Právo sociálního zabezpečení

Týden 13

1      evropská unie  a  sociální  zabezpečení

Rychlý náhled kapitoly

Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. 5. 2004 se začalo na ČR vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Toto právo plně respektuje jeden ze základních principů EU, kterým je právo občanů na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat
v jednotlivých členských zemích.

 

Cíle kapitoly

V oblasti sociálního zabezpečení nedochází Evropské unii k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají
 i různá institucionální uspořádání. Kapitola se proto zabývá oblastmi, které jsou v oblasti sociálního zabezpečení závazné pro členské státy.

 

 

Klíčová slova kapitoly

Evropská unie, koordinace, harmonizace, nařízení, směrnice, pravidla, státní příslušnost, bez státní příslušnosti, export dávek.

 

Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. 5. 2004 se začalo na ČR vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Toto právo plně respektuje jeden ze základních principů EU, kterým je právo občanů na volný pohyb. Pro oblast sociálního zabezpečení
z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany EU stejně jako
s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat
v jednotlivých členských zemích. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů těchto zemí, které jsou založeny na odlišných principech a mají i různá institucionální uspořádání. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn, to znamená, že rozdíly mezi národními systémy zůstávají. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrující občany nevýhodná a pro tyto případy vytváří EU pravidla vlastní - koordinační.

.Nejdůležitějšími koordinačními právními předpisy v této oblasti byla  do 30. 4. 2010

Fnařízení Rady (EHS) 1408/71 

Fnařízení Rady (EHS) 574/72, tzv. koordinační nařízení.

Od 1. 5. 2010 vstoupila v účinnost nová koordinační nařízení, a to

Fnařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) 883/2004 

Fnařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) 987/2009

Nařízení představují základní, přímo závazné a nad národní právní předpisy postavené předpisy EU, které koordinují systémy sociálního zabezpečení všech členských států.

Smyslem nařízení je zajistit, aby migrující osoba neztratila své nároky na sociální dávky z důvodu jiného občanství, bydliště či proto, že v žádném státě nesplnila potřebnou dobu pojištění stanovenou předpisy daného státu.

VĚCNÝ ROZSAH NAŘÍZENÍ

Věcný rozsah je vymezen pozitivním výčtem oblastí sociálního zabezpečení a také výčtem negativním.

POZITIVNÍ VYMEZENÍ

Nařízení se dotýkají právních předpisů členských států, které upravují dávky
v případě:

  • nemoci,
  • mateřství a týkají se též odpovídajících dávek otcovských (vloženo nově),
  • invalidity,
  • stáří,
  • úmrtí (pohřebné) a pozůstalosti,
  • pracovních úrazů a nemocí z povolání,
  • nezaměstnanosti, předdůchodových dávek (vloženo nově),
  • rodinných dávek,
  • zvláštních smíšených nepříspěvkových peněžitých dávek.

 

NEGATIVNÍ VYMEZENÍ

Nařízení nezahrnuje

§  sociální a léčebnou pomoc,

§  dávky obětem války, vojenských akcí a trestných činů, obětem škod způsobených státními činiteli při výkonu služby aj.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


OSOBNÍ ROZSAH NAŘÍZENÍ

Unijní pravidla platí pro  :

▀ státní příslušníky

osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, kteří mají bydliště v některém z členských států EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku a kteří jsou nebo byli pojištěni v některé z uvedených zemí, a dále také pro jejich rodinné příslušníky.

KOORDINACE SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ V EU

 

Koordinace národních sociálních systémů je založena na čtyřech základních principech. Stanovují je všechna výše zmíněná koordinační nařízení.

 

Zásady koordinace sociálních systémů v EU

 

rovnost zacházení – je-li osoba pojištěna v členském státě, podléhá stejným právům a povinnostem jako státní příslušníci dotyčného státu,

pojištění v jednom členském státě – v daný okamžik může být osoba pojištěná pouze v jednom členském státě,     

export dávek – získá-li osoba nárok na dávku v jednom členském státě, dávka jí bude vyplácena i v případě, kdy se přestěhuje do jiného členského státu,

sčítání dob pojištění – nezíská-li osoba potřebnou dobu pojištění
v jednom členském státě pro vznik nároku na dávku, připočtou
se k této době pojištění i doby pojištění získané v jiných

členských státech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍSLUŠNOST K PRÁVNÍM PŘEDPISŮM

Jestliže osoby (zaměstnanci či OSVČ) migrují za prací po státech EU, je nutné vědět, v kterém státě budou pojištěny. Účast migrujícího pracovníka na nemocenském, důchodovém a zdravotním pojištění se řídí právními předpisy o sociálním zabezpečení toho členského státu, který byl určen jako příslušný podle nařízení. Základním pravidlem je, že zaměstnanci a OSVČ podléhají právním předpisům sociálního zabezpečení toho členského státu, na jehož území pracují bez ohledu na jejich bydliště nebo státní příslušnost. Pokud zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance do jiného členského státu, aby zde pro něj vykonával práci po dobu nepřesahující od 1. 5. 2010 2 roky, jedná se o tzv. vyslání. Vyslaný zaměstnanec zůstává pojištěn ve vysílajícím státě, přestože dočasně vykoná činnost v jiném členském státě. Toto platí obdobně i pro OSVČ. Příslušnost k právním předpisům se dále určuje v případech, kdy osoba souběžně vykonává svou činnost
na území více členských států nebo u zvláštních kategorií osob (např. státní úředníci, diplomatický personál). Jestliže určení příslušnosti podle ustanovení koordinačních nařízení dotčenému pracovníkovi nevyhovuje, může v odůvodněných případech požádat o udělení výjimky z příslušnosti k právním předpisům. Určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení v České republice provádí ČSSZ.

 

Důchody v Evropské unii

 

V případě důchodového pojištění ve dvou nebo více členských státech se při přiznávání starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů uplatňuje koordinační princip sčítání dob pojištění. Je to zejména z toho důvodu, aby se vyloučil nepříznivý důsledek situace, kdy osoba, která byla pojištěna ve více státech, nesplňuje v některém z nich (nebo v žádném z nich) podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod.

V tomto případě členský stát přihlédne pro získání nároku na důchod i k dobám pojištění získaným v ostatních členských státech. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v úvahu také doby pojištění získané podle právních předpisů jiného členského státu před vstupem ČR do EU. Žádost o důchod se podává obvykle ve státě bydliště žadatele. V ČR je to místně příslušná OSSZ (PSSZ/MSSZ). Řízení
o důchodu se zahraničním prvkem je administrativně a časově náročnější než řízení pouze podle právních předpisů ČR. Podílí se na něm více institucí, aplikují se pravidla právních předpisů více států o sociálním zabezpečení a evropská koordinační nařízení.

 

Peněžité dávky v nemoci a mateřství v EU

 

a)      Bude-li občan pobývat v jiném členském státě EU (např. jako turista nebo vyslaný pracovník) a zůstane pojištěn v ČR, budou mu peněžité dávky v nemoci
a mateřství poskytovány podle platných českých právních předpisů.

b)      Jestliže se občan rozhodne pracovat v jiném členském státě a v tomto státě bude i nemocenský pojištěn, řídí se výplata nemocenských dávek v nemoci a mateřství podle právních předpisů daného státu.

 

OSVČ se mohou i nadále rozhodnout, zda se k nemocenskému pojištění přihlásí - jejich pojištění je dobrovolné. Dobrovolně se může přihlásit k nemocenskému pojištění také zahraniční zaměstnanec. Tedy člověk pracující v ČR pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nejde ani o stát EU.

Způsob výplaty a dokladování

Lidem, kteří trvale bydlí v cizině, se důchody vyplácejí

Ø  na osobní účet u peněžního ústavu v cizině nebo

Ø  na osobní účet u banky v ČR.

Výplata na účet v zahraničí se provádí v měně daného státu nebo v jiné volně směnitelné měně, a to bezhotovostně vždy za zpětnou dobu a v časových intervalech, které si příjemce důchodu určí.

Výplata na účet v ČR je vždy v českých korunách za zpětnou dobu, a to prostřednictvím České národní banky. Aby mohla ČSSZ lidem, kteří žijí mimo území ČR, vyplácet důchod, potřebuje k tomu vyplněné „Potvrzení o žití“. Tento tiskopis (vyplněný, vlastnoručně podepsaný a s úředně ověřeným podpisem) je třeba ČSSZ poslat alespoň jedenkrát ročně.

Dávky nemocenského pojištění je možné vyplácet do ciziny jen na účet pojištěnce u banky v cizině, a to na základě žádosti pojištěnce a za úhradu nákladů této výplaty.

 

Shrnutí kapitoly

Kapitola je věnována aspektům uplatnění sociálního zabezpečení v současných podmínkách Evropské unie. Tedy zejména ke koordinaci právních předpisů členských zemí v oblasti sociálního zabezpečení

 

 

 

Následující