Tato úvodní kapitola se věnuje základním pojmům potřebným k pochopení celé problematiky herectví v animační praxi. Jsou zde nastíněny bazální obecně přijímané teorie, které uváději čtenáře do divadelního kontextu, dále pak specifika animací, jejich funkčnost a vztah k herectví. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY divadelní iluze mimesis kulturní animace animátor individualita, autenticita herce improvizace viz opora 8-17
Student je v této kapitole obeznámen s užívaným termínem „vnější technika“. Pro do-plnění jsou uváděny i příklady konkrétních přístupů hereckých teoretiků. Dále se tento text věnuje práci s dýchacím svalstvem a také obecně dech, jeho vlivu na emoce, mluvi-dla a tělo celkově. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ztělesňování dech-tón-hlas dýchací svalstvo bránice frázování viz opora 18-21
Tato část textu se věnuje rozlišení divadelní a civilní mluvy, znovu se vracíme k dechu a jeho potřebě ke správné technice a vyjadřování v rámci mluvy na jevišti. Nechybí krát-ká fyziologie hlasového ústrojí, artikulačních orgánů a rezonančních dutin.V této kapitole jsou osvětleny základní vlastnosti hlasu i artikulační srozumitelnost hercova projevu. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY civilní projev na jevišti hrudní, brániční a hrudně brániční dýchání dechová opora rezonanční dutina bas, baryton, tenor / alt, mezzosoprán, soprán hlasový témbr hyperkorektní mluva opora 22-28
Herecký pohyb je jednou z jeho nejvýraznějších vyjadřovacích prostředků. V textu ní-že se student dozví, jaký význam má fyzické bytí herce na jevišti a jak je vnímáno publi-kem. Definuje základní herecký nástroj, a to hercovo tělo, i jeho užití – pohyb, gesto, mimika a mnohem více. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY hercovo tělo, gestika, mimika vzhled jako identita tělo jako nástroj ke komunikaci výrazové napětí správné držení těla opora 29-31
Celá tato kapitola se zabývá hercovou vnitřní technikou v mnoha podobách. Nejdříve je nastíněn obecně smysl vnitřní techniky a v dalších podkapitolách se pak student dozví-dá konkrétně, jak hercova mysl pracuje a jak se formuje. Posledním tématem je také psy-chofyzická jednota, která je pro herce velmi důležitá. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY hercův vnitřní svět soustředěnost při herecké práci herecká empatie, přebírání emocí emocionální angažovanost na roli emocionální paměť psychofyzická jednota opora 32-37
Další kapitola se věnuje osobnosti herce, jak v jeho profesním, tak osobním životě. Je důležité systematicky oddělovat herce od jeho postavy, což bývá spojeno i s psychickou očistou herovy duše. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY hercovo sociální já identita postavy idol opora 38-41
Tento text se již zabývá teorií vzniku inscenace z pohledu herce. Je zde objasněna prá-ce na dramatické postavě, hledání jejích charakterových vlastností, pátrání v hercově emocionální paměti. Je zde také kapitola věnována Zichově teorii o pěti fázích utváření dramatické osoby. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY herecký stereotyp dramatická osoba stylizace koncept postavy fixace a automechanizace postavy opora 42-45
Osmá kapitola se věnuje textové práci herce na dramatické postavě a její přenesení do dialogu. Stěžejním tématem jsou také úrovně komunikace. Student zjistí, jakým způso-bem herec pracuje s interpunkcí i logickou kostrou textu. Není od věci přiblížit také vý-znam intonace, temporytmu nebo významová pauza. V závěru i způsob partnerské komu-nikace vyplývající z perfektního ovládání textu. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY herecká interpunkce podtext temporytmus, významová pauza partneření viz opora 46-51
Navazující kapitola pokračuje v nastínění herecké práce na dramatické postavě. Po práci s textem se dění přesouvá již přímo na jeviště, kde musí herec svou veškerou dosa-vadní práci (především vnitřní) ztělesnit k obrazu režiséra. Přichází do hry maska a kos-tým a v kolektivu se začíná určovat temporytmus celé inscenace. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY komplex dramatické osoby temporytmus kostým, maska i prostor jako dokreslení herce, jako estetický prvek opora 52-55 KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY herecká interpunkce podtext temporytmus, významová pauza partneření viz opora 46-51
Dramatický prostor je pro herce důležitý, je zcela propojený s jevištním prostorem a je významotvorný. Mizanscéna je protorová kompozice, která definuje vztahovost drama-tických postav v dramatickém prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY divadelní prostor mizanscéna prostorové rozmístění – schéma psychologický obsah scény opora 56-59
V této kapitole je velmi stručně vysvětlen potenciál dialogu, situace a obecně drama-tičnosti, která na divadle vzniká. Hlubší rozbor by vydal na samostatnou stať. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY základní stavební jednotka divadla situace dramatičnost dramatický děj dramatický konflikt opora 60-62
Mnoho žánrů a druhů divadla, každý má svá specifika, herec každého musí být vždy jinak vybaven – znalost techniky, dovednosti, zájem, pohybová abilita. Také exitují žán-ry, které mají přímo určené vzorce chování postavy (comedia dell´arte, různá asijská di-vadla), o těch ale zde nebude řeč. Základem je pochopit profilaci jednotlivých herců pod-le jednotlivých určení. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY hudební/výtvarné/činoherní divadlo loutkové divadlo opera, opereta, muzikál balet, pantomima divadlo jednoho herce opora 63-65
Poslední kapitola stručně shrnuje vývoj teorie a technik herectví. Student se seznámí s těmi nejdůležitějšími jmény, osobami, jejichž metodika změnila vývoj myšlení o diva-dle a hlavně herectví. Dále jsou uvedeny tři příklady zásadních teorií, na kterých student může sledovat způsob přemýšlení o herectví. Jedná se o teorie Denise Diderota, dále Konstantina Sergejeviče Stanislavského a Bertolda Brechta. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY herecký expresionismus Actors studio zcizovací efekt realismus – psychologismus divadlo krutosti Living theatre opora 66-77