Blok se věnuje hlavním rysům tzv. normalizace, které ovlivňují i literární život a potažmo literární kritiku (bezčasí, konzumerismus, hodnotová vyprázdněnost ad.). Následně se zaobírá funkcemi kritické práce v jednotlivých komunikačních okruzích a tím, jak se tyto funkce v důsledku znovuzavedení totality posouvají k hlediskům morálky a etiky. Ve druhé polovině se věnuje denunciačním a propagandistickým kampaním a následně nejvýraznějším polemikám v exilové a samizdatové kritice.

V opoře studujeme s. 97-104.