Pracovní právo ve veřejné správě

Týden 11


1          ZMĚNY  PRACOVNÍHO  A  SLUŽEBNÍHO  POMĚRU

Rychlý náhled kapitoly

V předchozích kapitolách bylo pojednáno zejména o základech pracovněprávních
a služebně právních vztahů, jakož i vzniku pracovního a služebního poměru. Osvojení této problematiky nám umožňuje přistoupit k výkladu navazujících fázi těchto poměrů,
a to jejich změn a zániku. Tato kapitola je pak věnována změnám, čili fázím mezi vznikem a zánikem pracovního a služebního poměru.

 

 

Cíle kapitoly

Nastudováním této kapitoly bude studentům umožněno uvědomění si požadavků
na změny obsahu a subjektu pracovního a služebního poměru. Konkrétně jde o:

-          změny v osobě zaměstnavatele,

-          převedení na jinou práci,

-          přeložení na jinou práci,

-          dočasné přidělení k výkonu práce.

 

 

 

Klíčová slova kapitoly

Obsah, zaměstnanec, zaměstnavatel, změna pracovního poměru, osoba zaměstnavatele, fuze, prodej podniku, prodej části podniku, převedení, přeložení, dočasné přidělení.

 

 

 

 

O změnu pracovního či služebního  poměru se jedná v případech, kdy za jejich trvání dojde ke změně některého jejich prvku, s výjimkou pracovníka, neboť změna v jeho osobě má za následek vždy pouze ukončení pracovního/služebního poměru se stávajícím
pracovníkem a uzavření nového pracovního/služebního poměru s pracovníkem novým. Dochází-li ke změně některého z prvků předmětných poměrů s uvedenou výjimkou v osobě, ostatní prvky zůstávají beze změn a celý pracovní poměr trvá dál.

 

Změnou pracovního/služebního poměru rozumíme:

-          jednostrannou změnu jejich subjektů (v osobě zaměstnavatele/služebního
orgánu)
,

-          změnu obsahu  poměru.

Změna subjektů

- v osobě zaměstnavatele

 

Změna obsahu

 

 

 

 

 


1.1          ZMĚNA  SUBJEKTU  PRACOVNÍHO  POMĚRU

 

Změna v osobě pracovníka

 

     Změna v osobě zaměstnance a  úředníka   není v pracovním ani služebním poměru možná. Tento stav vyplývá  z principu, že každý pracovní nebo služební  poměr je spojen vždy s osobou je konkrétního jeho vykonavatele, jeho pracovní schopnosti a dovednosti, jakož i jeho osobním pracovním/služebním závazkem. To znemožňuje v tomtéž vztahu náhradu pracovníka pracovníkem  jiným.

 

Změna zaměstnavatele

 

      Oproti změny zaměstnance je změna zaměstnavatele v jednom pracovním  
či služebním poměru (dále jen pracovní poměr)  přípustná a v praxi poměrně obvyklá. Změna zaměstnavatele má nejčastěji podobu vnějších organizačních změn bez dopadů
do obsahu pracovního poměru. Zákoník práce zakotvuje ochranu práv zaměstnanců při převodu:

 

-          činnosti zaměstnavatele nebo části činností zaměstnavatele,

-          úkolů zaměstnavatele nebo jejich částí k jinému zaměstnavateli.

 

Činí tak ve svých ustanoveních § 338 - § 345. (K přechodu práv a povinností může dojít pouze z důvodů stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním právním předpisem)

 

Za situace, kdy zákon hovoří o „Přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ……….“, lze dovodit, že nejde pouze o vztahy z pracovního poměru, ale i o vztahy
z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

 

Převod zaměstnavatele

Převodem zaměstnavatele, činností nebo jejich částí se rozumí změna právnické nebo fyzické osoby odpovědné v právním slova smyslu za činnost dosavadního zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, jaký je právní důvod převodu, a na to, zda byla na nabyvatele
převedena vlastnická práva
. Rozhodujícím kritériem přitom je, že nabyvatel je způsobilý jako zaměstnavatel pokračovat v dosavadní či obdobné činnosti bývalého zaměstnavatele (typickým příkladem takového postupu je převod práv a povinností při pronájmu
zaměstnavatelského subjektu nebo jeho části podle obchodního zákoníku)
.

 

      V souvislosti s dříve uváděnou informační povinností je i zde (§ 339 odst. 1) zakotvena po-vinnost dosavadního zaměstnavatele poskytnout včas před převodem příslušné
informace zástupcům zaměstnanců (odborové organizaci nebo radě zaměstnanců), na něž se převod vztahuje. Totéž je povinen učinit vůči zástupcům svých zaměstnanců přejímající zaměstnavatel dříve, než budou převodem dotčeni. Není-li u dosavadního či přejímajícího zaměstnavatele zástupce zaměstnanců, informační povinnost se váže ke každému zaměstnanci. Uváděná informační povinnost zahrnuje:

 

-          stanovené nebo navrhované datum převodu,

-          důvody převodu,

-          právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance,

-          připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.

 

      Při změně obsahu pracovního poměru (§ 40 až 47 ZP) jde o změnu práv a povinností
z takového pracovního poměru vyplývajících. Ke změnám v naprosté většině případů dochází na základě:

-          dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy na základě zákonem preferovaného dvoustranného právního úkonu,

-          objektivní skutečnosti jakou je např. vydání veřejnoprávní normy - nového mzdového
či platového předpisu,

-          jednostranného právního úkonu zaměstnavatele ve výjimečných případech,
jak je dále uvedeno.

  

      Jmenování na vedoucí pracovní místo, ke kterému došlo až po vzniku pracovního poměru a k němuž může dojít pouze se souhlasem zaměstnance, se v praxi zpravidla
považuje za trvalou změnu pracovního poměru. Z toho vyplývá, že v případě následného odvolání takto jmenovaného zaměstnance, jehož pracovní poměr původně vznikl pracovní smlouvou, se neobnovuje druh práce, který byl v pracovní smlouvě sjednán. Technická novela zákoníku práce pak vyloučila možné pochybnosti a jednoznačně stanovila,
že jmenování po vzniku pracovního poměru založeného pracovní smlouvou se považuje za změnu pracovního poměru.

 

      Rozsah změn pracovního poměru zákon nijak neomezuje. Musí být pouze v souladu se zákonem. Nejčastěji se jedná o změny délky pracovní doby či pracovního poměru, pracovního zařazení, mzdového zařazení, místa výkonu práce apod.

 

 

 

1.2          ZMĚNA  OBSAHU  PRACOVNÍHO  POMĚRU

Souhrné schéma

 

Za změnu pracovního poměru se v pochybnostech považuje také jmenování
na vedoucí pracovní místo, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru
.

 

ZMĚNY PRACOVNÍHO  POMĚRU

 

 

  Převedením  na jinou práci                                                                                  

         ◙ Zaměstnavatel je povinen                                                                                                                        

         Zaměstnavatel může                                                                                                                                         

       

         Zaměstnavatel může          

 

 

 

                 

 

 

 

i bez souhlasu zaměstnance k:

▪ odvrácení mimořádné události

▪ jiné události či její  hrozby

 

jen se souhlasem zaměstnance pro:

▪ prostoj,                                                   ▪ přerušení práce pro nepříznivé   

  povětrnostní vlivy

 Pracovní cesta  (výklad viz. pravidelné náležitosti pracovní smlouvy),

   Přeložení pouze se souhlasem zaměstnance

     ◙ do jiného místa než uvedeného v pracovní smlouvě,

     ◙ v rámci zaměstnavatele

        ◙ z důvodu nezbytné provozní  potřeby,                                                                                                          pracovní úkoly ukládá vedoucí zaměstnanec v místě přeložení

 

   Dočasné přidělení (v podmínkách územně samosprávných celků není obvyklé)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Převedení na jinou práci

 

Pro převedení na jinou práci platí tyto obecné podmínky:

-          práce musí být vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu zaměstnance, jeho schopnostem a kvalifikaci,

-          předem projednat, včetně doby převedení,

-          při změně pracovní smlouvy povinnost vydání potvrzení.

 

Zákoník práce stanoví kdy:

 

zaměstnavatel je povinen (jednostranně) převést zaměstnance na jinou práci

 

a)      pozbyl-li zaměstnanec vhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,

b)      nesmí-li podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro

-          pracovní úraz,

-          onemocnění nemocí z povolání nebo

-          pro ohrožení touto nemocí, anebo

-          dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

a)      koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí nebo zaměstnankyně matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,

b)      jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními (přenosnými) nemocemi,

c)       je-li toho třeba podle pravomocného rozhodnutí:

-          soudu nebo

-          správního úřadu,

-          jiného státního orgánu nebo

-          orgánu územně samosprávného celku,

d)     je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče uznán nezpůsobilým pro noční práci,

e)      požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.

 

zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci

a)dal-li zaměstnanci výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. f) a g), tj.:

písm. f) nesplňuje- li zaměstnanec

-          předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce (ztratil či nenabyl) nebo

-          bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce׃

spočívá-li nesplnění těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možno zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď pouze tehdy, jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil 

písm. g) jsou-li u zaměstnance dány důvody,

-          pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 55) nebo

      a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin

        - k nepodmíněnému odnětí svobody na dobu delší než 1 rok,

        - spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,

b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem

-          pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (např. svévolné opuštění pracoviště, požívání alkoholických nápojů na pracovišti, neomluvená absence, fyzické napadení zástupce zaměstnavatele nebo spoluzaměstnance),

 

b)      bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného trestního řízení,

 

c)      pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy
pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

 

Není-li možné dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnance podle některého z výše uvedeného případu v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

zaměstnavatel může převést zaměstnance

 

a)i bez jeho souhlasu (§ 41 odst. 4) na dobu nezbytné potřeby 

na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení:

      - mimořádné události,

      - živelné události nebo

      - jiné hrozící nehody nebo

      - k zmírnění jejich bezprostředních následků,

   a to na dobu nezbytně nutnou.

b)      se souhlasem zaměstnance (§ 41 odst. 5),

nemůže-li tento konat práci pro:

   - prostoj,

   - přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

1.3          ZMĚNA   OBSAHU  PRACOVNÍHO  POMĚRU  ÚŘEDNÍKA  ÚSC

Zákon o úřednících vykazuje, oproti změnám pracovního poměru podle zákoníku práce, jediné vlastní ustanovení o změně obsahu pracovního poměru, a to :

 

  Převedení na jinou práci

 

Důvodem tohoto jednostranného jednání ze strany zaměstnavatele je, že úředník neprokáže úspěšné vykonání zvláštní odborné způsobilosti ve lhůtě do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem.

 

Územní samosprávný celek pak takového úředníka převede na jinou činnost, pro kterou  předpoklady splňuje.

 

Důvody převedení

Mimo tuto zvláštní úpravu se řídí změny obsahu pracovního poměru úředníků zákoníkem práce.

 

Zákon o úřednících vykazuje, oproti změnám pracovního poměru podle zákoníku práce, jediné vlastní ustanovení o změně obsahu pracovního poměru, a to :

 

 

1.4          ZMĚNA  OBSAHU  SLUŽEBNÍHO  POMĚRU

 

Ke změnám v naprosté většině případů dochází na základě:

 

-          jednostranného právního úkonu služebního orgánu,

-          objektivní právní skutečnosti jakou je např. vydání veřejnoprávní normy  nebo její novelizace či vydání nového platového či platového předpisu.

ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

 

 

 vyslání na služební cestu (výklad viz. pravidelné náležitosti pracovní smlouvy),

 přeložení,

zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo
     z důvodu vazby,

 zařazení na jiné služební místo,

 změna doby trvání služebního poměru,

 jmenování na služební místo představeného,

 odvolání ze služebního místa představeného,

 převedení na jiné služební místo,

 zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů,

 zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené,

 zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci,

 zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby,

 zastupování,

vyslání k výkonu zahraniční služby a zařazení po jeho ukončení,

 zkrácení služební doby,

 přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


֎

 

 

 

 

 

 

 

Zásadní okolnosti změn služebního poměru je jejich dočasnost. Státní zaměstnanec
se totiž po odpadnutí důvodu změny služebního poměru zařadí k výkonu služby na jeho původní služební místo. Vždy je tomu tak v případě

Ø  přeložení

Ø  zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání
nebo z důvodu vazby

Ø  zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené

Ø  zařazení mimo výkon služby pro výkon funkce v odborové organizaci

Ø  přerušení výkonu služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže

Obdobně dočasnost to platí po skončení zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby z důvodu

v výkonu vojenského cvičení nebo

v mimořádné služby nebo

v výkonu funkce poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, člena
vlády, náměstka člena vlády nebo

v uvolněného člena zastupitelstva.

Na služební místo státního zaměstnance, u něhož došlo ke změně státní služby,
lze zařadit nebo jmenovat jiného státního zaměstnance jen na dobu určitou, která nesmí být delší než doba, po kterou trvá změna služebního poměru.

 

Pokud by došlo ke zrušení služebního místa z důvodu změny systemizace, nebo odpadne-li jiný důvod změny služebního poměru, pro který státní zaměstnanec nemohl vykonávat službu, zařadí se k výkonu služby na volné služební místo; přednostně se zařazují státní zaměstnanci z příslušného oboru služby. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě však lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho
souhlasem
.

1.5          DALŠÍ  VYBRANÉ  DŮVODY  ZMĚNY  SLUŽEBNÍHO  POMĚRU

▀ PŘELOŽENÍ (§ 47)

Soubor důvodů změn ve služebním poměru

V pracovním poměru je možno přeložit zaměstnance pouze s jeho souhlasem
a z taxativně vymezených důvodu. Ve služebním poměru není obecně třeba souhlasu státního zaměstnance k samotnému rozhodnutí o  přeložení. Nicméně tato zákonná striktnost neplatí a souhlas je zapotřebí získat :

 

■ v taxativně vymezených případech tzv. nezbytné  péče[1] vykonávané státním zaměstnancem,                                                                                                                                               v případě potřeby prodloužení přeložení.

Podmínky přeložení ve služebním poměru :

Ø  bez  souhlasu státního zaměstnance,

Ø  na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů,

Ø  k výkonu služby v oboru služby, který vykonává,

Ø  do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu

Ø  musí být přihlédnuto osobním, zdravotním a rodinným poměrům překládaného státního zaměstnance.

Ø  pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení, přičemž  přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Znevýhodnění vyplývající pro státního zaměstnance z jeho přeložení je do jisté míry saturováno tím, že  :

 

● byl-li by státní zaměstnanec přeložen do jiné obce, než ve které je jeho služební
působiště nebo bydliště, je povinnosti služebního úřadu,  do kterého byl přeložen, zajistit mu  ubytování na své náklady a poskytnout mu náhrady výdajů jako při služební cestě.                                            ● dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší
mu doplatek do výše platu před přeložením.

 

 ZPROŠTĚNÍ VÝKONU SLUŽBY NA ZÁKLADĚ USNESENÍ O ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ NEBO Z DŮVODU VAZBY (§ 48)

 

Trestněprávní důvody

Jedná se o druh změny, který se vyskytuje pouze ve služebním poměru, když do jisté
míry vyplývá z jednostranné podstaty tohoto poměru. O zproštění výkonu služby rozhodne  služební orgán vždy, jakmile jej orgán činný v trestním řízení vyrozumí (splní
informační povinnost), že zahájil vůči státnímu zaměstnanci úkony trestního řízení, a to

 

Ø  vydal usnesení o zahájení trestního stíhání,  nicméně  nikoliv pro jakékoliv trestní stíhání, ale pouze pro                                                                                                                                                                                         
■ úmyslný trestný čin nebo                                                                                                                  ■ nedbalostní trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných.

Ke zproštění  zde dojde až do skončení trestního stíhání,

Ø  rozhodl  o jeho vzetí do vazby,  zde je zproštění dáno dobou jejího trvání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rozhodnutí dočasného charakteru, jehož použití ještě není spojeno se zánikem služebního poměru. Za této situace  přísluší státnímu zaměstnanci po ode dne zproštění výkonu služby plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu,
nejméně však ve výši minimální mzdy; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat.

 

Pokud by státní zaměstnanec pro předmětný trestný čin byl pravomocně odsouzen nastal by zde důvod pro skončení služebního poměru. Nestalo-li by  se  tak, je  služební  orgán povinen zkrácení platu doplatit. Neučiní tak ale pokud       

                                                                                                                                                       trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno ,                                                                                          bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.

 

 

PŘEVEDENÍ NA JINÉ SLUŽEBNÍ MÍSTO (§ 61)

 

Zákoník práce stanoví kdy je zaměstnavatel povinen (jednostranně) převést zaměstnance na jinou práci. Příčinou jsou takřka výlučně důvody zdravotní nebo vyplývající z těhotenství. Ve služebním poměru je četnost důvodů pro převedení poněkud rozsáhlejší.

 

Je třeba předeslat,  že i zde pro převeden platí, že  práce musí být vhodná vzhledem
ke zdravotnímu stavu státního zaměstnance, jeho schopnostem a kvalifikaci

 

Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním místě

  ze zdravotních důvodů (rozsah a podmínky totožné jako pracovním poměru)

  v důsledku odvolání ze služebního místa představeného,

  v důsledku zrušení jeho služebního místa z důvodu změny systemizace,

  v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu určitou, aniž by současně skončil jeho služební poměr,

  z důvodu, že přestal splňovat požadavek spočívající ve způsobilosti seznamovat
se s utajovanými informacemi podle právního předpisu o ochraně utajovaných informací,

z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České republiky, nebo

 z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Dojde-li v důsledku převedení ze zdravotních důvodů ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

 

  ZAŘAZENÍ MIMO VÝKON SLUŽBY

Specifické důvody

Mimo službu se ve služebním poměru zařazují státní zaměstnanci jednak z obecných,
tj. organizačních důvodů a jednak ze specifických důvodů, které se mohou po dobu státní služby na straně státního zaměstnance vyskytnout. 

 

Z organizačních důvodů  (§ 62)

Tento důvod změny služebního poměru navazuje zejména na předchozí důvody převedení.  Řeší situaci, která  v praxi není rozhodně ojedinělá. Často se totiž stává, že státní
zaměstnanec nemůže být  převeden na jiné služební místo, protože žádné vhodné není volné.

 

Ode dne zařazení mimo výkon služby pak činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu.

 

 Z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené (§ 63)

Mimo výkon služby se rovněž vždy zařadí :

v  státní zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou,

v  státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec, čerpají-li rodičovskou dovolenou.

V uvedených případech samozřejmě nepřísluší státní zaměstnankyni a státnímu zaměstnanci plat.

 

Pro výkon funkce v odborové organizaci (§ 64)

Po dobu výkonu funkce je zde zařazen mimo výkon služby  státní zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace, jejíž výkon vyžaduje jeho uvolnění
v rozsahu stanovené služební doby. Ani zde nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

 

 Pro pozastavení služby (§ 65)

Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky, které mají za následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby bez nároku na plat.

 

 

 ZASTUPOVÁNÍ (§ 66)

Zastupování je zařazeno mezi důvody změny služebního poměru z toho důvodu, že státní zaměstnanec v době zastupování nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly.

 

Podle zákona o státní službě vzniká zastupování na základě příkazu, podle něhož je státní zaměstnanec povinen zastupovat

Ø  představeného nebo

Ø  státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl jmenován.

Bude-li doba zastupování delší než 4 týdny, náleží státnímu zaměstnanci plat, který by mu náležel, pokud by byl zařazen na služebním místě představeného, kterého zastupuje (stejněi v pracovním poměru). Meze zastupování jsou dány lhůtou 180 dnů v kalendářním roce; pokud by ale státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasil, pak toto časové omezení neplatí.

 

 

 PŘERUŠENÍ VÝKONU SLUŽBY ZA ÚČELEM DALŠÍHO VZDĚLÁNÍ NEBO ODBORNÉ STÁŽE (§ 69)

Jde o první z uváděných důvodů, který může nastat pouze na žádost státního zaměstnance.  Nikoliv ovšem každého, nýbrž pouze toho kdo vykonává službu bez přerušení po dobu alespoň 5 let.  Byla-li předmětná žádost o přerušení předložena  lze přerušit výkon služby za účelem jeho dalšího vzdělání nebo odborné stáže až na dobu 12 měsíců.
Při přerušení z tohoto důvodu ovšem nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.

 

 



[1] Těhotná státní zaměstnankyně a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě do 8 let smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle jiného právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).