Kurz uvádí studenta do základní orientace v jazykovědě. Pojednává o jazykovědě jako vědecké disciplíně, předkládá stručnou charakteristiku jednotlivých podoborů. Nedílnou součástí textu je jazykovědná terminologie. Po zvládnutí látky v této opoře je student připraven ke studiu jednotlivých jazykovědných disciplín.

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Hlavní studijní text:

SUKAČ, R.; ONDREJČEKOVÁ, D.; TICHÝ, M. Úvod do studia jazykovědy. Distanční studijní text. Opava: SU FPF, 2018

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

• Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.

• Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.

• Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému ISSU zajistí osvojení učiva v postupných krocích.

• Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Cílem tohoto tématu je podat základní informace o komunikaci, znaku a sémiotice, jazyce a jeho funkci a jazykových funkcích, jakým způsobem živočichové a zejména člověk komunikují,  co je podstatou znaku a co všechno chápeme pod pojmem jazyk.

V opoře studujeme s. 8-13.

Jaký je rozdíl mezi komunikačním systémem živočichů a člověka?

Na příkladu slova "strom" vyložte strukturu jazykového znaku.

Jaká je definice znaku a jaká je struktura znaku?

Cílem tohoto tématu je výklad individuální a kolektivní dimenze jazyka, termínů langue a parole, dále jazykového systému, jeho hierarchizace a paradigmatických a syntagmatických vztahů k jazyce, základní pojmy strukturalistického pojetí jazyka. Dále, jaký má význam rozlišovat mezi jazykem jako systémem a řečí jako jeho realizací, jak je jazykový systém hierarchizován a jaké vztahy mohou existovat mezi jednotkami jazykového systému.

V opoře studujeme s. 14-19.

Zvolte si vhodný krátký text např. z novin. Demonstrujte na něm syntagmatické a paradigmatické vztahy mezi jednotkami všech jazykových rovin. Pokuste se také zamyslet nad tím, které jednotky (třeba jen lexikální roviny) náležejí k centru systému a které jsou naopak periferní.

Na příkladu z češtiny a jiných jazyků uveďte příklady tabuizovaných slov.

Které jazykové roviny můžeme rozlišit a jaká je jejich hierarchizace?

Cílem tohoto tématu je výklad pojmu jazykověda, dále popis jejích disciplín, s jakými obory spolupracuje a jaký je rozdíl mezi jazykovědou synchronní a diachronní a kterými oblastmi se jazykověda a její subdisciplíny zabývají.

V opoře studujeme s. 20-26.

Srovnejte výhody a nevýhody synchronního a diachronního popisu jazyka.

Čím se zabývá neurolingvistika, pragmalingvistika, kognitivní lingvistika?

Které jazykovědné disciplíny se zabývají zvukovou stránkou jazyka?

Obsahem tohoto tématu je výklad pojmů mluvená a psaná řeč, dále pojednání o písmu a jeho vývoji. Další část se zabývá principem českém pravopisu.

V opoře studujeme s. 27-31.

Přepište následující text, zapsaný bratrským pravopisem, podle pravopisu dnešního. Jde o ukázku kázání Václava Matěje Štajera z jeho Postily katolické z r. 1691.

„A kdo proſým mohlby býti tak bezbožný, aby ſe dnes nermautil? kdo tak twrdý, aby ſe neobměkčil? kdo tak newlidný, aby ſpolu-vtrpenj neměl? kdo tak rozkoſſný, aby ſe rozkoſſe neměl wzdalowati? kdo tak neſſlechetný, aby aſpoň dnes pokánj nečinil z ſwých hřjchů, pro kteréžto Pán a Stwořitel geho, ſmrt neyvtrpněgſſý a neyohawněgſſj podſtaupil? Abychom pak k tomu ſpolu-vtrpenj a pokánj pohnutj byli, rozgjmeyme, kterak Kryſtus Pan mnohonáſobně zmařil ſe pro náſ, aby nám přjklad dal, w čembychom ho měli w geho vmučenj naſledowati.“

Co je to vnitřní řeč a jakou má podobu?

Jak se liší mluvená podoba jazyka od podoby psané z hlediska slovní zásoby, syntaxe, intonace atd.?

Cílem tohoto tématuj e podat základní informace o původu písma, druzích písemných systémů a jeho vývoji,významu písma a psané podobě jazyka. Popsána jsou  jednotlivá stadia vývoje písma jazyka.

V opoře studujeme s. 32-35.

S využitím internetových zdrojů najděte alespoň pět různých písemných systémů vyskytujících se v Asii. Které typy se tam vyskytují?

S využitím internetových zdrojů najděte alespoň pět písemných systémů používaných v Africe.

S využitím Wikipedie vyhledejte písemné systémy, kterými byly zapisovány jazyky Indiánů Severní a Jižní Ameriky.

Obsahem tohoto tématu je výklad spisovný a nespisovný jazyk, stratifikace národního jazyka, idiolekt a také výklad prvků nestrukturního útvaru, jako je slang, profesní mluva a argot.

V opoře studujeme s. 36-40.

Zamyslete se nad tím, jak se mluví v obci, kde žijete. K jaké nářeční skupině vaše nářečí náleží. Vysledujte rozdíly mezi vaším nářečím a spisovnou češtinou na úrovni hláskové.

Rozhodněte, která z daných slov jsou knižní, hovorová, neutrální/k, h, n, ověřte svůj odhad v kodifikačních příručkách, např. ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost.

slynout                                                poddaný                                 počin

protivit se                                           protlouci se                             psina

rýžovat                                                úchvatný                                 ujmout

zaplétat                                               zbitý                                        zbídačet

S využitím online verze Českého dialektologického atlasu vyhledejte deset slov typických pouze pro určité dialekty.

Cílem této lekce je výklad termínů jazyková kultura, úzus, norma a kodifikace jazyka, co je z hlediska spisovnosti správné a jaké jsou principy vytváření jazykových pravidel.

V opoře studujeme s. 41-43.

Vyhledejte na internetu stránky instituce, která se zabývá výzkumem českého jazyka. Jaká má oddělení a čím se zabývají?

Vyhledejte v databázi knihovny kodifikační příručky českého jazyka. Které z nich mají i internetové verze?

Jaké informace kromě hesel podávají Pravidla českého pravopisu? Jaký je rozdíl mezi tzv. akademickými a školními Pravidly?

Cílem tématu je pojednání o klasifikaci jazyků z hlediska různých přístupů a jak je možné jazyky třídit.

V opoře studujeme s. 44-48.

Zjistěte, které jazyky jsou nejstarší písemně doložené, do které jazykové rodiny patří a kam je možné je typologicky zařadit.

S využitím Wikipedie vyhledejte charakteristiku afrického jazyka Hausa. Klasifikujte jej podle různých způsobů uvedených v opoře.

Jedním z významných indoevropských jazyků je perština. S využitím Wikipedie vyhledejte, kde se tímto jazykem mluví, jaké má teritoriální varianty a názvy a kterými typy písma je zapisována.

Cílem tohoto tématu je podat základní informace teorii původu jazyka a vývoji jazyka na rovině hláskové, morfologické a lexikální a výklad o tom, proč se jazyky vyvíjejí.

V opoře studujeme s. 49-55.

Slova chléb, klenot, hřbitov nám dnes připadají ryze česká. Jedná se však o přejímky. Ze kterých jazyků? Vyhledejte v etymologickém slovníku.

S použitím slovníku uveďte deset příkladů změn významu slovní zásoby.

Vysvětlete, proč přes veškeré snahy není možné zabránit vývoji kteréhokoliv přirozeného živého jazyka.

Cílem tohoto tématu je podat základní informace o vztahu jazyka a mozku, lokalizaci jazykových center a vztahu poruch mozku k produkci a porozumění jazyku, o typologii afázie a jednotlivých stadiích vývoje mozku a produkce jazyka.

V opoře studujeme s. 56-62.

V první kapitole Lukášova evangelia si přečtěte příběh o Zachariášovi. Jak byste interpretovali scénu v chrámu z hlediska poruchy jazyka?

Která hemisféra bude zodpovědná za poruchu čtení čínského obrázkového písma?

S využitím Wikipedie vyhledejte informace o různých způsobech terapie dyslektiků.

Obsahem tohoto tématu je výklad o tom,jak jazyk odráží individuální, psychologickou, geografickou, etnickou a sociální identitu mluvčího.

V opoře studujeme s. 63-69.

Uveďte některé jazykové výrazy, které vyjadřují psychologickou identitu mluvčího.

Jak byste nahradili anglické slovo mankind výrazem genderově neutrálním? Uveďte další příklady a také současné ekvivalentní trendy v češtině.

Podle kterých jazykových jevů poznáme, že někdo pochází z určité oblasti našeho státu? Uveďte konkrétní příklady.

Obsahem tohoto tématu je výklad pojmů národ a národní jazyk, dále pojednání o funkcích národního jazyka a výklad o českém národním jazyku.

V opoře studujeme s. 70-75.

Uveďte několik národních jazyků, které plní (nebo v historickém vývoji plnily) funkci jazyka-prostředníka v mnohonárodnostních státech.

Zamyslete se nad současným stavem českého jazyka. Které změny v něm pozorujete v posledním období? Soustřeďte se na problematiku nových slov: která nová slova znáte a běžně používáte? Jakého jsou původu? Dále se zamyslete nad veřejnými projevy (v televizi, rádiích). Jsou tyto projevy vždy spisovné? Podle Vašeho názoru: měly by být? A konečně: hovoříte nějakým nářečím? Považujete nářečí svého regionu za živé?

S využitím Wikipedie uveďte, které národní jazyky ve svých různých funkcích jsou typické pro Namibii, Niger, Čad, Mali, Zimbabwe.

Cílem tohoto tématu je pojednání o vývoji jazykovědného bádání na poli bohemistiky, popis vývojových fází studia bohemistiky a výklad toho, jak docházelo k poznání našeho jazyka.

V opoře studujeme s. 76-85.

Čím se zabýval Pražský lingvistický kroužek a jeho jednotliví představitelé?

Na webové stránce Vokabulář webový vyhledejte v databázi starší gramatiky a slovníky češtiny. Kdo jsou jejich autoři?

Významnou, ale kontroverzní osobností české jazykovědy byl František Trávníček. S využitím Wikipedie vyhledejte informace o jeho životě a díle.