1.      Množinu entit, jejich vlastností, procesů, činností a relací mezi entitami „mimo jazykový systém“, o nichž se lexikální jednotky užívá správně, nazýváme   a) referent   b) denotát   c)  relátor

2.      Nauku o slovním významu známe jako   a) lexikální sémantiku    b) lexikografii   c) etymologii

3.      Obecnou teorie označování, jejíž metodologický postup směřuje od významu (popř. od funkce) k formě; od pojmových, konceptuálních významů k pojmenovacím jednotkám nebo souborům jednotek (které ovšem musí mít znakový charakter v bilaterálním smyslu),označujeme  jako    a)  onomaziologii    b) sémaziologii   c) onomatopoiologii

4.      Pojem sémaziologie vykládáme také (v užším smyslu) jako nauku a) o slovním významu  b) o procesu pojmenování   c)  o sémantické analýze (sémému na sémy)

5.      Jako tzv. sém označujeme  a) obligatorní slovnědruhově příslušnou a specifickou sémiologickou kategorii, která (v porovnání s morfémy) vykazuje větší různorodost (anizotropii), složitější organizaci (a je početnější)  b) množinu sémantických rysů, komponentů, sémantických složek získaných sémantickou analýzou; ve výrazovém plánu mu odpovídá lexém  c) nejmenší (primitivní, atomární) jednotku významového plánu jazyka, k níž dospíváme sémantickou analýzou (sémantický rys, komponent, sémantickou složku; bez reflexe formální jednotky v plánu výrazovém)

6.      Jednočlenná lexie je... a) jednotka nezahrnutá do stabilní skupiny morfémů: tvoří formální jednotu deskripce a sémantiky slova; jde o specifické významové užití formy (u homonymických slov vždy odpovídá jejich původnímu společnému základu) b) jednotka zahrnutá do stabilní skupiny morfémů tvořící funkční jednotu formy a významu slova; konkrétní významové užití slova (u polysémického slova vždy odpovídá abstraktní formě s jedním významem) c) jednotka zahrnutá do elementární lexikální zásoby z hlediska své formy i významu; její popis umožňuje etymologický rozbor slova (také podle toho, kolik abstraktních forem reflektuje)

7.      S počátky rozlišování pojmů smysl a význam se můžeme setkat v knize  a) Ferdinanda de Saussure   b) Noama Chomského    c) Gottloba Fregeho

8. Významová stránka slova nikdy nezahrnuje:  a) takový lexikální význam, který je vždy (výhradně a kauzálně) odvozen z formy pojmenování předmětů, jevů a vztahů mimojazykové reality b) takový gramatický význam, který umožňuje plnění textových funkcí pojmenování  c) takový pragmatický význam, který pojmenování mohou nést v aktuálních kontextech (vyjadřuje různé postoje mluvčího)