Teorie literatury a interpretace

11. Literární hermeneutika – nutnost i nemožnost metody

Slovo hermeneutika souvisí s řeckým výrazem „Ερμηνεύς“, které označovalo interpreta neboli toho, kdo „činí věci jasnými“. Hermeneutiku lze charakterizovat jako výzkum a studium interpretačních teorií a porozumění textu. Bývá spojována především s interpretováním biblických textů, ale v současné filozofii je její uplatnění daleko širší. Dnes hermeneutika tvoří rámec interpretačních teorií a metod zabývajících se texty obecně. – Hermeneutika přesahuje také do praktického života, kde je aplikována především v oblasti sociologie, práva, nebo ve vývoji informačních technologií. V sociologii je hermeneutika využívána k pochopení a interpretaci sociálních jevů. – Ve známost vešla především filosofická hermeneutika H.–G. Gadamera. Její uplatnění v literární vědě je ovšem problematické. Pro Petera Szondiho souvisel problém literární hermeneutiky zejména se specifickou povahou jejího předmětu: je třeba „vrátit se z výšin filosofie rozumění k pozemské praxi výkladu a k jeho metodologii“. 

Po prostudování této kapitoly budete vědět:

  • co je to hermeneutika a jaké jsou její kořeny;
  • jaké jsou kontury filosofické hermeutiky H.-G. Gadamera;
  • že není jasné, zda je možné ustavit specifickou literárněvědnou hermeneutiku, jak požaduje např. P. Szondi.


V opoře studujeme s. 95–99.