-
Historická mluvnice 2
-
Nyní studovatO kursu podrobněji
-
Nyní studovatVětné typy
-
Nyní studovatVyjadřování záporu
-
Nyní studovatVyjadřování modality
-
Nyní studovatZákladní větné členy
-
Nyní studovatJednočlenné a dvojčlenné věty. Polovětné útvary, část 1.
-
Nyní studovatPolovětné útvary, část 2.
-
Nyní studovatSouvětí, část 1.
-
Nyní studovatSouvětí, část 2.
-
Nyní studovatSouvětí, část 3.
-
Nyní studovatSouvětí, část 4. Věty příslovečné
-
Nyní studovatSouvětí, část 5. Souřadné souvětí
-
Nyní studovatSouvětí, část 6. Složité souvětí
-
Nyní studovatObecná charakteristika syntaktického vývoje češtiny
-
O kursu podrobněji
O kursu podrobněji
1. Průvodní list a organizace kurzu
Sylabus
Cílem kurzu je uvedení do nejdůležitějších vývojových tendencí české skladby od pračeštiny po novou češtinu tak, aby student byl obeznámen se zvláštnostmi historického vývoje syntaxe v různých historických obdobích.
Osnova - bloky
1. Větné typy a základní druhy vět.
2. Druhy záporu a jeho vyjadřování – zápor celkový, částečný, záporový genitiv.
3. Vyjadřování modality, opisné modální konstrukce, modální slovesa, modální predikativa.
4. Vývoj větných členů: podmět, přísudek, přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk.
5. Vývoj jednočlenných a dvojčlenných vět, polovětné útvary s participii I.
6. Vývoj polovětných útvarů s participii II, přechodníkové vazby, absolutní vazby, infinitivní vazby.
7. Vývoj souvětí I: věty podmínkové, vztažné, přípustkové, souvětí podřadné obecně.
8. Vývoj souvětí II: věty obsahové tázací a žádací.
9. Vývoj souvětí III: Věty účelové a výjimkové.
10. Vývoj souvětí IV: Věty příslovečné místní, časové, srovnávací, účinkové, příčinné a důvodové.
11. Vývoj souvětí V: souvětí souřadné slučovací, odporovací, stupňovací, vylučovací, důsledkové.
12. Vývoj souvětí VI: souvětí složité.
13. Obecná charakteristika syntaktického vývoje češtiny, shrnutí, hlavní období vývoje syntaxe v celkovém přehledu.
Organizace kursu
Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.
Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:
- Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
- Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
- Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.
Podmínky absolvování
Kurs se ukončuje zápočtem, který má formu testu. Předmětem zápočtu jsou především nejdůležitější pojmy a koncepty. Zápočet probíhá ve zkouškovém období. Termíny jsou vypsány v systému IS.
Tipy ke studiu
V rámci samostudia a trénování pro účely evaluace prosím neopomíjejte využít:
- Klíčová slova - klaďte si např. tyto otázky:
- Umím definovat nebo vysvětlit každý jeden termín z klíčových slov?
- Jsou některá z klíčových slov ve vzájemném vztahu? Vím v jakém?
- K jakému problému, jevu či vztahu se dané klíčové slovo pojí?
- Cíle studia - ověřte si zda opravdu dosahujete každého konkrétního definovaného cíle:
- umím opravdu provést analýzu, klasifikaci, ohodnocení ...
- dovedu najít, vytvořit, změnit, doporučit, vypočítat ...
Úkoly k textům - čtěte jednotlivé texty a zkoušejte je analyzovat/interpretovat
- samostatně,
- na základě otázek a poznámek, které k nim připojujeme.
Literatura
Povinná literatura
LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986
GEBAUER, J. Historická mluvnice jazyka českého. Díl IV. Skladba. Praha: NČAVU, 1929; reprint Academia: Praha, 2007.
Doporučená literatura
BAUER, J. Vývoj českého souvětí. Praha: NČSAV, 1960.
HAVRÁNEK, B. Vývoj českého spisovného jazyka. Praha: SPN, 1980.
KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. (eds). Nový encyklopedický slovník češtiny. Díl I, II. Praha: NLN, 2016.
KOSEK, P. Enklitika v češtině barokní doby. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
KOSEK, P. Spojovací prostředky v češtině v období baroka. Ostrava: Ostravská univerzita, 2003.
PORÁK, J. Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13.-18. století). Praha: SPN, 1979.
TRÁVNÍČEK, F. Historická mluvnice česká III. Skladba. Praha: SPN, 1956.
Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. http://vokabular.ujc.cas.cz
Distanční prvky
Ve studijních materiálech či popiscích studijních zdrojů a jiných interaktivních modulů elektronického kurzu můžete narazit na různé distanční prvky. Přehled těchto distančních prvků najdete na konci hlavního studijního textu.
-
Historická mluvnice 2
-
Nyní studovatO kursu podrobněji
-
Nyní studovatVětné typy
-
Nyní studovatVyjadřování záporu
-
Nyní studovatVyjadřování modality
-
Nyní studovatZákladní větné členy
-
Nyní studovatJednočlenné a dvojčlenné věty. Polovětné útvary, část 1.
-
Nyní studovatPolovětné útvary, část 2.
-
Nyní studovatSouvětí, část 1.
-
Nyní studovatSouvětí, část 2.
-
Nyní studovatSouvětí, část 3.
-
Nyní studovatSouvětí, část 4. Věty příslovečné
-
Nyní studovatSouvětí, část 5. Souřadné souvětí
-
Nyní studovatSouvětí, část 6. Složité souvětí
-
Nyní studovatObecná charakteristika syntaktického vývoje češtiny
-