Druhý knihovní zákon

Dne 9. července 1959 byl přijat zákon č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven, který představoval druhý knihovní zákon. Tento zákon zrušil předchozí ustanovení, s výjimkou povinnosti zřídit knihovny v každé obci, která zůstala platná.

Zákon jasně definoval poslání knihoven jako důležitý a efektivní nástroj pro socialistickou výchovu. Jejich úkolem bylo přispívat k celkovému vzdělání pracujícího lidu založeného na vědeckých principech a pomáhat zvyšovat jejich politickou, kulturní a odbornou úroveň. Knihovny měly také podporovat rozvoj vědy a techniky, šířit znalosti a poskytovat pomoc při řešení politických a hospodářských otázek, a také podporovat tvůrčí iniciativu lidu v boji za socialismus.

Tyto cíle měla plnit jednotná soustava knihoven, která byla pečlivě sledována Ministerstvem školství a kultury. Státní knihovna Československé republiky měla základní roli v této soustavě, a knihovny lidové, díky jejich velkému počtu, byly považovány za klíčový prvek. Knihovníci nyní měli nové úkoly, neboť kromě odborné kvalifikace bylo vyžadováno i politické vzdělání, a jejich role zahrnovala politickovýchovný aspekt.