Týden 7
1
ZÁKLADNÍ
PRACOVNĚPRÁVNÍ/SLUŽEBNĚPRÁVNÍ
VZTAHY
Rychlý náhled kapitoly
|
Rozbor problematiky pracovní a služebního poměru řeší tato
kapitola, a to v souvislosti jejich legislativním vymezením. Současně je zde provedeno
srovnání právní úpravy obou poměrů a vymezeny jejich specifika. Pozornost je
věnována i jejich vývojovým
stadiím od činnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců před vznikem předmětných
poměrů
až po jejich zánik. Zdůrazněn je výklad činností před vznikem pracovněprávních
vztahů.
Cíle kapitoly
|
Nastudováním kapitoly
student nabyde povědomí o obsahu pojmů :
-
pracovní a služební poměr,
-
vzájemných specifik obou pojmů,
-
fázi pracovního a služebního poměru,
-
činnost před vznikem obou poměru,
-
vstupní lékařská kontrola,
-
shromažďování údajů o uchazečích o pracovní či služební poměr.
Klíčová slova kapitoly
|
Služební poměr, pracovní poměr, specifika, stadia poměru,
vznik, změna a zánik
pracovního poměru, lékařská kontrola, pracoviště pracovněprávní lékařské péče,
informace.
1.1
PRACOVNÍ
POMĚR A SPECIFIKA SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Pracovní poměr nejtypičtější a
nejfrekventovanější pracovněprávní vztah, který společně s dohodami o
pracích konaných mimo pracovní poměr tvoří základní pracovněprávní vztahy,
jejichž důsledkem je podíl způsobilých fyzických osob (zaměstnanců)
na společenské práci. Jak bylo výše uvedeno je pracovní poměr obecným způsobem
založení pracovněprávního vztahu, a to zejména v podmínkách nestátních
subjektů. Vedle toho se pracovní poměr jako vztah zaměstnavatele a zaměstnance
uplatňuje i ve veřejné správě, a to zcela v podmínkách územní samosprávy a
v případě státních úřadů,
při realizaci závislé práce mezi nimi a státními zaměstnanci nevykonávajícími
správní činnosti.
Služební poměr pak vzniká pouze mezi
státem jako zaměstnavatelem, zastoupeným jeho příslušnou organizační složkou a
státními zaměstnanci ve služebním poměru
vykonávajícími správní činnosti.
▀ Zákoník práce ve svém ustanovení § 3 stanoví, že závislá práce může být
vykonávána výlučně v základním
pracovněprávním vztahu. Ve druhé větě tohoto ustanovení
vymezuje, že
„Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“
Z ustanovení
§ 33 dále vyplývá, že pracovní poměr
vzniká
-
pracovní smlouvou nebo
-
v taxativně uvedených případech
jmenováním.
Vedle toho v ustanovení
§ 75 a § 76 pak uvádí dvě formy dohod o
pracích konaných mimo pracovní poměr, a to
·
dohodu o provedení práce,
·
dohodu o pracovní činnosti.
Obecně
tak pracovněprávní vztah vzniká podle zákoníku práce jako pracovní poměr,
který se zakládá pracovní smlouvou a ve vybraných případech jmenováním. Vedle
pracovního poměru i některou z dvou uvedených dohod o pracích konaných
mimo
pracovní poměr
▀ Zákon o úřednících umožňuje
vznik pracovního
poměru opět (jako zákoník práce) umožňuje pracovní
smlouvou a jmenováním. Nicméně, jedna-li se o úředníka
pak pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou, bude-li se jednat o vedoucího
úředníka
či vedoucího úřadu vzniká pracovní poměr jmenováním. Pracovní poměr zaměstnanců
nevykonávajících správní činností se zakládá rovněž pracovní smlouvou.
▀ Zákon o státní službě stanoví, že do služebního
poměru se osoba přijímá
rozhodnutím služebního orgánu. Spolu s
rozhodnutím o přijetí do služebního poměru rozhodne služební orgán o zařazení
státního zaměstnance na služební místo
nebo
o jmenování státního zaměstnance na
služební místo představeného. Pracovní
poměr
státních zaměstnanců nevykonávajících státní správu se zakládá
pracovní smlouvou.
Schéma vztahů
ZÁKONÍK
PRÁCE PRACOVNÍ POMĚR |
ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ SLUŽEBNÍ
POMĚR PRACOVNÍ POMĚR |
ZÁKON O
ÚŘEDNÍCÍCH PRACOVNÍ POMĚR |
pracovní smlouvou |
jmenování |
pracovní smlouvou (ZP) úředníci a zaměstnanci |
jmenováním
(ZoÚ) ved.
úředníci, ved. úřadu |
jmenování
|
rozhodnutím státní zaměstnanci (SČ) |
pracovní smlouvou
(ZP) státní
zaměstnanci (obsl.) |
DOHODY O PRACÍCH
KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR (ZP) |
Dohoda o provedení práce |
Dohoda o pracovní činnosti |
§ 6
1.2
STADIA
PRACOVNÍHO/SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Pro
další výklad problematiky je možno dobu existence pracovního či služebního
poměru tento rozčlenit do čtyř po sobě jdoucích stadií a vymezit jejich obsah,
který bude v dalších částech tohoto textu následně podrobně komentován.
Pokud
je v následujícím schématu zmiňován pouze pracovní poměr, platí obsah
jednotlivých stadií pro svou obecnost obdobně i pro služební poměr,
s výjimkou uváděných
paragrafů zákoníku práce
IV. Skončení pracovního/služebního poměru ·
dohoda ·
výpověď ·
okamžité
zrušení pracovního/služebního poměru ·
hromadné
propouštění ·
další případy
skončení pracovního poměru ·
odstupné ·
neplatné
rozvázání pracovního/služebního poměru ·
odvolání |
|
I. Postup před vznikem pracovního/služebního
poměru (§ 30 - § 32) ·
výběr
fyzických osob v působnosti zaměstnavatele z hlediska
kvalifikace, nezbytných požadavků a zvláštních schopností, ·
právo zaměstnavatele
vyžadovat pouze údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením
pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2), ·
seznamovací
povinnost zaměstnavatele s: -
právy a
povinnostmi, které by z pracovní smlouvy nebo jmenování vyplynuly, -
pracovními
podmínkami a podmínkami odměňování, - povinnostmi vyplývajícími ze zvláštních právních
předpisů, vztahujících se k práci, -
případnou
zkušební dobou a její délkou, ·
v případech
stanovených zvláštními právními předpisy zajistit před uzavřením pracovní
smlouvy vstupní lékařskou prohlídku. |
III. Změny pracovního/služebního poměru ·
shodná vůle
účastníků projevená písemně s přiměřeným použitím povinnosti
zaměstnavatele informovat o obsahu pracovního poměru podle § 37,
nestanoví-li ZP jinak (§ 40 odst. 1 za změnu pracovního poměru se považuje
také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž
dojde po vzniku pracovního poměru), ·
převedení na
jinou práci povinně a fakultativně (§ 41) ·
pracovní
cesta na základě dohody (§ 42) ·
přeložení do
jiného než sjednaného místa se souhlasem zaměstnance (§ 43) ·
společná
ustanovení a návrat do práce (§ 44) |
II. Vznik pracovního/služebního poměru ·
forma
pracovního poměru (§ 33) ·
časové
vymezení vzniku (§ 36) ·
zkušební doba
(§ 35) ·
informace o
obsahu pracovního poměru (§ 37) ·
povinnosti
z pracovního poměru (§ 38) ·
doba trvání
pracovního poměru (§ 39) |
1.3
POSTUP
PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU A
SLUŽEBNÍHO POMĚRU
VÝBĚR ZAMĚSTNANCŮ
Výběr
zaměstnanců v pracovním poměru
▀ Zákoník práce vyslyšel častou kritiku
na předchozí právní úpravu, která se vyhýbala problematice obsazování
pracovních míst cestou výběrových řízení. Do části zákoníku práce stanovící
postup zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru byla taková možnost
zapracována. V působnosti zaměstnavatele tak je provádět před vznikem
pracovního poměru výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání, a to
z hlediska jejich kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností,
pokud to nevyplývá ze zvláštního právního předpisu[1]
.
Základní zásady výběrového řízení |
Hodlá-li
zaměstnavatel obsadit určité pracovní místo na základě předcházejícího
výběrového řízení, je povinen respektovat základní zásady takového řízení.
Zejména
je povinen:
-
vypsat a
zveřejnit podmínky výběrového řízení. Následkem zaviněného
nedodržení stanovených podmínek ze strany jejich vyhlašovatele a
v souvislosti s tím i případného vzniku škody na straně uchazeče o
zaměstnání může být
povinnost zaměstnavatele prokázanou výši škody uhradit podle příslušných
ustanovení občanského zákoníku.
-
vést
výběrové řízení tak, aby nedocházelo ke zjevné či skryté diskriminaci
fyzických osob, které se výběrového řízení zúčastnily pro jejich pohlaví,
rasu, věk, sexuální orientaci, víru apod..
▀ Zákon o úřednících patří ke zmiňovaným zvláštním právním
předpisům stanovícím pro vznik pracovního poměru úředníků územně samosprávných
celků buď veřejnou
výzvu nebo výběrové řízení[2].
Veřejná
výzva
Uzavření
pracovní smlouvy se zájemcem o uzavření pracovní smlouvy musí předcházet
veřejná výzva k přihlášení zájemců (dále jen "veřejná výzva"), nestanoví-li
zákon
povinnost konání výběrového řízení (viz. dále). Fakticky se veřejná výzva vztahuje
pouze na pracovní poměry úředníků
·
na dobu určitou a
·
obecních
úřadů se základním pověřením.
Zákon o úřednících určuje povinné náležitosti veřejné výzvy a rovněž
náležitosti
přihlášky zájemce o pracovní místo, resp. doklady, které musí být
k přihlášce připojeny. Na rozdíl od výběrového řízení nestanoví zde zákon
žádný procedurální způsob
posuzování přihlášených zájemců. Přesto se ukládá povinnost pořídit
o posouzení
a hodnocení zájemců zprávu.
Územní
samosprávný celek má povinnost vyvěsit veřejnou výzvu na úřední desce úřadu po dobu nejméně
15 pracovních dnů přede dnem určeným pro podání přihlášek zájemců
a současně ji zveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Výběrové řízení
Výběrové řízení je povinné pro
Ø jmenování
vedoucího úřadu a vedoucího úředníka (ve všech úřadech
bez rozdílu)
Ø vznik
každého pracovního poměru úředníka
F krajského úřadu,
F Magistrátu hl. m.
Prahy,
F obecního úřadu obce
s rozšířenou působností,
F pověřeného obecního
úřadu
F úřadu městského obvodu
nebo městské části územně členěného statutárního města
F městské části hlavního
města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené
působnosti v rozsahu pověřeného
obecního úřadu.
Výběrové
řízení vyhlašuje vedoucí úřadu stejně jako veřejnou výzvu, tj. oznámením
na úřední desce úřadu územního samosprávného celku a současně i způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Lhůta oznámení činí nejméně 15 dnů přede dnem určeným pro přihlášení uchazečů o jmenování. Jde-li o výběrové řízení na funkci vedoucího
úřadu, vyhlašuje oznámení hejtman, primátor nebo starosta.
Uchazeč
podá k územnímu samosprávnému celku písemnou přihlášku, jejíž obsah
a přílohy[3]
jsou zákonem taxativně stanoveny.
Následující
výběrového řízení provádí nejméně 3 členná výběrová komise,
kterou
jmenuje ten, kdo vyhlašuje výběrové řízení. Alespoň jedna třetina členů komise
jsou úředníci územního samosprávného celku, který výběrové řízení vyhlásil. Nejde tedy o komisi rady
obce.
Výběrová
komise pořídí o posouzení uchazečů
písemnou zprávu. Komise však neurčuje pořadí uchazečů o přijetí do pracovního
poměru, rozhodovat o tom, se kterým
uchazečem bude uzavřena pracovní poměr, bude vedoucí úřadu.
Pro jmenování tajemníka obecního úřadu samozřejmě vedle toho platí povinnost
mít souhlas ředitele krajského úřadu a
v případě jmenování ředitele krajského úřadu souhlas ministerstva vnitra.
Výběr
zaměstnanců ve služebním poměru
Až na
výjimky[4]
je i pro vznik služebního poměru státních zaměstnanců podmínkou
obsazení volného služebního místa konání výběrového řízení. Účastnit se ho může státní
zaměstnanec nebo jiná osoba, samozřejmě pouze za podmínek stanovených zákonem
o státní službě. Podle toho kdo podává
služebnímu žádost o přijetí na místo, které má být na
základě výběrového řízení obsazeno, diferencuje zákon rozsah
tohoto podání
takto :
v již
etablovaný státní zaměstnance podá pouze žádost o zařazení na služební
místo nebo jmenování na služební místo představeného,
v jiná
osoba podá žádost o přijetí do služebního poměru,
jejíž součástí je též
-
žádost o zařazení na služební místo nebo
-
jmenování na služební místo představeného,
Samotnou žádost o přijetí do služebního poměru a
zařazení na služební místo
má charakter závazného formuláře. Současně je třeba k žádosti doložit
Výběrové řízení |
1. Písemné čestné prohlášení o svéprávnosti (§
25 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě)
2. Písemné čestné prohlášení o
bezúhonnosti (§ 193 odst. 2 zákona o státní službě
3. Originál nebo úředně ověřená kopie dokladu o dosaženém vzdělání (§ 25 odst. 1 písm. e)
zákona o státní službě) 4.
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydaný poskytovatelem
pracovnělékařských služeb (§ 25 odst. 1 písm. f) zákona
o státní službě)
Výběrové
řízení vyhlašuje služební orgán na
úřední desce, dále se zveřejní
v informačním systému o státní službě. Právní účinky má zveřejnění na
úřední desce.
Výběrová
komise má maximálně 3 členy, které
s výjimkou ministerstev nebo Úřadu
vlády[5]
jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.
Úkolem výběrová komise je z žadatelů
Ø
vybrat 3 nejvhodnější, kteří ve výběrovém řízení
uspěli,
Ø
sestavit pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém
řízení uspěli,
Ø
sestavit seznam žadatelů, kteří ve výběrovém řízení
neuspěli.
Následně
služební
orgán
v
vybere jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších;
v
pokud
ovšem ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, služební orgán vybere z
těch, kteří uspěli;
v
pokud všichni 3 nejvhodnější žadatelé z výběrového
řízení odstoupili, služební orgán vybere dalšího v pořadí z těch žadatelů, kteří
uspěli.
Ve
všech uvedených případech výběru je
podmínkou, že tak služební orgán učinil
v dohodě s bezprostředně nadřízeným
představeným. Navíc předmětná dohoda musí být vždy písemné formě.
Je zde i zákonná možnost zrušení výběrového řízení a vyhlášeni nového. Taková situace
nastane v případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo služební
orgán žádného žadatele nevybral.
ÚDAJE
O UCHAZEČÍCH O ZAMĚSTNÁNÍ
Ustanovení
§ 316 odst. 4 zákoníku práce upravuje a omezuje rozsah informací,
které je oprávněn požadovat zaměstnavatel po zaměstnanci. Ačkoli toto
ustanovení
zmiňuje pouze zaměstnance, není pochyb, že se toto omezení zaměstnavatele
vztahuje i na jeho požadavky vůči uchazečům o zaměstnání a to bez
ohledu na to, zda přijetí
do pracovního poměru předcházelo nebo nepředcházelo výběrové řízení,
Omezení přijímacích informací |
Zaměstnavatel
tak po fyzické osobě, ucházející se o zaměstnání, může požadovat pouze takové
údaje, které s uzavřením pracovní smlouvy bezprostředně souvisí nebo jsou
jako podmínka výkonu práce vyžadovány zvláštními právními předpisy (úředníci
územně
samosprávných celků, pedagogičtí pracovníci, policisté, atd.). Tento rámec
nesmí
zaměstnavatel překročit ani v případě, že by údaje zjišťoval u jiných –
třetích osob.
Ustanovení § 316 zákoníku práce obsahuje demonstrativní výčet těch
informací, které zaměstnavatel od zaměstnanců požadovat nesmí. Jde
o informace o:
a) těhotenství,
b) rodinných a majetkových
poměrech,
c) sexuální orientaci,
d) původu,
e) členství v odborové
organizaci,
f) členství v politických
stranách nebo hnutích,
g) příslušnosti k církvi
nebo náboženské společnosti,
h) trestněprávní bezúhonnosti.
K uvedenému
je třeba doplnit, že zákoník práce stanovuje v případě informaci o trestní bezúhonnosti, těhotenství, rodinných
a majetkových poměrech výjimky, kdy tyto informace smí zaměstnavatel
požadovat. Je tomu tak v případech,
Ø
kdy je pro to dán věcný důvod spočívající
v povaze práce, která má být vykonávána, a současně, je-li tento
požadavek přiměřený,
Ø
kdy to
stanoví právní předpis.
Takže
např. v případě požadavku zaměstnavatele na předložení výpisu
z rejstříku trestu bude takovýto postup jistě oprávněný tam, kde výkon
zaměstnání předpokládá určitou bezúhonnost zaměstnance. Nejčastěji jde o
pracovní činnost při spojení výkonu práce s hmotnou odpovědností
zaměstnance za svěřené hodnoty, např. když zaměstnanec
při práci nakládá s vysokými finančními prostředky nebo se zbožím
s vysokou hodnotou. Určitě je ale
vždy nutné vykládat toto pravidlo spíše restriktivně a omezit tyto
požadavky jen na ty skutečně důvodné. V případě úředníků územně samosprávných
celků a státních zaměstnanců je však trestní bezúhonnost základním požadavkem
pro výkon práce.
Nelze opominout, že je zde též souvislost
s povinnostmi, které pro zaměstnavatele
vyplývají z Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů
a o volném pohybu těchto údajů
(nařízení o ochraně osobních údajů - GDPR).
Informace, které zákoník práce umožňuje výjimečně požadovat zaměstnavatel totiž
dále zpracovává. O takovémto zpracování osobních údajů je tedy mimo jiné nutné
zaměstnance informovat v souladu s čl. 13 GDPR, zaručit zaměstnancům
přístup k osobním údajům a ostatní práva, která stanoví GDPR. Stejně
tak je nutné toto zpracování zahrnout do záznamů o činnostech zpracování
atd.
SEZNAMOVACÍ
POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE PŘED VZNIKEM PRACOVNÍHO POMĚRU
Jak je výše uvedeno, patří do stadia před vznikem
pracovního poměru též povinnost
zaměstnavatele seznámit budoucího zaměstnance s:
-
právy a povinnostmi, které by z pracovní
smlouvy nebo jmenování vyplynuly,
-
pracovními podmínkami a podmínkami odměňování,
-
povinnostmi vyplývajícími ze zvláštních právních
předpisů, vztahujících
se k práci,
-
případnou zkušební dobou a její délkou.
Informační povinnost zaměstnavatele |
Zákonodárce
tak stanovil zaměstnavateli povinnost, jejíž průkaznost může být příslušným
inspekčním orgánem po zaměstnavateli vyžadována. Průkazní listinou
v takovém případě může být písemnost obsahující text seznámení doplněná
podpisem budoucího
zaměstnance a datem podpisu. Situaci je však možno řešit i tak, že zaměstnanec
v pracovní smlouvě prohlásí, že před jejím podpisem byla ze strany
zaměstnavatele seznamovací povinnost splněna.
VSTUPNÍ LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA
Od dubna 2013
platí tato právní úprava pracovnělékařské péče. Původní právní úprava počítala s tím, že vstupní (a případně též
periodické) lékařské prohlídky bude
zaměstnavatel povinen vyžadovat u všech zaměstnanců, tj. i u všech zaměstnanců
činných na základě dohod mimo pracovní poměr bez rozdílu, zda se jednalo o
stálé
zaměstnance či jen o výpomoc na pár hodin.
S ohledem na
administrativní zátěž zaměstnavatelů spojenou s povinností požadovat vstupní
lékařské prohlídky u všech zaměstnanců, byl požadavek provádět vstupní
lékařské prohlídky u všech zaměstnanců zrušen. Nově je tak zaměstnavatel
povinen
od 1. dubna 2013 zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před uzavřením:
·
pracovní smlouvy (jmenování),
·
dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,
má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle
zákona o ochraně
veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost,
pro jejíž
výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy;
nebo
·
vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu (např. státní
zaměstnanec, jednatel s.r.o.).
Nicméně pokud by měl
zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o
práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o
provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, vstupní lékařskou prohlídku
vyžadovat může.
[1] např. pedagogičtí pracovníci podle § 3 zákona č. 563/2004 Sb., o
pedagogických pracovnících, úředníci územně samosprávných celků podle § 4
zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků,
atd..
[2] Nikoliv ostatních zaměstnanců územně
samosprávných celků, kteří vykonávají obslužné a manuální práce nebo je řídí.
Zde platí bezvýjimečně uváděná obecná úprava podle zákoníku práce.
[3]
K přihlášce uchazeč připojí životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů
ne starší 3 měsíce,
ověřenou
kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání.
[4] Výběrové řízení konat nemusí k obsazení služebního místa v témže služebním
úřadě ve stejném oboru služby a zařazené ve stejné platové třídě, jako bylo
služební místo, z něhož byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby, pokud
tento státní zaměstnanec splňuje stanovené požadavky na uvolněné služební
místo. Výběrové řízení se též nekoná, obsazuje-li se volné služební místo
postupem podle jiného zákona, v případě přeložení, převedení na jiné
služební místo, apod.
[5] V ministerstvech
a v Úřadu
vlády členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh
příslušného ředitele odboru.