Trauma nevzniká tím, že děti trpí, ale proto, že se svým utrpením zůstanou samy (Gabor Maté)
Duševní zdraví a trauma
Duševní zdraví
Duševní zdraví je „pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity“ (definice podle Světové zdravotnické organizace).
- Duševní zdraví máme všichni. A máme ho různé stejně tak jako to fyzické.
- Být duševně zdravý neznamená být pořád šťastný a v pohodě.
- Lidé s dobrým duševním zdravím mají dobré a špatné dny.
- Rozdíl je v tom, jak dokážeme ty špatné dny zvládnout.
Člověk s dobrým duševním zdravím, které zahrnuje emoce a pocity, myšlení a nálady, se dokáže s větší pravděpodobností vyrovnat s celou škálou emocí a tím lépe odolává psychické zátěži.
Duševní zdraví a emoce
Tři mozky v jednom?
1. Plazí / archaický mozek (naše pudy)
2. Limbický systém / emoční mozek
3. Mozková kůra / neokortex
Děti dokážou (pokud jím s tím dospělí pomáhají) regulovat své emoce až kolem osmého roku života. Do té doby je ovládání emocí něco jako jaderná fyzika.
Prosím POZOR!
Věty typu “neřvi, nebo dostaneš”; “kluci nebrečí”; “nebuď taková citlivka” nepomáhají
nedochází s nimi k regulaci emocí, ale pouze k jejich “zadupání”
narušují sebehodnotu dítěte
tohle potlačení se pak většinou někde projeví
nedůvěra k rodičům
agresivní jednání
- úniky (návykové látky, automutilační jednání. uzavírání se do sebe)
MY JSME VŠAK DOSPĚLÍ A MÁME MOŽNOSTI S TÍM PRACOVAT
DÍTĚ JE ODKÁZÁNO NA DOSPĚLÉHO, který by ho měl naučit jak pracovat se svými emocemi, aby z něj vyrostl duševně zdravý jedinec
Trauma
Podívejte se na dokument Moudrost traumatu.
Potřeby - jejich naplňování jako podpora duševního zdraví a prevence traumatu
Důsledky nenaplněných potřeb:
Možná vás napadlo, že pokud žák/žákyně nemá naplněné potřeby v nižších patrech pyramidy, tak se jen velmi těžko může rozvíjet. A právě mnohdy děti upozorňují na nějaké deficity ve svých potřebách pro nás dospělé nevhodným chováním.
Fyziologické potřeby - nepozornost, únava, nezájem, agrese, apatie
Bezpečí a jistota - nesoustředěnost, horší navazování vztahů, nemožnost se rozvíjet
Sounáležitost a láska - nemotivovanost, nezájem, agrese, “vnucování”
Uznání a sebeúcta - neschopnost rozpoznat svoje kvality, udělá vše, aby se zalíbilo, úzkost
Seberealizace - nerozvíjí se