Týden 11
1
ZMĚNY
PRACOVNÍHO A SLUŽEBNÍHO
POMĚRU
Rychlý náhled kapitoly
|
V předchozích kapitolách bylo pojednáno zejména o
základech pracovněprávních
a služebně právních vztahů, jakož i vzniku pracovního a služebního poměru.
Osvojení této problematiky nám umožňuje přistoupit k výkladu navazujících
fázi těchto poměrů,
a to jejich změn a zániku. Tato kapitola je pak věnována změnám, čili fázím
mezi vznikem a zánikem pracovního a služebního poměru.
Cíle kapitoly
|
Nastudováním této
kapitoly bude studentům umožněno uvědomění si požadavků
na změny obsahu a subjektu pracovního a služebního poměru. Konkrétně jde o:
-
změny v osobě zaměstnavatele,
-
převedení na jinou práci,
-
přeložení na jinou práci,
-
dočasné přidělení k výkonu práce.
Klíčová slova kapitoly
|
Obsah, zaměstnanec, zaměstnavatel, změna pracovního poměru,
osoba zaměstnavatele, fuze, prodej podniku, prodej části podniku, převedení,
přeložení, dočasné přidělení.
O
změnu pracovního či služebního poměru se
jedná v případech, kdy za jejich trvání dojde ke změně některého jejich prvku,
s výjimkou pracovníka, neboť
změna v jeho osobě má za následek vždy pouze ukončení pracovního/služebního
poměru se stávajícím
pracovníkem a uzavření nového pracovního/služebního poměru s pracovníkem novým.
Dochází-li ke změně některého z prvků předmětných poměrů s uvedenou
výjimkou v osobě, ostatní prvky zůstávají beze změn a celý pracovní poměr trvá dál.
Změnou
pracovního/služebního poměru rozumíme:
-
jednostrannou změnu jejich subjektů (v osobě
zaměstnavatele/služebního
orgánu),
-
změnu obsahu poměru.
Změna subjektů - v osobě zaměstnavatele |
Změna obsahu |
1.1
ZMĚNA
SUBJEKTU PRACOVNÍHO POMĚRU
Změna v osobě pracovníka
Změna
v osobě zaměstnance a úředníka není v pracovním ani služebním poměru
možná. Tento stav vyplývá z principu, že každý pracovní nebo
služební poměr je spojen vždy s osobou je konkrétního jeho vykonavatele,
jeho pracovní schopnosti a dovednosti, jakož i jeho osobním pracovním/služebním
závazkem. To znemožňuje v tomtéž
vztahu náhradu pracovníka pracovníkem jiným.
Změna zaměstnavatele
Oproti změny zaměstnance je změna zaměstnavatele v jednom
pracovním
či služebním poměru (dále jen pracovní poměr) přípustná a v praxi poměrně obvyklá. Změna
zaměstnavatele má nejčastěji podobu vnějších
organizačních změn bez dopadů
do obsahu pracovního poměru. Zákoník práce zakotvuje ochranu práv zaměstnanců
při převodu:
-
činnosti
zaměstnavatele nebo části činností zaměstnavatele,
-
úkolů
zaměstnavatele nebo jejich částí k jinému zaměstnavateli.
Činí tak ve svých ustanoveních § 338 - §
345. (K přechodu práv a povinností
může dojít pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním
právním předpisem)
Za situace, kdy zákon hovoří o „Přechodu
práv a povinností z pracovněprávních vztahů ……….“, lze dovodit, že nejde
pouze o vztahy z pracovního poměru, ale i o vztahy
z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Převod zaměstnavatele |
Převodem zaměstnavatele, činností nebo
jejich částí se rozumí změna právnické nebo fyzické osoby odpovědné
v právním slova smyslu za činnost dosavadního zaměstnavatele, a to bez
ohledu na to, jaký je právní důvod převodu, a na to, zda byla na nabyvatele
převedena vlastnická práva. Rozhodujícím
kritériem přitom je, že nabyvatel je způsobilý jako zaměstnavatel
pokračovat v dosavadní či obdobné činnosti bývalého zaměstnavatele (typickým příkladem takového postupu je
převod práv a povinností při pronájmu
zaměstnavatelského subjektu nebo jeho části podle obchodního zákoníku).
V souvislosti s dříve uváděnou informační povinností je i zde
(§ 339 odst. 1) zakotvena po-vinnost dosavadního zaměstnavatele poskytnout včas
před převodem příslušné
informace zástupcům zaměstnanců (odborové organizaci nebo radě zaměstnanců), na
něž se převod vztahuje. Totéž je povinen učinit vůči zástupcům svých
zaměstnanců přejímající zaměstnavatel dříve, než budou převodem dotčeni.
Není-li u dosavadního či přejímajícího zaměstnavatele zástupce zaměstnanců,
informační povinnost se váže ke každému zaměstnanci. Uváděná informační
povinnost zahrnuje:
-
stanovené
nebo navrhované datum převodu,
-
důvody
převodu,
-
právní,
ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance,
-
připravovaná
opatření ve vztahu k zaměstnancům.
Při změně obsahu pracovního poměru (§ 40 až 47 ZP) jde o změnu práv a povinností
z takového pracovního poměru vyplývajících. Ke změnám v naprosté většině
případů dochází na základě:
-
dohody mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem, tedy na základě zákonem preferovaného dvoustranného právního úkonu,
-
objektivní skutečnosti jakou je
např. vydání veřejnoprávní normy - nového mzdového
či platového předpisu,
-
jednostranného právního úkonu zaměstnavatele ve výjimečných
případech,
jak je dále uvedeno.
Jmenování na vedoucí pracovní místo, ke
kterému došlo až po vzniku pracovního poměru a k němuž může dojít pouze se
souhlasem zaměstnance, se v praxi zpravidla
považuje za trvalou změnu pracovního poměru. Z toho vyplývá, že
v případě následného odvolání takto jmenovaného zaměstnance, jehož
pracovní poměr původně vznikl pracovní smlouvou, se neobnovuje druh práce,
který byl v pracovní smlouvě sjednán. Technická novela zákoníku práce pak
vyloučila možné pochybnosti a jednoznačně stanovila,
že jmenování po vzniku pracovního poměru založeného pracovní smlouvou se
považuje za změnu pracovního poměru.
Rozsah změn pracovního poměru zákon nijak
neomezuje. Musí být pouze v souladu
se zákonem. Nejčastěji se jedná o změny délky pracovní doby či pracovního
poměru, pracovního zařazení, mzdového zařazení, místa výkonu práce apod.
1.2
ZMĚNA
OBSAHU PRACOVNÍHO POMĚRU
Za
změnu pracovního poměru se v pochybnostech považuje také jmenování |
ZMĚNY
PRACOVNÍHO POMĚRU |
◙ Zaměstnavatel je povinen
◙ Zaměstnavatel může
◙ Zaměstnavatel může |
i bez souhlasu zaměstnance k: ▪ odvrácení mimořádné události ▪ jiné události či její
hrozby |
jen se souhlasem zaměstnance pro: ▪ prostoj,
▪ přerušení práce pro nepříznivé
povětrnostní vlivy |
▀ Pracovní cesta (výklad viz. pravidelné
náležitosti pracovní smlouvy), |
▀ Přeložení
pouze se souhlasem
zaměstnance ◙ do jiného místa než uvedeného
v pracovní smlouvě, ◙ v rámci zaměstnavatele ◙ z důvodu nezbytné
provozní potřeby,
pracovní úkoly ukládá vedoucí zaměstnanec v místě přeložení |
▀ Dočasné
přidělení (v podmínkách
územně samosprávných celků není obvyklé) |
Převedení na jinou práci
Pro převedení
na jinou práci platí tyto obecné podmínky:
-
práce musí
být vhodná vzhledem ke zdravotnímu
stavu zaměstnance, jeho schopnostem a kvalifikaci,
-
předem projednat, včetně doby převedení,
-
při změně
pracovní smlouvy povinnost vydání potvrzení.
Zákoník
práce stanoví kdy:
■ zaměstnavatel
je povinen (jednostranně) převést
zaměstnance na jinou práci
a)
pozbyl-li
zaměstnanec vhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku
vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného
správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,
b)
nesmí-li podle
lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí
příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro
-
pracovní
úraz,
-
onemocnění
nemocí z povolání nebo
-
pro
ohrožení touto nemocí, anebo
-
dosáhl-li
na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
nejvyšší přípustné expozice,
a)
koná-li těhotná
zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně matka do konce
devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí
být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
b)
jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní
preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu v zájmu ochrany
zdraví jiných fyzických osob před
infekčními (přenosnými) nemocemi,
c)
je-li
toho třeba podle pravomocného rozhodnutí:
-
soudu nebo
-
správního
úřadu,
-
jiného
státního orgánu nebo
-
orgánu
územně samosprávného celku,
d)
je-li zaměstnanec pracující v noci na základě
lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče uznán nezpůsobilým pro noční práci,
e)
požádá-li
o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně matka
do konce devátého měsíce po porodu, která
pracuje v noci.
■ zaměstnavatel může
převést zaměstnance na jinou práci
a)dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52
písm. f) a g), tj.:
písm. f) nesplňuje-
li zaměstnanec
-
předpoklady stanovené
právními předpisy pro výkon sjednané práce (ztratil či nenabyl) nebo
-
bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce׃
spočívá-li nesplnění těchto
požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možno
zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď pouze tehdy, jestliže byl
zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich
odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil
písm. g) jsou-li u
zaměstnance dány důvody,
-
pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 55)
nebo
a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
- k nepodmíněnému odnětí
svobody na dobu delší než 1 rok,
- spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
b) porušil-li
zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se
k jím vykonávané práci zvlášť
hrubým způsobem
-
pro závažné
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se
k zaměstnancem vykonávané práci (např. svévolné opuštění pracoviště,
požívání alkoholických nápojů na pracovišti, neomluvená absence, fyzické
napadení zástupce zaměstnavatele nebo spoluzaměstnance),
b)
bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní
řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při
plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke
škodě na majetku zaměstnavatele, a to na
dobu do pravomocného trestního řízení,
c)
pozbyl-li zaměstnanec
dočasně předpoklady stanovené
zvláštními právními předpisy
pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Není-li možné
dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnance podle některého z výše
uvedeného případu v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést
i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby
s tím zaměstnanec nesouhlasil.
■ zaměstnavatel
může převést zaměstnance
a)i bez jeho souhlasu (§ 41 odst.
4) na dobu nezbytné potřeby
na jinou práci, než
byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení:
- mimořádné události,
- živelné události nebo
- jiné hrozící nehody nebo
- k zmírnění jejich bezprostředních
následků,
a to na dobu nezbytně nutnou.
b)
se souhlasem zaměstnance (§ 41 odst. 5),
nemůže-li tento konat
práci pro:
- prostoj,
- přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.
1.3
ZMĚNA OBSAHU
PRACOVNÍHO POMĚRU ÚŘEDNÍKA
ÚSC
Zákon
o úřednících vykazuje, oproti změnám pracovního poměru podle zákoníku práce,
jediné vlastní ustanovení o změně obsahu pracovního poměru, a to :
▀ Převedení
na jinou práci
Důvodem
tohoto jednostranného jednání ze strany zaměstnavatele je, že úředník neprokáže
úspěšné vykonání zvláštní odborné způsobilosti ve lhůtě do 18 měsíců od vzniku
pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal
vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti
předpokladem.
Územní
samosprávný celek pak takového úředníka převede na jinou činnost, pro kterou předpoklady splňuje.
Důvody převedení |
Mimo
tuto zvláštní úpravu se řídí změny obsahu pracovního poměru úředníků zákoníkem práce.
Zákon
o úřednících vykazuje, oproti změnám pracovního poměru podle zákoníku práce,
jediné vlastní ustanovení o změně obsahu pracovního poměru, a to :
1.4
ZMĚNA
OBSAHU SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Ke změnám
v naprosté většině případů dochází na základě:
-
jednostranného právního úkonu služebního orgánu,
-
objektivní právní skutečnosti jakou
je např. vydání veřejnoprávní normy nebo
její novelizace či vydání nového platového či platového předpisu.
ZMĚNY
SLUŽEBNÍHO POMĚRU |
◙
vyslání na služební cestu
(výklad viz. pravidelné náležitosti pracovní smlouvy), ◙
přeložení, ◙
zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního
stíhání nebo ◙
zařazení na jiné služební místo, ◙
změna doby trvání služebního
poměru, ◙
jmenování na služební místo
představeného, ◙
odvolání ze služebního místa
představeného, ◙
převedení na jiné služební
místo, ◙
zařazení mimo výkon služby z
organizačních důvodů, ◙
zařazení mimo výkon služby z
důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, ◙
zařazení mimo výkon služby pro
výkon funkce v odborové organizaci, ◙
zařazení mimo výkon služby pro
pozastavení služby, ◙ zastupování, ◙
vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení, ◙
zkrácení služební doby, ◙
přerušení výkonu služby za
účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže. |
֎
Ø zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení
trestního stíhání
nebo z důvodu vazby
Ø zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo
rodičovské dovolené
Ø zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové
organizaci
Ø přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání
nebo odborné stáže
Obdobně dočasnost to platí po skončení zařazení mimo
výkon služby pro pozastavení služby z důvodu
v
výkonu vojenského cvičení nebo
v
uvolněného člena zastupitelstva.
Na služební místo státního zaměstnance, u něhož došlo
ke změně státní služby,
lze zařadit nebo jmenovat jiného
státního zaměstnance jen na dobu určitou, která nesmí být delší než doba,
po kterou trvá změna služebního poměru.
Pokud by došlo ke zrušení služebního místa z důvodu
změny systemizace, nebo odpadne-li jiný důvod změny služebního poměru, pro
který státní zaměstnanec nemohl vykonávat službu, zařadí se k výkonu služby na volné služební místo; přednostně se
zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru služby. K výkonu služby na
služební místo zařazené v nižší platové
třídě však lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho
souhlasem.
1.5
DALŠÍ
VYBRANÉ DŮVODY ZMĚNY
SLUŽEBNÍHO POMĚRU
V pracovním poměru je možno přeložit
zaměstnance pouze s jeho souhlasem
a z taxativně vymezených důvodu. Ve služebním poměru není obecně třeba souhlasu státního zaměstnance k samotnému
rozhodnutí o přeložení. Nicméně tato zákonná striktnost neplatí a souhlas
je zapotřebí získat :
■ v taxativně
vymezených případech tzv. nezbytné péče[1]
vykonávané státním zaměstnancem,
■
v případě potřeby prodloužení
přeložení.
Podmínky
přeložení ve služebním poměru : Ø bez souhlasu státního
zaměstnance, Ø na
dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, se souhlasem státního zaměstnance lze dobu
jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu
60 dnů, Ø k
výkonu služby v oboru služby, který
vykonává, Ø do
jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního
úřadu Ø musí
být přihlédnuto osobním, zdravotním a rodinným poměrům překládaného
státního zaměstnance. Ø pro
přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním
úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu
přeložení, přičemž přeložení nelze
použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. |
Znevýhodnění vyplývající pro
státního zaměstnance z jeho přeložení je do jisté míry saturováno tím,
že :
●
byl-li by státní zaměstnanec přeložen do jiné obce, než ve které je jeho
služební
působiště nebo bydliště, je povinnosti služebního úřadu, do kterého byl přeložen, zajistit mu ubytování na své náklady a poskytnout mu
náhrady výdajů jako při služební cestě. ● dojde-li v důsledku přeložení ke
snížení platu státního zaměstnance, přísluší
mu
doplatek do výše platu před přeložením.
Jedná
se o druh změny, který se vyskytuje pouze ve služebním poměru, když do jisté
míry vyplývá z jednostranné podstaty tohoto poměru. O zproštění výkonu
služby rozhodne služební orgán vždy, jakmile jej orgán činný v trestním řízení vyrozumí (splní
informační povinnost), že zahájil vůči státnímu zaměstnanci úkony trestního řízení, a to
Ø vydal
usnesení o zahájení trestního stíhání, nicméně nikoliv pro jakékoliv trestní stíhání, ale
pouze pro Ke zproštění
zde dojde až do skončení trestního stíhání, Ø rozhodl o jeho vzetí do vazby, zde je zproštění dáno dobou jejího trvání. |
Z uvedeného
vyplývá, že se jedná o rozhodnutí dočasného
charakteru, jehož použití ještě není
spojeno se zánikem služebního poměru. Za
této situace přísluší státnímu
zaměstnanci po ode dne zproštění výkonu služby plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu,
nejméně však ve výši minimální mzdy; tato část platu se zvýší o 10 % jeho
měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho
měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec
výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.
Pokud by
státní zaměstnanec pro předmětný trestný čin byl pravomocně odsouzen nastal by
zde důvod pro skončení služebního poměru. Nestalo-li by se
tak, je služební orgán povinen zkrácení platu doplatit. Neučiní tak ale pokud
○ trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno , ○
bylo rozhodnuto o schválení narovnání a
zastavení trestního stíhání.
▀ PŘEVEDENÍ NA JINÉ SLUŽEBNÍ MÍSTO (§ 61)
Zákoník
práce stanoví kdy je zaměstnavatel povinen (jednostranně) převést zaměstnance
na jinou práci. Příčinou jsou takřka výlučně důvody zdravotní nebo vyplývající
z těhotenství. Ve služebním poměru je četnost důvodů pro převedení poněkud
rozsáhlejší.
Je
třeba předeslat, že i zde pro převeden
platí, že práce musí být vhodná vzhledem
ke zdravotnímu stavu státního zaměstnance, jeho schopnostem a kvalifikaci
Dojde-li v důsledku převedení ze zdravotních důvodů ke snížení platu státního zaměstnance,
přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením.
Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních
měsíců po sobě jdoucích.
Specifické důvody |
Mimo
službu se ve služebním poměru zařazují státní zaměstnanci jednak
z obecných,
tj. organizačních důvodů a jednak ze specifických důvodů, které se mohou po
dobu státní služby na straně státního zaměstnance vyskytnout.
■ Z organizačních důvodů (§ 62)
Tento
důvod změny služebního poměru navazuje zejména na předchozí důvody
převedení. Řeší situaci, která v praxi není rozhodně ojedinělá. Často
se totiž stává, že státní
zaměstnanec nemůže být převeden na jiné
služební místo, protože žádné vhodné není volné.
Ode dne zařazení mimo výkon služby pak činí plat
státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.
■ Z důvodu mateřské nebo rodičovské
dovolené (§ 63)
Mimo výkon služby se rovněž vždy zařadí :
v
státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou,
v
státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec, čerpají-li
rodičovskou dovolenou.
V uvedených
případech samozřejmě nepřísluší
státní zaměstnankyni a státnímu zaměstnanci plat.
■ Pro výkon funkce v odborové organizaci (§ 64)
Po dobu
výkonu funkce je zde zařazen mimo výkon služby státní
zaměstnanec, který byl zvolen do funkce
v orgánu odborové organizace, jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění
v rozsahu stanovené služební doby. Ani zde nepřísluší
státnímu zaměstnanci plat.
■ Pro pozastavení služby (§ 65)
Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které
mají za následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo
výkon služby bez
nároku na plat.
Zastupování je zařazeno mezi důvody změny služebního
poměru z toho důvodu, že státní zaměstnanec v době zastupování nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly.
Podle zákona o státní službě vzniká zastupování na
základě příkazu, podle něhož je
státní zaměstnanec povinen zastupovat
Ø
představeného nebo
Ø
státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve
vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl jmenován.
Bude-li
doba zastupování delší než 4 týdny,
náleží státnímu zaměstnanci plat, který by mu náležel, pokud by byl zařazen na
služebním místě představeného, kterého zastupuje (stejněi v pracovním
poměru). Meze zastupování jsou dány lhůtou
180 dnů v kalendářním roce; pokud by
ale státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasil, pak toto časové omezení neplatí.
▀ PŘERUŠENÍ VÝKONU SLUŽBY ZA ÚČELEM
DALŠÍHO VZDĚLÁNÍ NEBO ODBORNÉ STÁŽE (§ 69)
Jde o první z uváděných
důvodů, který může nastat pouze na žádost státního zaměstnance. Nikoliv ovšem každého, nýbrž pouze toho kdo vykonává službu bez přerušení po dobu alespoň 5 let. Byla-li předmětná žádost o přerušení
předložena lze přerušit výkon služby za
účelem jeho dalšího vzdělání nebo odborné stáže až na dobu 12 měsíců.
Při přerušení z tohoto důvodu ovšem nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
[1] Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec
pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí
obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance,
kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního
zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se
podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).