(1785–1883)

Česká umělecká kritika ustavující se na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století hledala od počátku svůj výraz v celé škále slohových prostředků, v souvislosti se svou proměňující se společenskou funkcí a rozličností platforem, v nichž se realizovala. Nabývala podoby vědecké, básnické, novinářské.

Cíle kapitoly:

• představit hlavní osobnosti české divadelní kritiky a jejich klíčová díla; 
  
• seznámit s divadelními časopisy i časopisy s významnou divadelní rubrikou; 
  
• přiblížit tendence, tlaky, témata a limity tehdejší české divadelní kritiky;
  
• pojmenovat její vlastní stereotypy a objasnit proces hledání kritérií (metakritická díla); 
  
• nastínit dopad české divadelní kritiky na rozvoj divadla u nás.
  

V opoře studujeme strany 57–67.