Cílem kapitoly je specifikovat role a funkce kulturní publicistiky (zejména přesvědčovací, hodnotící, zábavnou, informační a vzdělávací). Budeme se také věnovat problematice jejích specifických žánrů a také stylu a jazyku. Důraz bude kladen zejména na oblast kritiky jako nejdůležitějšího článku kulturní publicistiky, který nabízí erudovanou reflexi současného stavu umění. Nezbytnou součástí kapitoly je charakteristika pozice kulturního publicisty.

V opoře studujeme s. 14-18.

Cílem této kapitoly je představit studentům výrazné osobnosti současné české divadelní a rozhlasové publicistiky, a to zejména s odkazem na aktuální podoby žánru divadelní kritiky. Důraz je kladen na samostatnou četbu kritik i textů, v nichž čeští kritici reflektují současné nejen české divadlo. Studenti se tak mohou obeznámit se zásadami kritického psaní (styl a výrazové prostředky, proměny kritického rukopisu, odborná erudovanost kritiků, důraz na kritickou analýzu inscenace apod.). Současně se učí skrze kritickou reflexi vnímat a hodnotit konkrétní divadelní díla.

V opoře studujeme s. 29-33.

Pokyny pro vypracování:

1. V Moodle (kapitola 4) si z odkazu Osobnosti české divadelní a rozhlasové publicistiky stáhnete a následně důkladně prostudujte dané podklady: reflexe divadelních představení jednotlivých českých divadelních kritiků. Spektrum informací můžete rozšířit vyhledáním dalších recenzí a kritik např. prostřednictvím internetu.
2. Z daného přehledu si zvolte jednoho divadelního kritika a detailně prostudujte 5-7 jeho divadelních reflexí. Další texty dohledejte na internetu, případně v tištěných verzích médií, do kterých daná osobnost přispívá. Nemusí se jednat jen o recenze či kritiky z poslední doby, lze srovnávat i texty starší.
3. Na základě přečtených a analyzovaných textů vytvořte krátkou charakteristiku autora: vyjmenujte média (noviny, časopisy, webové portály…), do kterých přispívá, zaměřte se na rozsah recenzí a kritik, jejich obsah, styl a jazyk (pokuste se postihnout, zda se vám daný autor jeví jako objektivní, či naopak ironický a výrazně kritický, o čem všem v recenzi referuje, čeho si všímá, jakou to má strukturu, jaký k tomu používá jazyk – zda si je jistý v terminologii, zda píše odborně či dostupně pro nejširší veřejnost).
4. Rozsah textu = 1 normostrana (a více), text lze psát ve formě stručných bodových poznámek a postřehů.

Cílem je seznámit studenty s „potenciálem“ současné divadelní kritiky. Na příkladu ukázek různých forem a podob reflexí divadelních titulů si studenti ujasní své teoretické znalosti týkající se jednotlivých kritických žánrů (zejména recenze a kritika). Na základě analýzy textů, jejichž autory jsou současní čeští divadelní kritici, se posluchači zaměří na různá hlediska hodnocení divadelních inscenací (teatrologické, žurnalistické, jazykové aspekty). Osvojí si tak principy interpretace divadelních děl a jejich zprostředkování písemnou formou a získají odborný základ pro vlastní kritickou tvorbu.

V opoře studujeme s. 34-38.

2) Vyberte nejzdařilejší texty z kategorie kritiky a taktéž v případě recenze. Zdůvodněte své rozhodnutí.

• zmiňte, nač se autoři textů při hodnocení divadelního titulu (představení) soustředili, co případně opomíjejí,
• popište strukturu (výstavbu) kritiky a recenze,
• najděte místa, kde autoři přesvědčivě argumentují.

3)  Jaké jsou podle vás vlastnosti dobrého textu referujícího o divadelní inscenaci?

4) Vyberte dle svého zvážení nejméně zdařilé kritiky a recenze a popište jejich nedostatky (nulová argumentace, stylistická nevyváženost, špatně používaná terminologie atp.).

5) Narazili jste v některých textech na odborné výrazy, kterým nerozumíte?

6) Pokud jste analyzované inscenace zhlédli, zkuste několika větami shrnout svůj názor na ně. Jak se vaše hodnocení shoduje s informacemi v textech?

7) Vyberte kritiku či recenzi, která je vašemu hodnocení nejbližší. Zdůvodněte.

Jednotlivé odpovědi stručně písemně formulujte, tento podklad zašlete dle domluvy vyučujícímu.

Kapitola nabízí přehled o současném českém mediálním prostoru určeném pro filmovou a televizní publicistiku. Sleduje především soudobou situaci na trhu s tištěnými časopisy zaměřenými na reflexi filmového a televizního umění, nezbytné je i zmapování internetového prostředí, kam zejména filmově zaměřená publicistika směřuje svá hodnocení. Pozornost je věnována také rozlišení základních dvou typů filmových časopisů – odborných a komerčních.

Pokyny pro vypracování:

1. Z nabídky novin a časopisů (tištěných i internetových), případně z uvedených webových portálů (viz seznam níže) si zvolte dva tituly – jeden tištěný, druhý internetový. Tato periodika budete následně hodnotit – zejména s důrazem na to, jak se zaměřují na oblast filmové a televizní kritiky, ale i na reflexi filmu, kinematografie a televizev nejširších souvislostech.
2. Obě periodika pečlivě prostuduje, v případě tištěných titulů se zaměřte minimálně na pět jednotlivých čísel, ideálně z různých ročníků. Pokud tištěná periodika neodebíráte, zapůjčte si je v knihovně. Zaměřte se na jejich kritické posouzení, zejména na:
• zhodnocení zaměření periodika, jeho koncepce (nekoncepce) a struktury (jednotlivé rubriky),
• zhodnocení odborné, popularizační, kritické i stylistické úrovně jednotlivých rubrik,
• zhodnocení kladů i zápory média (struktura, přehlednost, proporčnost), případně i grafické úrovně.
3. Své hodnocení zpracujte písemně do podoby bodového scénáře, jednotlivé údaje rozveďte a zdůvodněte. 
4. Struktura zpracování:
• délka existence média (od kdy časopis/webový portál vychází, jaká je četnost vydávání),
• zacílení/zaměření média (pro jaký okruh čtenářů je časopis/web určen – laici, amatérští divadelníci, široká veřejnost divadelní veřejnost atp.čtenáře z jakého okruhu),
• složení redakce a externí přispěvatelé (jména, která se pravidelně objevují, ale nejsou uvedena v tiráži),
• struktura média (z jakých rubrik je časopis/web tvořen, jaké žánry se zde objevují nejčastěji),
• vlastní hodnocení (jak významné postavení příslušné médium zas významné v rámci ČR, zda přináší něco nového, zda je přínosné). 
5. Rozsah textu: minimálně 1 normostrana.
6. Vypracovaný úkol odešlete dle domluvy vyučujícímu.
7. V případě nejasností či nemožnosti sehnat tištěná periodika kontaktujte ohledně další domluvy pedagoga.

 1) Tištěná média

Filmové časopisy (specializované)

• Film a doba - https://filmadoba.eu/
• Cinepur - http://cinepur.cz
• Filmmag - http://filmag.cz/
• Iluminace - https://www.iluminace.cz
• Filmový přehled - https://www.filmovyprehled.cz/cs

Kulturní periodika              

• Respekt, Reflex, A2, Deník N, Literární noviny, Týdeník Rozhlas

Deníková kritika                 

• Lidové noviny, MF Dnes, Právo…

  2) Internetová média

Internetové filmové a TV časopisy

• Film & spiritualita - https://www.filmaspiritualita.cz
• 25 fps - http://25fps.cz
• Filmtoro - https://filmtoro.cz
• Revue Filmového přehledu - https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue
• Filmserver.cz - https://filmserver.cz
• FDb.cz - https://www.fdb.cz/magazin/
• Moviezone - https://film.moviezone.cz
• iRozhlas.cz - https://www.irozhlas.cz/kultura/film + https://www.irozhlas.cz/kultura/televize
• Ještě větší kritik - https://www.jestevetsikritik.cz
• FFFilm.cz - https://www.fffilm.name
• Kinobox.cz (Recenze) - https://www.kinobox.cz
• AVmania.cz - https://avmania.zive.cz

Webové portály s kulturními (a divadelními) rubrikami a kulturní webové portály

• Aktuálně.cz (jen rubrika Film) - www.aktualne.cz

Cílem této kapitoly je představit studentům výrazné osobnosti současné české filmové a televizní publicistiky, a to zejména s odkazem na aktuální podoby žánru filmové kritiky  a to jak v tištěných, tak elektronických médiích (zejména internet). Důraz je kladen na samostatnou četbu kritik i textů, v nichž čeští autoři reflektují současnou filmovou a televizní tvorbu. Studenti se tak mohou obeznámit se zásadami kritického psaní (styl a výrazové prostředky, proměny kritického rukopisu, erudovanost kritiků apod.). Současně se učí skrze kritickou reflexi vnímat a hodnotit konkrétní filmová a televizní díla.

V opoře studujeme s. 44-47.

Pokyny pro vypracování:

1. Na webových stránkách Sdružení českých filmových kritiků – odkaz Kritici: http://filmovakritika.cz/kritici/ - si prostudujte profily jednotlivých osobností české filmové kritiky. Na jejich profilech najdete odkazy k jejich práci – jednotlivým kritickým hodnocením určeným pro příslušná média, se kterými spolupracují. Spektrum informací můžete rozšířit vyhledáním dalších recenzí a kritik na internetu.
2. Z daného přehledu si zvolte jednoho filmového kritika a detailně si prostudujte 5-7 jeho filmových reflexí. Textů můžete samozřejmě využít mnohem více, nemusí jít jen o recenze či kritiky z poslední doby, lze srovnávat i texty starší.
3. Na základě přečtených a analyzovaných textů vytvořte krátkou charakteristiku autora: vyjmenujte média (noviny, časopisy, webové portály…), do kterých daný autor přispívá, zaměřte se na rozsah recenzí a kritik, jejich obsah, styl a jazyk (pokuste se postihnout, zda se vám daný autor jeví jako objektivní, či naopak ironický a výrazně kritický, o čem všem v recenzi referuje, čeho si všímá, jakou to má strukturu, jaký k tomu používá jazyk – zda si je jistý v terminologii, zda píše odborně či dostupně pro nejširší veřejnost).
4. Rozsah textu = 1 normostrana (a více), text lze psát ve formě stručných bodových poznámek a postřehů.

Cílem této kapitoly je seznámit studenty s typologií kritického psaní o filmu – tedy s možnostmi a „potenciálem“ současné filmové kritiky. Na příkladu četby a studia ukázek různých forem a podob reflexí filmových děl si studenti ujasní své teoretické poznatky týkající se znalostí různých žánrů (zejména recenze a kritika). Na základě analýzy textů, jejichž autory jsou současní čeští filmoví kritici, se posluchači zaměří na různá hlediska hodnocení filmů (filmologické, žurnalistické, jazykové atd.). Získají tak odborný základ pro další vlastní kritickou tvorbu.

V opoře studujeme s. 48-51.

 Jednotlivé odpovědi stručně písemně formulujte, tento podklad zašlete dle domluvy vyučujícímu.

Studenti si v této kapitole osvojí základní žánry kulturní publicistiky a metodou kritického čtení se budou seznamovat s jejich konkrétními příklady v denním a odborném tisku. Budeme si všímat nejen jednotlivých možných žánrových forem (recenze, kritika, kritický medailon, ), ale také se zaměříme na styl a uplatňování odbornosti.

V opoře studujeme s. 52-56.

Cílem této kapitoly je seznámit studenty s klíčovými žánry umělecké publicistiky – tedy recenzí a kritikou. V úvodu nabídneme jejich definice a popíšeme základní rozdíly. Posléze se zaměříme na obecné rady na téma „jak psát kriticky o umění“. Teoretické znalosti studenti poté využijí při zpracování praktického úkolu – vypracování recenze a kritiky divadelního a filmového díla.

V opoře studujeme s. 57-62.

Student vypracuje divadelní nebo filmovou recenzi/nebo kritiku. Hodnocené dílo si zvolí sám, mělo by jít ale spíše o novinku.

Student bude vycházet z „manuálu“ uvedeného ve studijní opoře.

Pozor! Psát recenze neznamená „opisovat“ z internetových zdrojů formou CTRL+C, CTRL+V! Ani z jiných zdrojů. Pokud tak student učiní, nebude mu práce uznána.

Cílem této kapitoly je seznámit studenty s klíčovým a ze strany čtenářů rozhodně také jedním z nejatraktivnějších publicistických žánrů – rozhovorem. V teoretickém úvodu nabídneme jeho definici a přiblížíme jeho klasifikaci na jeho možné typy. Následně se budeme věnovat představení jednotlivých fází realizace rozhovoru – tedy přípravě, dotazování a zpracování rozhovoru. Teoretické znalosti studenti poté využijí při zpracování praktického úkolu – samostatně zrealizují rozhovor s výraznou uměleckou osobností z regionu (především z oblasti divadla nebo kinematografie).

V opoře studujeme s. 63-70.

Realizace rozhovoru

Cílem výuky je samostatná příprava projektu kulturního časopisu zaměřeného dle preferencí studentů (např. kulturně-společenský, filmový, divadelní, multižánrový, specializovaný tematicky či čtenářsky, tištěný či internetový). Student si zvolí zaměření periodika a po konzultaci s pedagogem vypracuje dle požadavků (název, téma a zacílení na čtenáře, periodicita, struktura časopisu, organizační zabezpečení, financování atd.) projektový záměr koncepce fiktivního, nicméně „životaschopného“ periodika. Prakticky tak bude aplikovat znalosti a dovednosti získané v rámci studia – a to nejen z předmětu Seminář kulturní publicistiky.

V opoře studujeme s. 71-76.

Projekt koncepce kulturního časopisu

Smyslem výuky je poskytnout studentům prostor pro prezentaci a reflexi výsledků jejich tvůrčí práce. V rámci veřejné obhajoby studenti představí projektový záměr svého autorského projektu koncepce kulturního časopisu a na základě vzájemné diskuze obhajují jednotlivé kroky jeho možné realizace. Touto cestou si snadno ověřují nejen svou kreativitu a znalosti i schopnosti kvalitně a komplexně zpracovat projekt, také se učí argumentovat, konstruktivně připomínkovat aktivity ostatních a kvalifikovaně vyhodnocovat vlastní uměleckou tvorbu.

V opoře studujeme s. 77-79.