    Očekávání v ekonomické teorii. Hypotéza racionálních očekávání a její důsledky pro pojetí ekonomie. Vnitřní stabilita a neúčinnost hospodářské politiky. Východiska přístupu, kvalita předpokladů a doporučení.
    10. Sociálně ekonomický směr ve XX. století
    Charakteristika institucionalismu
Informace učitele
Předmět je ukončen písemnou zkouškou, pro jejíž úspěšné zvládnutí je zapotřebí absolvovat zkušební test na 60 %.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 1990, léto 1991, zima 1991, léto 1992, zima 1992, léto 1993, zima 1993, léto 1994, zima 1994, léto 1995, zima 1995, léto 1996, zima 1996, léto 1997, zima 1997, léto 1998, zima 1998, léto 1999, zima 1999, léto 2000, zima 2000, léto 2001, zima 2001, léto 2002, zima 2002, léto 2003, zima 2003, léto 2004, zima 2004, léto 2005, zima 2005, léto 2006, zima 2006, zima 2007, léto 2008, zima 2008, léto 2009.