1           úřednická  zkouška  a  vzdělávání  úředníků  územně 
samosprávných  celků

Předpokladem kvality výkonu veřejné správy je vysoká míra odborné kvalifikace
jejich vykonavatelů, tj. zejména úředníků vykonávajících státní službu a úředníků územně samosprávných celků, vykonávajících zejména přenesenou státní správu. Následující text se věnuje jednak kvalifikačním požadavkům, které jsou na ně kladeny a jednak formám vzdělávání, které jsou podmínkou výkonu veřejné služby.

Kapitola umožňuje studentům osvojit si podmínky pro absolvování :

-          úřednické zkoušky úředníků státní služby,

-          všech forem vzdělávání úředníků územně samosprávných celků.

Vzdělávání, kvalifikace, zkouška, úřednická zkouška, vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, zvláštní odborná způsobilost, vzdělávání vedoucích úředníků. 

     Nezbytným požadavkem na výkon veřejné správy a její profesionalizaci
je nepochybně i potřebná odborná kvalifikace bezprostředních vykonavatelů této správy, tj. státních zaměstnanců  a úředníků územních samosprávných celků. Systém prohlubování jejich profesní kvalifikace byl prakticky jednostranný,  a to  až do doby účinnosti
zákona o státní službě.  Zákonem koncipovaný systém vzdělávání totiž do té doby platil pouze pro úředníky územně samosprávných celků.

Uváděna nerovnost byla sice přijetím zákona o státní službě napravena, nicméně současně byly zavedeny dva poměrně odlišné systémy povinného vzdělávání ve veřejné správě.

1.1          ÚŘEDNICKÁ  ZKOUŠKA

Pro výkon státní služby státními zaměstnanci  vyžaduje zákon o státní službě
složení úřednické zkoušky. Je třeba zdůraznit, že není součástí výběrového řízení ani předpokladů pro přijetí do služebního poměru, což vyplývá ze skutečnosti, že se ve většině případů vykonává až po přijatí státního zaměstnance do služebního poměru.
Až na časově vymezené výjimky jsou všichni státní zaměstnanci povinni úspěšně
vykonat úřednickou zkoušku a služební orgán pak musí umožnit vykonání této zkoušky před uplynutím doby trvání služebního poměru na dobu určitou.

V případě úředníků územně samosprávných celků je obdobou vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. Ti úředníci, kteří pak vykonali obecnou část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku, nemají povinnost skládat obecnou část úřednické zkoušky.

Přihlašování na úřednickou zkoušku a její výkon

Přihlašování a další organizační věci spojené s úřednickou zkouškou se vykonávají prostřednictvím portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku. Služební orgán nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky písemně vyrozumí státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky. Pokud státnímu zaměstnanci brání
v konání zkoušky v tomto termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín konání.

Úřednická zkouška je tvořena dvěma částmi, a to částí obecnou a částí zvláštní.

■ Obecnou,  která se koná písemně a zaměřuje se na znalosti organizace a činnosti
veřejné správy, znalosti práv, povinností a pravidel etiky státního zaměstnance, na znalosti právních předpisů, které obecně dopadají na činnost státní správy a znalosti práva
Evropské unie.

■ Zvláštní, která se koná teprve potom, co státní zaměstnanec úspěšně vykonal část obecnou. Tato část úřednické zkoušky je konána ústně před zkušební komisí. Zvláštní část se zaměřuje na vědomosti, schopnosti a odbornou připravenost potřebné k výkonu činnosti, kterou v konkrétním oboru služby na služebním místě státní zaměstnanec vykonává.

Zkušební komise jsou zřizovány u ústředních správních úřadů podle oboru služby,
u těchto komisí také vykonají zvláštní část úřednické zkoušky státní zaměstnanci jim
podřízených služebních úřadů.

Úspěšné vykonání úřednické zkoušky potvrzuje zkušební komise vydáním osvědčení.  Státní zaměstnanec, který byl přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, ale z důvodu neabsolvování úřednické zkoušky byl zařazen do služebního poměru na dobu určitou, má po úspěšném absolvování úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou.

O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky zkušební komise vystaví písemnou zprávu a služební orgán mu umožní její opakování. O toto opakování musí státní
zaměstnanec služební orgán písemně požádat, a to do 30 dnů po doručení zprávy
o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky. Úřednickou zkoušku lze opakovat pouze jednou a nejdříve po uplynutí 1 měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky.
V případě, že státní zaměstnanec neuspěje u úřednické zkoušky ani při jejím opakování, jeho služební poměr skončí nejpozději uplynutím doby určité.

Vzor osvědčení o vykonání úřednické zkoušky

(razítko a podpis služebního orgánu)

1.2          VZDĚLÁVÁNÍ  ÚŘEDNÍKŮ  ÚZEMNĚ  SAMOSPRÁVNÝCH  CELKŮ

     Právní úprava povinného vzdělávání úředníků územně samosprávných celků představuje podstatnou část celého zákona o úřednících[1].  Oproti služebnímu zákonu je zde vzdělávání uspořádáno jako víceúrovňové.  Zákon o úřednících vymezuje jednotlivé
formy prohlubování kvalifikace úředníků takto

Ø  vstupní vzdělávání,

Ø  průběžné vzdělávání,

Ø  zvláštní odborná způsobilost,

Ø  vzdělávání vedoucích úředníků.

Ø   

Absolvování vstupního vzdělávání, průběžného vzdělávání i vzdělávání vedoucích
úředníků se prokazují pouze osvědčením a nejsou s nimi spojeny žádné zkoušky. Pouze vykonání zvláštní odborné způsobilosti  je spojeno se zkouškou.

Vstupní vzdělávání

Vstupní vzdělávání je povinen úředník absolvovat do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Zahrnuje v sobě znalosti základů veřejné správy, zvláště obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku.

Průběžné vzdělávání

Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání
úředníků zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů a o účasti úředníka na nich rozhoduje vedoucí úřadu na základě potřeb územního samosprávného celku a s přihlédnutím k plánu vzdělávání úředníka. Úředník
je povinen se kurzu osobně zúčastnit.

Zvláštní odborná způsobilost

Zvláštní odbornou způsobilost jsou povinni prokazovat ti úředníci, kteří budou vykonávat správní činnosti stanovené vyhláškou Ministerstva vnitra. Jedině prostřednictvím těchto úředníků bude moci územní samosprávný celek tyto činnosti na úseku veřejné správy zajišťovat. Kromě toho mohou územní samosprávné celky zajišťovat správní
činnosti i prostřednictvím úředníků, kteří sice neprokázali zvláštní odbornou způsobilost, získali však vzdělání v rovnocenných bakalářských nebo magisterských
studijních programech. Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné části se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě.

Obdobně jako úřednická zkouška má i zvláštní odborná způsobilost dvě části, a to část :

Ø  obecnou, která se koná písemnou formou a zahrnuje znalost základů veřejné správy, obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona
o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o správním
řízení a schopnost aplikace těchto znalostí. Úspěšné složení písemné zkoušky
je předpokladem pro konání ústní zkoušky,

Ø  zvláštní, která se následně vykoná ústní formou před zkušební komisi. Tato zkouška zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených prováděcím právním předpisem, zvláště znalost působnosti orgánů územní
samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace.

Jestliže úředník nevyhověl při písemné nebo ústní zkoušce, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po 30, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících složením příslušné zkoušky a předložit územnímu samosprávnému celku osvědčení
o jejím složení do 18 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru k územnímu
samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal správní činnost, pro jejíž výkon je zvláštní odborná způsobilost předpokladem, vykonávat, pokud již byl v pracovním poměru
k územnímu samosprávnému celku.

Vzdělávání vedoucích úředníků

Vzdělávání vedoucích úředníků zahrnuje obecnou část a zvláštní část. Obecná část
zahrnuje znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků. Zvláštní část zahrnuje přehled o činnostech vykonávaných podřízenými úředníky. Vedoucí úředník je povinen
ukončit toto vzdělávání vedoucích úředníků do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníka.

Úředník, který se účastnil vzdělávání vedoucích úředníků a jehož náklady hradil územní samosprávný celek, je povinen setrvat po ukončení tohoto vzdělávání v pracovním
poměru k územnímu samosprávnému celku po dobu 3 let. Pokud takový úředník rozváže s územním samosprávným celkem pracovní poměr dříve než po uplynutí 3 let od ukončení vzdělávání vedoucích úředníků, je povinen uhradit územnímu samosprávnému celku náklady s tímto vzděláváním spojené.

Poskytovat vzdělávání úředníků mohou jen právnické nebo fyzické osoby, které jsou oprávněny ke vzdělávací činnosti (např. vysoké školy nebo podnikatelské subjekty s příslušnou živnostenským oprávněním) a jimž byla zároveň udělena akreditace Ministerstvem vnitra. Vzdělávání zajišťuje také Institut pro místní správu zřízený přímo
Ministerstvem vnitra nebo samotné veřejnoprávní korporace, územní samosprávné celky za podmínky, že jim byla udělena akreditace.