1.      Oblasti lexikologického zájmu zahrnují vztahy mezi lexikálními jednotkami (LJ). K sémantickým typům vnitrojazykových vztahů patří např.: a) polysémie a homonymie, synonymie, hyponymie-hyperonymie, typy antonymie, konverzivnosti, (in)kompatibilita apod.   b) konvenčně dané možnosti komunikativního fungování LJ v různých typech textů; jedná se o protiklady vyjádřené (např.) při odlišení stylového příznaku (někdo... někomu vynadal x někoho vyplísnil)   c) aplikace hledisek různých uživatelů jazyka (a jejich skupin), které lze dále vymezit v rámci společenského či profesního prostředí (např. slangismy, argotismy, profesionalismy...)

2.      Frazémy typu levou zadní, s klidem Angličana chápeme primárně jako frazémy s funkcí:  a) jména v nominativu (v kombinaci adj. a subst.)   b) jména v nominativu (v kombinace substantiv)   c) adverbiální (kombinace adj. a subst., popř. spojení substantiv v jiném pádě než nom.)

3.      Frazémy typu nemít ani groš   a) obsahují neologismy a nemají zastaralý charakter    b) obsahují historismy a mají zastaralý charakter   c) obsahují sylogismy a nemají zastaralý charakter

4.     Ve větě, která obsahuje přirovnání typu Petr je zvědavý jako opice chápeme slovo zvědavý  jako  tzv. a) comparandum (přirovnáním je pojem charakterizován)  b) relátor (dává přirovnání povahu predikátu)   c) tertium comparationis (znak, který má to/toho, co/kdo je přirovnáním charakterizován/-o, společné se zobecnělým modelem, k němuž se přirovnává)