Okupace zasáhla velmi výrazně do české literatury, a to nejen ve své podobě mocenských ataků, ale i jako kontext, který podstatně formuje tematiku literatury vznikající v první půli 40. let. Na jedné straně je to obrat do sebe, ke zpytování místa člověka ve světě vymknutém z kloubů (bude to posléze nazváno existencialismem), na druhé straně obrat k tradicím, slavné historii, jež má být v této době oporou.

V opoře studujeme s. 135-147.