Týden 12
1
VEŘEJNá služba
|
Rychlý náhled kapitoly
|
Organizační základ veřejné správy je založen na
tom, že veřejná správa je formou společenského řízení. Jde tedy o řízení, jehož
bezprostředními vykonavateli jsou,
v rámci výkonu veřejné služby zaměstnanci zařazení do příslušných orgánů
veřejné moci, potažmo orgánů veřejné správy. Nicméně oproti zaměstnancům
nestátního sektoru, kteří vykonávají tzv. závislou prací, vymezenou pouze
zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů je právní regulace činnosti osob
vykonávajících veřejnou službu obsahem rozsáhlejší škály právních předpisů.
Cíle kapitoly
|
Z personálního hlediska se výkon veřejné
služby rozděluje :
Ø
na tu
část, která je vykonávána v pracovním poměru,
Ø
část, která je vykonávána v poměru
služebním.
Kapitola uvádí příčiny tohoto stavu, jakož i nejvýznamnější
rozdílové znaky obou poměrů. Součásti je schematické zobrazení právní úpravy
vzniku pracovního a služebního poměru.
Klíčová slova kapitoly
|
Zaměstnanec,
státní služba, úředník, pracovní poměr, služební poměr, pracovní smlouva,
správní rozhodnutí, jmenování, úřad, obec, kraj..
Personální základ veřejné správy je založen na
tom, že veřejná správa je formou společenského řízení. Jde tedy o řízení lidí
lidmi.
Právní
předpisy nestanoví pouze vůči jakému okruhu osob je veřejná správa adresována,
určují rovněž, které osoby a s jakými předpoklady mohou veřejnou správu
vykonávat.
Vykonavateli veřejné správy jsou lidé a lidmi
jsou také adresáti jejího působení.
Z hlediska funkčnosti je proto důležité právně reglementovat specifické
podmínky a požadavky na personální
obsazování institucí veřejné správy.
Oporou takového požadavku je nepochybně skutečnost,
že bezprostředními vykonavateli veřejné správy jsou v naprosté většině
způsobilé fyzické osoby, které
jsou v přímém kontaktu
s jejími adresáty (cílovými
subjekty veřejné správy). Na místě svého
pracovního či funkčního zařazení pak reprezentují nejen sebe, ale především
jsou reprezentanty příslušného úřadu, obce, kraje a státu.
Zaměstnancem
veřejné správy zpravidla rozumíme,
fyzickou osobu, která je k veřejné správě
vázána na základě svého pracovního nebo obdobného vztahu (služebního).
Bezprostředními vykonavateli veřejné služby jsou tak její zaměstnanci zařazení do příslušných
orgánů veřejné moci, potažmo orgánů veřejné správy. Nicméně oproti zaměstnancům
soukromé sféry (nestátního sektoru) vykonávajících tzv. závislou prací,
vymezenou pouze zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákoník práce) je právní regulace činnosti osob
vykonávajících veřejnou službu obsahem rozsáhlejší škály právních předpisů.
Tato situace je dána tím, že výkon veřejné správy je vnitřně strukturovaný a
právě podle personálního zařazení fyzických osob do příslušného veřejnoprávního
orgánu se rozlišuje právní regulace jejich činnosti při výkonu
1.1
POJEM VEŘEJNÁ SLUŽBA
Pro obecné vymezení činnosti a označení právního postavení veřejných
zaměstnanců pojmu veřejná služba.
V užším smyslu se pod
tento pojem zařazuje jen právní postavení a činnost
Ø úředníků VÝKON VeřejnÉ správY – VEŘEJNÁ SLUŽBA
STRUKTURA VYKONAVATELŮ – ZAMĚSTNANCŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY Zaměstnancem veřejné správy zpravidla
rozumíme,
fyzickou osobu, která je
k veřejné správě vázána na základě svého pracovního nebo obdobného
vztahu (služebního). |
v zaměstnanci zařazení do státních úřadů nebo orgánů obcí a
krajů (služebních úřadů), kteří však nevykonávají státní správu ani
samosprávu, ale jsou pracovně činní jako servisní a obslužný personál;
jejich pracovně právní postavení je upraveno pouze zákoníkem
práce a výše uvedené zvláštní právní předpisy se na ně zpravidla nevztahují.
|
v úředníci, přičemž tyto je třeba podle místa výkonu služby
členit na |
■ státní
úředníky zařazené do orgánu
státní správy – služebních úřadů |
■ úředníky
územně samosprávných celků pracovně
zařazených do úřadů obcí či krajů a zajišťující výkon přenesené
státní správy (decentralizovaná státní služby) a samosprávy; jejich pracovně právní
postavení je právně vymezeno prvotně zvláštní právním předpisem, tj. zákonem č.
312/2002 Sb. o úřednících územně samosprávných
celků, ve znění pozdějších předpisů 312/2002 Sb., o úřednících územních
samosprávných celků, ve znění pozdějších přepisů (dále zákon o úřednících
nebo úřednický zákon), ke kterému má
zákoník práce opět pouze subsidiární
postavení,
|
1.2
PRACOVNÍ POMĚR A SLUŽEBNÍ POMĚR VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Rozdíl mezi pracovním a služebním poměrem |
Je třeba
zmínit i význam a vztah pojmů pracovní poměr a služební poměr při výkonu veřejné správy. Zásadní je, že
oba tyto poměry jsou součásti pracovněprávních
vztahů v uvedené oblasti.
- Služební poměr je spojen s výkonem závislé práce ve státní
službě tj. při výkonu státní
správy. Jedná se o poměr veřejnoprávní,
což má za následek, že řízení ve věcech
služebního poměru je (klasickým) správním řízením (rozhodování s ním
spojené představuje výkon veřejné moci) , ve kterém nadřízený
služební funkcionář vystupuje jako
správní orgán (ve vrchnostensky nadřazeném postavení). Služební poměr tak např. nevzniká pracovní
smlouvou ale rozhodnutím o přijetí do služebního poměru a všechna rozhodnutí vydaná ve věcech služebního poměru pak běžně podléhají
přezkumu ve správním soudnictví ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a tedy se
jedná o úkony správního orgánu, jimiž se autoritativně zakládají, mění,
ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.
- Pracovní poměr je obecně
typickým poměrem soukromoprávním když jeho účastníci mají rovné postavení. Zahrnuje pracovněprávní vztahy jak
v nestátní sféře tak výkon závislé
práce zaměstnanců všech
územně samosprávných celků a zaměstnanců státní správy, kteří však
nevykonávají jako závislou činnost státní správu, ale jejich pracovní
činnost zahrnuje ve státní správě
obslužné a servisní činnosti. Základní pracovní poměr zde proto
vzniká zejména pracovní smlouvou.
Schéma právní úpravy vzniku
pracovního a služebního poměru.
ZÁKONÍK PRÁCE
(262/2006
Sb.) PRACOVNÍ POMĚR |
ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽBĚ (234/2014
Sb.) SLUŽEBNÍ
POMĚR PRACOVNÍ POMĚR |
pracovní
smlouvou |
jmenováním |
Vznik
pracovní smlouvou -úředníci a
zaměstnanci |
Vznik
jmenováním - ved.
úředníci / ved. úřadu |
Vznik
jmenováním - představení |
Vznik
pracovní smlouvou
státní zaměstnanci (při výkonu
obslužných a servisních činnosti) |
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO
PRACOVNÍ POMĚR |
Dohoda
o pracovní činnosti
|
Příklad zvláštní úpravy PPV ZÁKON OÚŘEDNÍCÍCH
ÚSC (312/2002
Sb.) PRACOVNÍ POMĚR |
Vznik
rozhodnutím státní
zaměstnanci (výkon správních
činností) |
§ 6
Dohoda
o provedení práce |
Shrnutí kapitoly
|
Kapitola
osvětluje dva základní rozlišující znaky
v „pracovněprávním postavení“
zaměstnanců statní správy i samosprávy a zejména pak úředníku státní správy a
úředníku pracujících v krajských a obecních úřadech. Specifické v této
problematice je, že sice při procesu výkonu státní správy (vč. přenesené)
postupuji totožně podle příslušných zákonů, nicméně z hlediska
personálního je jejich postavení značně odlišné a proto je tento problém
zpracován v samostatné kapitole.
Je třeba
upozornit, že předmětná problematika je zde zpracována pouze orientačně, a to
z důvodu zaměření tohoto studijního. K hlubšímu osvojení problematiky
je možno aplikovat distanční studijní oporu „pracovněprávní vztahy ve veřejné
správě“.