Metody a techniky sociálního výzkumu

PROCVIČOVÁNÍ


PRAKTICKÉ ÚKOLY:

  1. Identifikace techniky sběru dat
    Přečtěte si krátký popis výzkumu (např. výzkum spokojenosti s veřejnými službami) a určete, jaká technika sběru dat byla použita (dotazník, rozhovor, pozorování). Zdůvodněte své rozhodnutí.

  2. Výběrové šetření
    Navrhněte reprezentativní vzorek pro výzkum zkoumající názory obyvatel na kvalitu městské dopravy ve městě s 100 000 obyvateli. Zahrňte věk, pohlaví a další relevantní demografické proměnné.

  3. Kódování kvalitativních dat
    Na základě úryvku z rozhovoru se zaměstnanci ohledně pracovního stresu vytvořte kódy, které shrnují klíčová témata, a poté navrhněte hlavní témata, která se v rozhovoru objevují.

  4. Operationalizace teoretických pojmů
    Vyberte teoretický pojem (např. „pracovní spokojenost“) a navrhněte, jak byste tento pojem operacionalizovali pro kvantitativní výzkum. Převraťte pojem na měřitelné proměnné a navrhněte otázky pro dotazník.

  5. Interpretace statistických výsledků
    Představte si, že jste analyzovali data a získali průměrné skóre spokojenosti zaměstnanců ve firmě. Výsledek je 3,7 na škále 1–5. Jaké závěry z toho můžete vyvodit o pracovní spokojenosti zaměstnanců? Co byste doporučili vedení?


OTÁZKY A ODPOVĚDI:


  1. Jaké jsou hlavní techniky sběru dat a jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

    • Dotazník: Výhodou je standardizace a možnost oslovit velké množství respondentů, nevýhodou omezená hloubka odpovědí.
    • Rozhovor: Výhodou je hloubkový vhled do tématu a možnost klást doplňující otázky, nevýhodou je časová a finanční náročnost.
    • Pozorování: Výhodou je autentické sledování chování ve skutečném prostředí, nevýhodou možnost zkreslení výsledků vlivem přítomnosti pozorovatele.
  2. Co znamená reprezentativnost vzorku a proč je důležitá ve výběrovém šetření?

    • Reprezentativnost vzorku znamená, že vzorek věrně odráží demografické a další charakteristiky celé populace. Je důležitá proto, aby bylo možné výsledky výzkumu zobecnit na celou populaci a zajistit, že výsledky nejsou zkreslené výběrem nereprezentativního vzorku.
  3. Jaký je rozdíl mezi dotazníkem, rozhovorem a pozorováním jako technikami sběru dat?

    • Dotazník: Standardizovaný nástroj pro kvantitativní sběr dat, zaměřený na sběr údajů od velkého počtu lidí.
    • Rozhovor: Kvalitativní metoda, která umožňuje detailní průzkum zkušeností a názorů respondentů.
    • Pozorování: Sleduje chování respondentů v přirozeném prostředí, což poskytuje cenné vhledy do jejich chování, které nemusí být dosažitelné dotazníkem či rozhovorem.
  4. Vysvětlete, co je operacionalizace, a uveďte příklad, jak převést teoretický pojem na měřitelné proměnné.

    • Operacionalizace je proces převádění abstraktních teoretických pojmů na konkrétní a měřitelné proměnné. Například teoretický pojem pracovní spokojenost lze operacionalizovat dotazníkovou otázkou: „Jak jste spokojen(a) se svými pracovními podmínkami?“ s odpověďmi na škále od 1 (velmi nespokojen) do 5 (velmi spokojen).
  5. Jaké jsou základní statistické techniky používané pro analýzu kvantitativních dat? Uveďte příklady jejich použití.

    • Popisná statistika: Průměr, medián, směrodatná odchylka – používá se k popisu základních charakteristik dat.
    • Korelace: Měří vztah mezi dvěma proměnnými (např. vztah mezi věkem a výší příjmu).
    • Testování hypotéz: t-test, ANOVA – používají se k porovnání skupin a testování rozdílů.
    • Regrese: Kvantifikuje vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou (např. jak vzdělání ovlivňuje plat).
  6. Co je kódování v kvalitativním výzkumu a jaký je jeho význam pro analýzu dat?

    • Kódování je proces rozdělování textových dat na menší části a jejich označení krátkými výrazy (kódy), které vystihují podstatu daného úseku textu. Pomáhá organizovat data a identifikovat klíčová témata a vzory v datech, což je nezbytné pro následnou interpretaci.
  7. Jakým způsobem lze identifikovat témata v kvalitativní analýze? Popište základní postup.

    • Témata v kvalitativní analýze se identifikují po procesu kódování. Výzkumník analyzuje data a hledá opakující se vzory nebo myšlenky napříč rozhovory nebo texty. Tyto vzory jsou poté sloučeny do širších témat, která popisují hlavní zjištění výzkumu.
  8. Co je obsahová analýza a jak se liší od jiných metod analýzy dat?

    • Obsahová analýza je metoda pro analýzu textových dat, která zkoumá četnost výskytu určitých pojmů nebo témat v textu a kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup. Na rozdíl od jiných kvalitativních metod, jako je tematická analýza, klade důraz na systematické počítání a analýzu frekvence určitých pojmů.
  9. Jaké jsou výhody a nevýhody použití statistických metod při analýze kvantitativních dat?

    • Výhody: Statistické metody umožňují přesné a objektivní zhodnocení vztahů mezi proměnnými, zobecnění výsledků na širší populaci, a jsou vhodné pro analýzu velkých vzorků dat.
    • Nevýhody: Statistická analýza často neodráží hloubku individuálních zkušeností respondentů a výsledky mohou být ovlivněny kvalitou dat (např. nereprezentativním vzorkem nebo chybným měřením).
  10. Jak byste postupovali při výběru techniky sběru dat pro studium názoru veřejnosti na zavedení nových sociálních služeb ve městě?

  • Nejprve bych identifikoval cílovou populaci a zvažoval potřebu získat reprezentativní vzorek. Pokud by šlo o velký vzorek a bylo potřeba kvantitativních dat, zvolil bych dotazník. Pokud by šlo o hloubkový průzkum názorů a zkušeností s těmito službami, zvolil bych rozhovory. Výběr techniky by závisel na charakteru výzkumu a konkrétním cíli – zda chceme získat široké kvantitativní údaje, nebo hlubší kvalitativní pohled.