Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Týden 1
1. Cíle a podoby uměleckého vzdělávání, práce s publikem v ČR: úvod do situace a problematiky
Divadla, knihovny, muzea, galerie, filharmonie… ZŠ, SŠ, VŠ, ZUŠ i MŠ… Umělecké vzdělávání představuje širokou oblast. Zahrnuje jak formální vzdělávání ve školských institucích, tak neformální vzdělávání (viz 4. téma: Český vzdělávací rámec), na němž se podílejí – mimo kulturní instituce a zařízení – také nevládní neziskové organizace a další subjekty. Nejde přitom pouze o vzdělávání v uměleckých oborech, ale také o vzdělávání prostřednictvím umění.
Neoddělitelnou součástí uměleckého vzdělávání realizovaného především kulturními a uměleckými institucemi a zařízeními je pak práce s publikem.
Otázky k 1. okruhu
- Formulujte jednoduše smysl a význam uměleckého vzdělávání
- S
jakými konkrétními příklady uměleckého vzdělávání jste se v životě
setkali (ať už jako návštěvníci, nebo jako lektoři)? Čím vás oslovily,
případně proč vás neoslovily?
- Jaká možná úskalí lze vnímat v klíčové sféře práce s publikem?
Týden 2
2. Arteterapie, artefiletika, muzikoterapie, dramaterapie, poetoterapie
… aneb neexistuje pouze arteterapie (která je sice patrně nejznámější).
Pojmy v názvu našeho tématu představují typy tzv. expresivní terapie. Jejich rozlišujícím prvkem je druh uměleckého prostředku, jehož se při realizaci té které terapii využívá.
Otázky k 2. okruhu
- Vysvětlete podstatu expresivní terapie a představte stručně její typy.
- Který typ expresivní terapie je vám nejbližší jako (potenciálním) a) klientům, b) lektorům? Proč?
- Vysvětlete, v čem spočívá základní styčný bod expresivní terapie a uměleckého vzdělávání – a v čem se tyto dvě „metody“ naopak liší.
Týden 3
3. Zahraniční praxe – Francie, Německo
V posledních letech zažívá umělecké vzdělávání v České republice nebývalý rozkvět – a to ve velké míře i díky zahraničním vzorům.
Téma je zaměřeno na ty evropské země, které svým dobrým příkladem inspirovaly rozvoj uměleckého vzdělávání u nás zřejmě nejkomplexněji.
Otázky k 3. okruhu
- Seznamte
se s textem „Partnerství divadel a škol – projekt TUSCH“, jehož
autorkou je Daniela von Vorst, na stranách 40-47 sborníku Cesty ke
spolupráci divadel a škol v českém a německém kontextu.
- Co vás v obou příspěvcích nejvíce a) překvapilo, b) inspirovalo, c) zarazilo? Své vnímání vysvětlete.
- Kde rozpoznáváte rezervy české praxe vzhledem k představeným příkladům praxe zahraniční? Nalezené rozdílnosti konkretizujte.
Týden 4
4. Český vzdělávací rámec: doporučená literatura, vzdělávací a propagační akce, instituce zabývající se realizací uměleckého vzdělávání
Formální umělecké vzdělávání je pevně zakotveno v českém vzdělávacím systému a jeho tzv. rámcových vzdělávacích programech. Vedle jasných pozitiv je však tento fakt spojen i s úskalími.
Téma je věnováno koncepcím českého uměleckého formálního vzdělávání na různých stupních a typech škol, jeho aktuálnímu stavu, výhledům i výzvám.
Otázky k 4. okruhu
- Stručně představte podobu a možnosti uměleckého vzdělávání v českém školním systému.
- Seznamte se s textem Neformální umělecké vzdělávání – pojmy, koncepce, organizace, formy, problémy a otevřené otázky, jehož autorkou je Lenka Lázňovská (NIPOS) a jenž je publikován na strach 82–94 citované publikace.
- Jak vnímáte vzájemný poměr formálního a neformálního vzdělávání v naší zemi – z hlediska jeho kompatibility, spolupráce, efektivnosti?
Týden 5
5. Kde se ještě "vyučit": vysoké školy, dramatické kroužky (vlastní entusiasmus?)
Téma věnované dalším možnostem, která se zájemcům o umění – a také o vzdělávání prostřednictvím umění – otevírají.
Typicky jsou propojeny s dramatickou výchovou a jejich nabídka prochází napříč věkem i formálně-neformální strukturou.
Otázky k 5. okruhu
- Jmenujte další typy umělecko-vzdělávacích možností a stručně je představte. Uveďte konkrétní příklady z vašeho okolí.
- Se kterými z nich máte vlastní osobní zkušenost – ať už jako žák, nebo jako návštěvník uvedených aktivit/akcí?
- Zvolte
jednu konkrétní aktivitu/akci, kterou jste navštívili, a představte ji
komplexně (včetně cílové skupiny, způsobu propagace, ohlasu, případných
záporů apod.).
- Realizovali jste či máte zájem realizovat aktivitu/akci v tematizovaném rámci? Přibližte ji.
- Shrňte význam zmíněných událostí, který podle vás mohou + mají mít (a pro koho).
Týden 6
6. Divadelní lektorství I: existující a možné podoby praxe, problematika cílových skupin
Divadelní lektorství představuje přirozeně tu oblast uměleckého vzdělávání, která je studijnímu programu Kulturní dramaturgie v divadelní praxi nejbližší.
Následující tři setkání jsou zaměřena právě na podobu uměleckého vzdělávání, jak se realizuje v rámci divadelních institucí v celém jejich rozpětí – od malých divadel komorního typu po velká národní divadla. U nich všech se divadelní vzdělávání v poslední době velmi dynamicky rozvíjí: narůstá četnost aktivit, jejich rozmanitost, zájem ze strany publika, médií a pochopitelně i ze strany potenciálních lektorů.
To vše s sebou nese proměny dané oblasti, její „restrukturalizaci“, nové požadavky, výzvy a vize.Otázky k 6. okruhu
- Stručně shrňte smysl a význam divadelního lektorství, resp. jeho cíle.
- Jaké aktivity ke své realizaci využívá?
- Jaké
máte vy sami zkušenosti s divadelním lektorstvím – jako lektoři či jako
diváci? Popište podobu daných aktivit/akcí. V čem byl jejich přínos a
kde jste vnímali rezervy? Jaké bylo přijetí na straně diváků?
(Nezapomeňte zmínit stránku propagační a dramaturgickou, cílovou skupinu
atd.)
- V jaké divadelní instituci (typ či přímo název) byste měli zájem působit jako organizátoři podobných aktivit a proč?
Týden 7
7.
Divadelní lektorství II: možnosti finančního a materiálního zajištění
(v rozmezí „divadlo jako příspěvková organizace“ – „divadlo jako obecně
prospěšná společnost“)
Divadelní lektorství představuje přirozeně tu oblast uměleckého vzdělávání, která je studijnímu programu Kulturní dramaturgie v divadelní praxi nejbližší.
Následující tři setkání jsou zaměřena právě na podobu uměleckého vzdělávání, jak se realizuje v rámci divadelních institucí v celém jejich rozpětí – od malých divadel komorního typu po velká národní divadla. U nich všech se divadelní vzdělávání v poslední době velmi dynamicky rozvíjí: narůstá četnost aktivit, jejich rozmanitost, zájem ze strany publika, médií a pochopitelně i ze strany potenciálních lektorů.
To vše s sebou nese proměny dané oblasti, její „restrukturalizaci“, nové požadavky, výzvy a vize.Otázky k 7. okruhu
- Jmenujte a stručně charakterizujte hlavní typy divadel dle způsobů jejich financování a zřizovatele.
- Jaký
typ je vám osobně nejbližší a proč? Co je pro něj specifické? Jmenujte a
vysvětlete pravděpodobné klady a zápory daného způsobu fungování.
- Navrhněte pro své oblíbené divadlo či pro svůj preferovaný typ divadla vhodnou variantu základních i specifických aktivit/akcí v rámci divadelního lektorství.
Týden 8
8. Kulturní aktivity knihoven, muzeí a galerií a dalších
Umělecké vzdělávání se nyní již systematicky rozvíjí – resp. rozsáhle realizuje – také v dalších kulturních institucích, které rovněž řadu svých aktivit přirozeně ke školákům a studentům, resp. k dětem a mládeži, směřují. I ony do realizace svých aktivit a akcí různým způsobem zapojují školní instituce (přičemž nezapomínají ani na ostatní cílové skupiny).
Tuto praxi přitom provozovaly často už v době, kdy pojem „umělecké vzdělávání“ u nás ještě nebyl užíván či vůbec neexistoval (stačí vzpomenout na různá setkání v knihovnách, pořádaná u nás „od nepaměti“, jako např. besedy, autorská čtení, čtenářské soutěže apod.).
Téma je věnováno pestré a často velice nápadité škále podob, v jakých tyto instituce umělecké vzdělávání nabízejí.
Otázky k 8. okruhu
- Jaké
kulturní aktivity umělecko-vzdělávacího typu pořádané tematizovanými
institucemi vás v poslední době nejvíce zaujaly? Čím vás „na první
pohled“ oslovily (ať už jste je navštívili, nebo ne)?
- Zvolte
jednu konkrétní instituci z vašeho města či životního kontextu a
představte její aktivity komplexně (včetně cílové skupiny, způsobu
propagace apod.).
- Pokud jste měli možnost osobní zkušenosti, jak tyto konkrétní aktivity hodnotíte (z hlediska přínosu, popř. záporů)?
- V jaké instituci (typ či přímo název) byste měli zájem působit jako organizátoři podobných aktivit a proč?
- Jmenujte
klíčové vstupní dovednosti, schopnosti a znalosti, které jsou podle vás
potřebné ke kvalitní realizaci takové pracovní pozice.
- Na co byste zde kladli hlavní důraz, jaké konkrétní aktivity a akce byste zde realizovali (resp. navrhli při pohovoru v rámci konkurzu na tuto pozici)?
Týden 9
9. Okrajové, "náhodné" a spontánní umělecko-vzdělávací aktivity (pouliční, komunitní, v kavárnách…)
Akce, které lze de facto zařadit pod „umělecké vzdělávání“, probíhají i mimo umělecké a kulturní instituce, dokonce i mimo jakékoli instituce: kavárny, lázeňské haly, staré továrny, polorozpadlé domy, ulice či městská zákoutí… Zde všude se s nimi můžeme – často náhodně – setkat.
Tyto události (eventy) dokážou ohromit svou neotřelostí, živostí, efektností i efektivností – už proto, že je v daném prostoru nikdo neočekává či alespoň je tam pravidelně nevídá.
Téma je věnováno pestré, živé, typicky velmi originální „umělecko-vzdělávací nabídce“, která má právě i díky své jednoznačné mimořádnosti („mimo pravidelný řád“), skutečně mimořádný potenciál.Otázky k 9. okruhu
- Jaké
kulturní aktivity tematizovaného typu vás v poslední době nejvíce
zaujaly? Čím vás „na první pohled“ oslovily (ať už jste je navštívili,
nebo ne)? Kdo je pořádal?
- Zvolte jednu konkrétní akci,
kterou jste navštívili, a představte ji komplexně (včetně cílové
skupiny, způsobu propagace, ohlasu, přínosu, případných záporů apod.).
- Realizovali jste či máte zájem realizovat aktivitu v tematizovaném rámci? Přibližte ji.
- Shrňte význam podobných akcí, který podle vás mohou + mají mít (a pro koho).
Týden 10
10. Profil lektora uměleckého vzdělávání: schopnosti, dovednosti, znalosti 1
Navzdory (přesněji řečeno „v důsledku“) jisté bezbřehosti činnosti lektora uměleckého vzdělání – jak se ozřejmila i v rámci předchozích témat – je zjevné, že tuto pozici nemůže zastávat každý.
Kdo ji tedy zastávat může?
Z předchozích témat rovněž vyplynula řada potřebných dovedností, schopností a znalostí, které jsou ke smysluplné realizaci uměleckého vzdělávání nezbytné.
Které jsou ty klíčové vstupní – a které lze (přičemž je to nutné) získat až prostřednictvím samotné praxe?
Otázky k 10. okruhu
- Na
základě vlastních zkušeností, četby i osobních setkání s lektory
uměleckého vzdělávání formulujte klíčové vstupní dovednosti, schopnosti a
znalosti potřebné ke kvalitní realizaci této pracovní pozice (resp.
tohoto poslání).
- Ve které z nich cítíte vy sami své rezervy?
- Jak byste tento vlastní deficit v případě vážného zájmu o zastávání lektorské pozice řešili (krátkodobě a/či dlouhodobě)?
- V jaké instituci (typ či přímo název) byste měli zájem stát se lektorem uměleckého vzdělávání a proč?
- Na co byste zde kladli jako lektoři uměleckého vzdělávání hlavní důraz, jaké konkrétní aktivity a akce byste zde realizovali (resp. navrhli při pohovoru v rámci konkurzu na tuto pozici)?
Týden 11
11. Profil lektora uměleckého vzdělávání: schopnosti, dovednosti, znalosti 2
Navzdory (přesněji řečeno „v důsledku“) jisté bezbřehosti činnosti lektora uměleckého vzdělání – jak se ozřejmila i v rámci předchozích témat – je zjevné, že tuto pozici nemůže zastávat každý.
Kdo ji tedy zastávat může?
Z předchozích témat rovněž vyplynula řada potřebných dovedností, schopností a znalostí, které jsou ke smysluplné realizaci uměleckého vzdělávání nezbytné.
Které jsou ty klíčové vstupní – a které lze (přičemž je to nutné) získat až prostřednictvím samotné praxe?Otázky k 11. okruhu
- Na
základě vlastních zkušeností, četby i osobních setkání s lektory
uměleckého vzdělávání formulujte klíčové vstupní dovednosti, schopnosti a
znalosti potřebné ke kvalitní realizaci této pracovní pozice (resp.
tohoto poslání).
- Ve které z nich cítíte vy sami své rezervy?
- Jak byste tento vlastní deficit v případě vážného zájmu o zastávání lektorské pozice řešili (krátkodobě a/či dlouhodobě)?
- V jaké instituci (typ či přímo název) byste měli zájem stát se lektorem uměleckého vzdělávání a proč?
- Na co byste zde kladli jako lektoři uměleckého vzdělávání hlavní důraz, jaké konkrétní aktivity a akce byste zde realizovali (resp. navrhli při pohovoru v rámci konkurzu na tuto pozici)?
Týden 12
12. Stinné stránky uměleckého vzdělávaní: identifikace, jak jim předcházet, jak je řešit
Samozřejmě i umělecké vzdělávání má svá úskalí; některá z nich vyplynula z předchozích setkání. Ta přirozeně nediskvalifikují základní koncept uměleckého vzdělávání jako takového, avšak mohou některé jeho části činit problematickými.
Je tedy namístě být na ně připraven – a to nejen z hlediska následných řešení, ale i jisté „prevence“. Základní nutností je identifikace těchto „stinných stránek“, jak píšeme v názvu dnešního tématu. Jejím klíčovým předpokladem je přitom zřejmě odstup a kritické myšlení.
Otázky k 12. okruhu
- Na
základě dosavadních podnětů načerpaných v kurzu a rovněž na základě
vlastních zkušeností, četby a osobních setkání s lektory uměleckého
vzdělávání pojmenujte stinné stránky (potenciální či reálné) uměleckého
vzdělávaní.
- Jak jim lze podle vás předcházet? Jak je navrhujete řešit?
- Ve
kterých z uvedených případů vnímáte vy sami – jako potenciální
divadelní lektoři – nebezpečí pro vlastní praxi? Z jakého důvodu?
- Jak byste jim ve vaší oblíbené divadelní (viz Otázky a úkoly k 7. tématu) či jiné instituci mohli předcházet, případně jak by je bylo možné po jejich odhalení řešit?
Týden 13
13: Pedagogická taneční práce a choreografická tvorba pro děti
Proč se věnovat tanci, i když nemáme v plánu taneční kariéru? Jaké formy a přínosy může mít tanec pro člověka – a to už od nejútlejšího věku?
Téma zaměřené na tanec (především dětí), který jako „přístupná“ forma kultivovaného pohybu nabízí už předškolákům výrazné benefity.
A možná jde dokonce o takovou formu uměleckého vzdělávání, jejímž prostřednictvím je možné – a snad i vhodné – setkávání s uměním v životě vůbec začít.
Otázky k 13. okruhu
- Stručně formulujte, v čem obecně spočívá přínos tance.
- V jakých benefitech se jeho pěstování jeví jako nezastupitelné již od útlého věku?
- Jaké možnosti jsou v taneční a choreografické oblasti k dispozici ve vašem městě?
- Jakými způsoby se lze s jejich výstupy seznámit?
- Pokud jste měli možnost osobní zkušenosti, jak tyto konkrétní výstupy hodnotíte (z hlediska cílové skupiny, ohlasu, přínosu, popř. záporů)?
K otázce 2.
Pro „osobnější“ vhled můžete využít např. následující publikace:
CVEKLOVÁ, Bohumíra – ŽDÍMALOVÁ, Dana. 20 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance 1968–2003. Praha: NIPOS–ARTAMA, 2005.
Publikace o 35 letech činnosti a výsledcích pedagogické taneční práce a choreografické tvorby pro děti tak, jak se prezentovaly na vrcholových národních a celostátních přehlídkách. Doplněno články z časopisu Taneční listy a portréty 24 osobností, jejichž pedagogická, metodická a choreografická práce významně ovlivnila vývoj oboru dětského scénického tance.
CVEKLOVÁ, Bohumíra – LÖSSL, Jiří. 5 celostátních přehlídek dětských skupin scénického tance Kutná Hora 2004–2008. Praha: NIPOS, 2008.
Publikace představuje 21.-25. Celostátní přehlídku dětských skupin scénického tance, která navazuje na publikaci 20 Celostátních přehlídek 1968-2003. Publikace seznamuje s 5 lety činnosti a výsledky pedagogické taneční práce a choreografické tvorby pro děti tak, jak se prezentovaly na vrcholových národních a celostátních přehlídkách. Doplněno portréty osobností, jejichž pedagogická, metodická a choreografická práce významně ovlivnila vývoj oboru dětského scénického tance.