PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
Úvod
Právní skutečnosti jsou takové
skutečnosti, se kterými právo spojuje určité právní následky. Rozlišujeme
právní skutečnosti, které jsou závislé na vůli a které na vůli závislé nejsou.
Právní jednání je závislé na vůli osoby, která jej činí. Příkladem právního
jednání je smlouva či závěť.
Právní skutečnosti, které naopak na vůli závislé nejsou, ale
přesto vyvolávají právní následky, jsou typicky narození, smrt a čas.
S narozením je spojen vznik právní osobnosti, se smrtí také nezaniká právo
na náležité zacházení s ostatky člověka či smrtí vzniká dědické právo.
Objektivní skutečností je také čas, se kterým je spojeno např. nabývání
svéprávnosti, promlčení či prekluze. Právní skutečnosti jsou upraveny v § 545 a
násl. OZ.
Výkladová
část
Právní jednání
Právní
jednání je charakteristické tím, že vyvolává právní následky. Jde o následky, které
jsou v něm vyjádřeny,
jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené
praxe stran (§ 545 OZ). Právně
jednat lze konáním i opomenutím. Např. právním jednáním je uzavření kupní
smlouvy. Opomenutím je pak např. nezaplacení kupní smlouvy. Právně jednat lze o
tzv. konkludentně; příkladem je prodej zboží v automatu – kupující právně
jednat, aniž by toto právní jednání mělo písemnou či ústní formu.