Nástup každé nové vlny do umění a literatury znamená nejen formování nového programu, jímž se nová skupina/generace chce oddělit od starších tendencí, ale také přímé popírání dosavadního stavu literatury a interpretaci prvních projevů nového uměleckého názoru. Proto je v počátcích každého uměleckého hnutí důležitá kritika, která se tohoto úkolu podjímá. Na počátku 10. let se tak tedy rodí nová generace kritiků, kteří usilovně hledají kritéria, jimiž by hodnotili tvorbu starší i tvorbu vrstevnickou.