Toponomastika, její nebezpečí i význam.

Samostatnou onomastickou disciplínu představuje toponomastika (nauka o vlastních jménech zeměpisných, geografických). Obor lze prezentovat  též na základě klasifikace „Směrnic pro pozemkový katastr a topografické mapy“ i z hlediska reflexe vztahu toponomastiky a mimojazykové skutečnosti (při ustalování zeměpisných jmen a názvů a zvláštních případů toponymie), což je vždy spojené s přístupem badatele. Připomínáme tu problémy výkladu toponym („nebezpečí v materiálu“ a možné hypotetičnosti závěrů) Obecně lze říci, že vzájemný poměr nauky o vlastních jménech a zájmu jiných lingvistických i nelingvistických oborů vedl (a stále vede) ke vzniku speciálních subdisciplín onomastiky, čímž se vytváří interdisciplinární charakter oboru.

Studijní oporu studujeme na s. 75-77.

Opora: https://elearning.fpf.slu.cz/pluginfile.php/95684/mod_resource/content/2/Onomastika.pdf

Test pro Téma 12 v odpovědnících.