Seminář k bakalářské práci 1
Seminář k bakalářské práci 1
Kapitola obsahuje:
1
PDF
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
2
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
4
Obrázek
1
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
10
Obrázek
1
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
2
Odevzdávárna
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
1
Odpovědník
1
Studijní text

Úvod a organizace předmětu

Hlavní studijní opora předmětu
SCHNEIDEROVÁ, S., CHROBÁK, J. Seminář k bakalářské práci. Opava: SU FPF, 2017.

Cíle výuky

Předmět je určen k podávání vstupních informací a k průběžným konzultacím o problémech vzniklých při zpracování závěrečné práce. Cílem semináře je poukázat na metodické základy odborných textů, jejich strukturu, vlastnosti a očekávání čtenářů. 

Osnova - bloky:

1. Kategorizace odborného stylu

2. Jazykové prostředky odborného vyjadřování

3. Výběr tématu a název bakalářské práce

4. Úvod bakalářské práce I.

5. Úvod bakalářské práce II.

6. Osoba autora: autorský a inkluzivní plurál

7. Osoba autora: modalita a vztah k tématu

8. Výkladový postup a rozvíjení tématu

9. Typy výkladu a jeho znaky

10. Kapitola a odstavec I.

11. Kapitola a odstavec II.

12. Esej a esejistický postup

13. Opakování důležitých pojmů

Organizace předmětu

Předmět je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

  • Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
  • Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
  • Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
  • Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Podmínky absolvování

Předmět se ukončuje zápočtem, který má formu testu v prostředí IS SU. Předmětem zápočtu jsou především nejdůležitější pojmy a koncepty. Zápočet probíhá ve zkouškovém období, termíny jsou vypsány v IS SU.


Povinná literatura

ČMEJRKOVÁ, S.; DANEŠ, F.; SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. 

SCHNEIDEROVÁ, S. Jak nepsat diplomovou práci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.

Doporučená literatura

ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997.

KAPOUNOVÁ, J. – KAPOUN, P. Bakalářská a diplomová práce: od zadání po obhajobu. Praha: Grada, 2017.

KATUŠČÁK, D. et al. Informační výchova: terminologický a výkladový slovník. Bratislava: SPN, 1998.

ŠESTÁK, Z. Jak psát a přednášet o vědě. Praha: Academia, 2000.

1. Kategorizace odborného stylu

Tato kapitola se soustředí na vymezení oblastí odborného stylu. Přináší vysvětlení rozdílu mezi teoretickým odborným stylem a populárně naučným. Ukazuje na specifika odborného stylu a na některé výjimečné příklady záměrného "vykloubení" z tohoto žánru (eseje Ladislava Šerého).

Samostudium

Kapitolu studujeme na s. 9-12.

Úkol 1: nevhodné vyjadřování
V opoře na s. 11 vyhledejte v ukázce nevhodně zvolené výrazy vzhledem k funkci odborného vyjadřování.

2. Jazykové prostředky odborného vyjadřování

Kapitola se zabývá charakterem odborného stylu, jeho postavením mezi styly funkčními a rozrůzněností této stylové oblasti. Ukazuje se, že  při psaní odborných textů užíváme prostředky stylově vyšší. Do popředí se dostává denotát znaku, konotace mají být potlačeny.


Samostudium

V opoře studuje na s. 12-15.

3. Výběr tématu a název bakalářské práce

Kapitola se věnuje tomu, jak vybrat téma BP, jaké je doporučení při formulování titulu BP. Zdůrazněna je důležitost formulovat cíl BP.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 16-18.

Úkol 2: názvy BP
Podívejte se na příklady nevhodných názvů BP do opory na s. 16 a diskutujte v semináři o tom, jak byste je pozměnili.
Úkol 3: struktura BP
Pokuste se navrhnout si téma a následně i strukturu bakalářské práce.

4. Úvod bakalářské práce I.

Cílem této kapitoly je uvést formální parametry úvodu BP a popsat vhodnou stylizaci a jednotlivé jazykové prostředky úvodu bakalářských prací.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 19-22.

Zadání závěrečných prací

Níže se podívejte na různá zadání BP a DP

Úkol 4: úvod k BP
Z jakékoli kvalifikační práce si vyberte k rozboru část Úvod. Popište, co daný text obsahuje, jaké jsou zde vhodné součásti a formulace a rovněž nedostatky.

5. Úvod bakalářské práce II.

Kapitola se zabývá dalšími konkrétními postřehy ke zpracovávání bakalářských prací, všechny příklady vycházejí z praxe.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 22-24.

Ukázky k závěrečným pracím

Prostudujte titulní list, abstrakt, čestné prohlášení, poděkování, seznam literatury a příklady hodnocení BP a DP.

Úkol 5: prostředky stylu BP
V jakékoliv BP nebo DP vyhledejte 10 formulací (obratů), které do Úvodu BP patří, a 10, které tam naopak nepatří.

6. Osoba autora: autorský a inkluzivní plurál

V této kapitole je soustředěna pozornost na to, jak se autor BP projevuje v textu BP, ale na druhé straně jakými prostředky je osoba autora upozaděna. Je zde vysvětlen rozdíl mezi autorským plurálem a inkluzivním plurálem a jsou zde popsána místa textu, kde lze zejména inkluzivní plurál nejvhodněji použít.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 25-28.

7. Osoba autora: modalita a vztah k tématu

Charakterizován je zde i vztah autora BP ke čtenáři a různé projevy ohledu na něj v textu BP. S osobou autora a jeho formulováním tématu také souvisí používání prostředků modality. Tím je určován především vztah autora BP k tématu, znalostem souvislostí v rámci daného oboru a tématu, o kterém píše, a vztah ke čtenáři.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 28-30.

Úkol 6: vztahy autor-text-čtenář
V některém z odborných článků nebo monografií sledujte prostředky vztahu autor-text, autor-čtenář a projevy modality v textu.

8. Výkladový postup a rozvíjení tématu

Kapitola přináší základní informace o výkladovém slohovém postupu jako základním stylizačním prvku odborné písemné práce. Takovýto postup sice nepovažujeme za jediný, ale za základní.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 31-35.

Úkol 7: nevyvážená stylizace
Příklad: "Podle B. Osvaldové rozlišujeme dva základní typy textů. První typ, který je určen zasvěceným čtenářům zajímajících se o danou problematiku. Používání odborných termínů je tedy na místě. Zatímco ten druhý typ textů se obrací spíše k širší laické veřejnosti, a proto je nezbytné každý odborný termín či cizí výraz důkladně zvážit." Úkol: Přeformulujte text tak, aby vznikla jednoznačná spojitost mezi myšlenkami a větami, zamyslete se nad možností/vhodností použití podtržených spojovacích výrazů atd.
Úkol 8: stylizace textu
Příklad: Pojem brainwashing se zrodil z útrap korejské války. Ve Spojených státech si brzy povšimli, že americkým vojákům, zajatým nepřítelem, „se děje něco zvláštního“. Někteří vycházeli ze zajateckých táborů jako přesvědčení komunisté, připraveni zradit svou rodnou vlast a pějící ódy na maoistický styl života. Tento fenomén nebyl samozřejmě ničím novým. Jenže někteří z těch vojáků se nezbavili své bizarní a vášnivé loajality dokonce ani po vysvobození z komunistického zajetí. Američané se začali zajímat o fenomén, který důstojník CIA edward Hunter označil veřejně jako brainwashing v roce 1950. Úkol: Zhodnoťte stylizaci tohoto odstavce – spojitost vět, funkci odkazovacího zájmena (tento); zhodnoťte stylizaci poslední věty – zapojení do předchozího kontextu, její jednoznačnost.

9. Typy výkladu a jeho znaky

Kapitola se zabývá různými typy výkladu, tak, jak se s nimi setkáváme v odborném textu. ale také s dalšími slohovými postupy, jako je např. popis atd. Neopomíjí však ani některé specifické znaky výkladového postupu.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 36-38.

10. Kapitola a odstavec I.

V této kapitole se pozornost soustředí na důležitost strukturace BP. Struktura BP podporuje hierarchické uspořádání obsahu BP, pomáhá snadnější orientaci v textu i daném tématu, jež je formálně uspořádáno v kapitoly a odstavce. V této části se nejprve soustředíme na funkci kapitol a desetinného třídění.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 39-40.

11. Kapitola a odstavec II.

Důležité je uvědomění si soudržnosti jak kapitol, tak odstavců, jejich na jedné straně relativní samostatnosti, ale na druhé straně jejich návaznosti a vzájemné propojenosti. V této části jsou popsány zásady strukturování BP, přechodové věty mezi odstavci.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 40-41.

12. Esej a esejistický postup

Cílem této kapitoly je ukázat charakteristické znaky eseje, vymezit esej vůči výkladu, popsat jazykové a kompoziční prostředky tohoto žánru. Zároveň jsme chtěli ukázat esej jako velmi náročný stylistický útvar na pomezí odborného stylu a stylu uměleckého a upozornit studenty na nesnadnost takovéto stylizace a formulace tématu.

Samostudium

V opoře studujeme na s. 42-45.

13. Opakování důležitých pojmů

Opakujeme nejdůležitější pojmy týkající se odborného stylu, jazykových prostředků, pojetí a způsobu práce na BP, jakož i výkladového postupu apod.