Předmět Obecná ekonomie II se zaměřuje na makroekonomii,  která seznamuje studenty se základními makroekonomickými kategoriemi a vzájemnými vztahy mezi nimi. Těžiště spočívá ve výuce podstaty teorie tvorby a rozdělování produktu, fiskální politiky, monetární politiky a zahraničně obchodní politiky. Předmět objasňuje také problémy spojené s inflací, nezaměstnaností i cyklickými výkyvy ekonomiky a vytváří tak teoretický základ všech dalších ekonomických předmětů a základ profilace absolventa SU OPF.

Rozsah výuky: 3h/týden PŘEDNÁŠKA (každý čtvrtek od 8:05 do 10:30 ve Velkém sále)  a 2h/týden SEMINÁŘ (každý týden dle rozvrhu dané skupiny)

Předmět je ukončen ZKOUŠKOU.

Požadavky na studenta: splnění 60% přítomnosti na seminářích.

Hodnocení: celkem lze získat až 100 bodů, které jsou rozloženy do těchto aktivit:

                    - až 10 bodů lze získat za aktivitu na seminářích

                    - až 30 bodů lze získat v průběžném testu, který bude probíhat online v informačním systému IS SLU - 20. dubna

                    - až 60 bodů lze získat ze zkoušky (kombinace otázek ABCD a grafů) - zdali zkouška proběhne fyzicky nebo online,  bude rozhodnuto později na základě vývoje pandemické situace související s šířením COVIDU-19

Celkové hodnocení se získá součtem z výše uvedených aktivit a známky budou odpovídat tomuto bodovému rozpětí:

méně než 60 bodů= F

60 až 68 bodů= E

69 až 75 bodů= D

76 až 83 bodů= C

84 až 90 bodů = B

91 až 100 bodů = A

V této přednášce si nadefinujeme ekonomii jako společenskovědní disciplínu a seznámíme se se základním členěním ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii. Rovněž se zaměříme na základní makroekonomické teoretické přístupy, ekonomický koloběh v kontextu makroekonomie, makroekonomické subjekty, vztahy mezi subjekty v ekonomice, tok výrobních faktorů a tok statků, makroekonomické veličiny a jejich měření. V neposlední řadě nás bude zajímat i stabilizační funkce hospodářské politiky.

Budete umět:

·       Základní pojmy jako jsou ekonomie, mikroekonomie, makroekonomie, pozitivní a normativní povaha ekonomie, základní teoretické přístupy v ekonomii, ekonomické sektory, makroekonomický koloběh, tok výrobních faktorů a tok statků, makroekonomické veličiny, význam stabilizační funkce hospodářské politiky 

Získáte:

·       znalosti základního členění ekonomie

·       schopnosti vysvětlit ekonomický koloběh z pohledu makroekonomie

·       znalosti základních makroekonomických veličin a způsobů jejich měření

·       schopnosti objasnit důvody zásahu státu do ekonomiky za účelem její stabilizace

Budete schopni:

·       definovat ekonomii jako společenskovědní disciplínu

·       rozlišit klasický a keynesiánský přístup k ekonomice

·       vysvětlit ekonomický koloběh z pohledu makroekonomie

·       popsat základní makroekonomické veličiny

·       objasnit důvody zásahu státu do ekonomiky za účelem její stabilizace

TEXT K NASTUDOVÁNÍ:

PREZENTACE:

V rámci této přednášky

se budeme zaobírat hospodářským výkonem země, zejména pak tím, jak se dá změřit výkonnost dané ekonomiky. Jedním z možných ukazatelů makroekonomické výkonnost je tzv. hrubý domácí produkt. Proto nás bude zajímat mimo jiné jeho definice, metody výpočtu, rozlišení nominálního a reálného hrubého domácího produktu, rozdíl mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním produktem, podstata potenciálního produktu, rozdíl mezi ekonomickou silou země a ekonomickou úrovní, podstata a jednotlivého fáze hospodářského cyklu, ekonomický růst v pojetí krátkého a dlouhého období.

Budete umět:

·       definovat a spočítat hrubý domácí produkt

·       rozlišovat nominální a reálný hrubý domácí produkt

·       rozlišovat hrubý národní produkt a hrubý domácí produkt

·       příčiny hospodářského cyklu a jeho jednotlivé fáze

Získáte:

·       vědomosti o hospodářském výkonu země

·       vědomosti o příčinách a důsledcích cyklického vývoje ekonomiky

Budete schopni:

·       použít vybrané metody výpočtu hrubého domácího produktu

·       objasnit rozdíl mezi nominálním a reálným hrubým domácím produktem

·       objasnit rozdíl mezi hrubým domácím produktem a mezi hrubým národním produktem

·       určit ekonomickou sílu a ekonomickou úroveň dané země

·       popsat jednotlivé fáze hospodářského cyklu

·       objasnit rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým pojetím ekonomického růstu

TEXT K NASTUDOVÁNÍ

V rámci této přednášky si vymezíme jednoduchý keynesiánský model (model důchod-výdaje neboli model 45°), který se používá k vysvětlení vztahu mezi výdaji ekonomických subjektů a důchodem. Jinými slovy řečeno, tento model ukazuje, jak výdaje determinují výstup a následně jak výstup ovlivňuje výši agregátní výdajů. Model má svoji dvousektorovou, třísektorovou a čtyřsektorovou verzi. Postupně si tak objasníme, jak mohou spotřební výdaje domácností, investiční výdaje firem, vládní výdaje na nákup statků a služeb či čistý export ovlivnit rovnovážný produkt. Také se budeme zaobírat tzv. výdajovým multiplikátorem

Budete umět:

·         Základní pojmy - složky agregátních výdajů, spotřební funkce (autonomní spotřeba a indukovaná spotřeba, mezní sklon ke spotřebě), úsporová funkce (autonomní úspory a indukované úspory, mezní sklon k úsporám), investiční funkce, rovnovážný produkt, jednoduchý výdajový multiplikátor.

Získáte:

·         schopnost popsat mechanizmus fungování jednoduchého keynesiánského modelu s multiplikátorem v různých typech ekonomiky (dvou, tří a čtyřsektorová) a schopnost určení rovnovážného produktu, resp. jeho změn

·       schopnosti objasnit pomocí tohoto modelu příčiny makroekonomické nerovnováhy

Budete schopni:

·       definovat jednotlivé složky agregátních výdajů v různých typech ekonomiky (dvou, tří a čtyřsektorová ekonomika),

·       popsat a graficky zaznamenat spotřební funkci, úsporovou funkci, funkci agregátních výdajů v jednotlivých typech ekonomiky,

·       určit velikost rovnovážného produktu a vymezit změny rovnovážného produktu způsobené změnou jednotlivých složek agregátních výdajů,

·       vypočítat velikost rovnovážného produktu a jeho změn v důsledku změny určité složky agregátních výdajů,

·       vypočítat velikost výdajového multiplikátoru v jednotlivých typech ekonomiky a vytyčit jeho dopad na úroveň rovnovážného produktu.

STUDIJNÍ TEXT KE STUDIU:

PREZENTACE:

Tato přednáška je založena na analýze jednoho ze základních makroekonomických modelů – modelu AS-AD, což je model agregátní nabídky (AS) a agregátní poptávky (AD). Na základě tohoto modelu si následně odvodíme dosahování makroekonomické rovnováhy. Bude nás zajímat, z jakých složek se skládá agregátní poptávka, jak vypadá křivka agregátní poptávky, co způsobuje posun křivky agregátní poptávky nebo jen posun po křivce agregátní poptávky. Dále se podíváme na agregátní nabídku, kterou si odvodíme jak v krátkém období, tak i v dlouhém období. Následně se budeme zabývat určením makroekonomické rovnováhy, rovnovážným produktem a rovnovážnou cenovou hladinou, grafickým vyjádřením makroekonomické rovnováhy, změnou makroekonomické rovnováhy a jejím dopadem na rovnovážnou cenovou hladinu, rovnovážný produkt a zaměstnanost. Také si vysvětlíme pojmy potenciální produkt a recesní či inflační mezera.

Budete umět:

·       Základní pojmy -  agregátní poptávka a agregátní nabídka, krátkodobá a dlouhodobá agregátní nabídka, makroekonomická rovnováha v krátkém a dlouhém období

Získáte:

·       znalosti vytváření makroekonomické rovnováhy

·       schopnosti objasnit příčiny makroekonomické nerovnováhy

Budete schopni:

·       definovat agregátní poptávku a agregátní nabídku

·       určit jednotlivé složky agregátní poptávky a faktory způsobující její pohyb

·       graficky aplikovat změny faktorů působící na posun agregátní nabídky nebo agregátní poptávky a jejich dopady na změnu makroekonomické rovnováhy jak v krátkém, tak i v dlouhém období

·       objasnit důvody zasahování či nezasahování státu do ekonomiky v případě inflační mezery či recesní mezery za účelem její stabilizace.

STUDIJNÍ TEXT:

V této přednášce se zaměříme na peněžní aspekty fungování ekonomiky. Naše pozornost se tak zaměří na samotné peníze, vývoj peněz, formy peněz, funkce peněz, peněžní agregáty. Dále nás bude zajímat trh peněz, jak se utváří poptávka po penězích, nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz a co bude znamenat změna rovnováhy na trhu peněz. V neposlední řadě se zaměříme také na nejvyšší měnovou autoritu, kterou zpravidla představuje národní centrální banka (v našem případě Česká národní banka). Kromě toho si i vysvětlíme podstatu bankovního systému, který je tvořen kromě centrální banky celou řadou komerčních bank. Bude nás zajímat také tzv. multiplikovaná tvorba bankovních depozit. Ve zbývající části této kapitoly se zaměříme na problematiku trvalého zvyšování cenové hladiny neboli inflace. Rovněž si vymezíme pojmy, jako jsou např. míra inflace, deflace a dezinflace, index spotřebitelských cen. Poté se bude zaobírat metodami měření inflace, příčinami inflace, důsledky inflace a také relací dvou základních cílů hospodářské politiky – nízké míry inflace a nízké míry nezaměstnanosti.

Budete umět:

·       Základní pojmy jako jsou peníze, komoditní peníze, papírové peníze, peněžní zásoba, peněžní agregáty, likvidita, komerční banky, centrální banka, míra povinných minimálních rezerv, multiplikátor depozitních peněz, poptávka po penězích, nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz, inflace, míra inflace, způsoby měření inflace, typy inflace, poptávková inflace, nákladová inflace, stagflace, inflační spirála, NAIRU, protiinflační politika.

Získáte:

·       vědomosti o fungování trhu peněz včetně jeho subjektů

·          znalosti o inflaci, jejích příčinách a dopadech na ekonomické subjekty a jejich chování

Budete schopni:

·       definovat peníze, jejich funkce a historické formy peněz.

·       charakterizovat základní peněžní agregáty a možnosti jejich využítí.

·       popsat bankovní systém a roli centrální banky a komerčních bank.

·       aplikovat způsoby měření inflace a vypočítat míru inflace.

·       popsat jednotlivé typy inflace a jejich dopad na funkce peněz a na rozhodování ekonomických subjektů.

·       interpretovat poptávkovou a nákladovou inflaci a vysvětlit dopady na makroekonomickou rovnováhu.

STUDIJNÍ TEXT:

Tato přednáška se zaměřuje na vymezení trhu práce v makroekonomickém pojetí, tj. na úrovni celé ekonomiky. Bude nás proto zajímat skladba obyvatelstva neboli jeho rozložení na ekonomicky aktivní obyvatelstvo a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Dále nás bude zajímat, jak se utváří rovnováha na trhu práce, kdy využijeme poznatků z mikroekonomie o nabídka práce či o poptávka po práci. Rovněž si objasníme hlavní dva teoretické přístupy k fungování trhu práce. V další části této kapitoly se budeme věnovat stavu, kdy existuje převis nabízeného množství práce nad poptávaným množstvím, což je jinými slovy jev, který nazýváme nezaměstnanost. Tu si nejprve vymezíme a poté se vysvětlíme způsoby měření nezaměstnanosti, typy nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti a další makroekonomické souvislosti – např. fakt, že trh práce je v podstatě zrcadlem fungování ekonomiky.

Budete umět:

·         základní pojmy, kterými lze charakterizovat strukturu trhu práce - ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo, poptávku po práci, nabídku práce, nezaměstnanost jako projev nesouladu na trhu práce, míra nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti, dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost.

Získáte:

·         znalosti fungování trhu práce

·         schopnosti vysvětlit příčiny a dopady nezaměstnanosti

·         znalosti hlavních typů nezaměstnanosti

·         schopnosti objasnit důvody zásahu státu na trhu práce

Budete schopni:

·         definovat strukturu trhu práce a jeho hlavní elementy

·         rozlišit typy nezaměstnanosti

·         aplikovat dopady hospodářského cyklu na trh práce

·         objasnit důvody zásahu státu na trhu práce

TEXT KE STUDIU

Tato přednáška se zaměřuje na vysvětlení úlohy vládního sektoru a centrální banky v ekonomice. Tak jak už víte z mikroekonomie, stát především určuje pomocí zákonů a dalších legislativních norem pravidla, podle kterých se jednotlivé ekonomické subjekty chovají. Stát ale také zajišťuje produkci tzv. veřejných statků. K tomu stát potřebuje finanční prostředky, které získává zejména z daní. Proto si nejprve vysvětlíme soustavu veřejných rozpočtů, rozpočtové příjmy státu, rozpočtové výdaje státu, saldo státního rozpočtu, strukturální a cyklický deficit státního rozpočtu či zadlužování země, které může mít relativně závažné negativní dopady na jednotlivé ekonomické subjekty. Stát se snaží také dosahovat určitých hospodářských cílů, jako jsou např. dlouhodobý a vyvážený hospodářský růst, nízkou míru nezaměstnanosti nebo stabilní cenovou hladinu. Za účelem dosahování těchto cílů stát realizuje hospodářskou politiku, která se skládá z dílčích hospodářských politik. Mezi dvě nejdůležitější patří fiskální a monetární politika. Nejprve si vymezíme fiskální politiku, tj. její cíle, nástroje, typy, účinky a vytěsňovací efekt. Poté se budeme zabývat monetární (měnovou) politikou, tj. jejími cíli, nástroji a také si objasníme základní typy monetární politiky. 

Budete umět:

·       Základní pojmy jako rozpočtová politika, fiskální politika, státní rozpočet, rozpočtové saldo, deficitní státní rozpočet, cíle a nástroje fiskální politiky, expanzivní a restriktivní fiskální politika, monetární politika, zprostředkující cíle, konečné cíle, nástroje monetární politiky, expanzivní a restriktivní monetární politika, krátkodobé účinky expanzivní a restriktivní monetární politiky

Získáte:

·       znalosti o centralizovaném peněžním fondu, fiskální politice, jejich typech a účincích.

·       znalosti o možnostech uplatňování jednotlivých typů politiky a jejich krátkodobých i dlouhodobých účincích

Budete schopni:

·       Charakterizovat státní rozpočet, jeho příjmy, výdaje a saldo.

·       Graficky interpretovat použití nástrojů fiskální politiky a stanovit, zda se jedná o expanzivní nebo restriktivní politiku.

·       Vysvětlit pojetí monetární politiky a užití jejich nástrojů.

·       Interpretovat a ilustrovat situaci, kdy centrální banka reaguje na růst poptávky po penězích.

TEXT KE STUDIU:

Doposud jsme se zaobírali tím, jak funguje národní ekonomika, tj. jak se dá změřit její výkonnost, jaké jsou faktory ekonomického růstu a také jaké jsou možnosti vlády nebo centrální banky ovlivnit hospodářský vývoj. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že stejně jako lidé jsou i národní ekonomiky ovlivňování okolním prostředím. Toto platí dvojnásob v současné globalizované světové ekonomice, kdy události v zahraničí mohou výrazně ovlivnit ekonomický vývoj v domácí ekonomice.  Pokud bychom byli konkrétní, tak např. to, jak se bude dál vyvíjet česká ekonomika, záleží jednak na interních faktorech, jednak externích, které nemohou domácí ekonomické subjekty ovlivnit. Problém spočívá v tom, že jednotlivé ekonomiky jsou různě vybaveny výrobními zdroji (suroviny, klimatické podnebí, obyvatelstvo či kapitál), a proto mezi sebou intenzivně obchodují. To se pak projevuje v praxi tak, že některé statky se do Česka dovážejí z jiných zemí (zpravidla z důvodu toho, že se tam vyrábějí levněji), naopak některé statky se z Česka ze stejných důvodů vyvážejí do zahraničí. V rámci této kapitoly se budeme zabývat vzájemnými ekonomickými vztahy čili mezinárodním obchodem a jeho příčinami, dále se seznámíte s teorií absolutních a komparativních výhod, vysvětlíme si podstatu volného obchodu a protekcionismu. Bude nás zajímat také vnější ekonomická politika státu, obchodní politika a její nástroje, kurzová politika centrální banky a systémy měnových kurzů.

Budete umět:

Základní pojmy související vnější ekonomickou politikou státu jako vnější obchodní politika vlády a kurzová politika centrální banky, mezinárodní pohyb kapitálu, liberalismus a protekcionizmus, měnové kurzy a jejich režimy, platební bilance.

Získáte:

·       znalosti o mezinárodním obchodě,

·       schopnosti vysvětlit příčiny mezinárodního obchodu,

·       vědomosti o mezinárodním pohybu kapitálu,

·       znalosti o měnovém kurzu,

·       schopnosti objasnit důvody zasahování státu do obchodních vztahů a intervence centrální banky za účelem ovlivnění měnového kurzu,

·       znalosti o platební bilanci a její struktuře.

Budete schopni:

·       definovat mezinárodní obchod a jeho příčiny a důsledky,

·       charakterizovat rozdíl mezi absolutními a komparativními výhodami,

·       rozlišit protekcionismus a volný obchod,

·       vysvětlit mezinárodní pohyb kapitálu,

·       definovat měnový kurz a jeho režimy řízení,

·       objasnit důvody zásahu státu do mezinárodního obchodu či vývoje měnového kurzu,

·       vysvětlit podstatu a strukturu platební bilance.

TEXT K NASTUDOVÁNÍ

Video obsahuje shrnutí grafů, které se objevují na zkoušce.