Veřejná správa

Týden 12

1          VEŘEJNá  služba

 

 

 

Rychlý náhled kapitoly

 

Organizační základ veřejné správy je založen na tom, že veřejná správa je formou společenského řízení. Jde tedy o řízení, jehož bezprostředními vykonavateli jsou, v rámci výkonu veřejné služby zaměstnanci zařazení do příslušných orgánů veřejné moci, potažmo orgánů veřejné správy. Nicméně oproti zaměstnancům nestátního sektoru, kteří vykonávají tzv. závislou prací, vymezenou pouze zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů  je právní regulace činnosti osob vykonávajících veřejnou službu obsahem rozsáhlejší škály právních předpisů.

 

Cíle kapitoly

 

Z personálního hlediska se výkon veřejné služby rozděluje :

 

Ø  na tu část, která je vykonávána v pracovním poměru,

Ø   část, která je vykonávána v poměru služebním.

Kapitola uvádí příčiny tohoto stavu, jakož i nejvýznamnější rozdílové znaky obou poměrů. Součásti je schematické zobrazení právní úpravy vzniku pracovního a služebního poměru.  

 

Klíčová slova kapitoly

Zaměstnanec, státní služba, úředník, pracovní poměr, služební poměr, pracovní smlouva, správní rozhodnutí, jmenování, úřad, obec, kraj..

 

 

Personální základ veřejné správy je založen na tom, že veřejná správa je formou společenského řízení. Jde tedy o řízení lidí lidmi.

 

 Právní předpisy nestanoví pouze vůči jakému okruhu osob je veřejná správa adresována, určují rovněž, které osoby a s jakými předpoklady mohou veřejnou správu vykonávat.

Vykonavateli veřejné správy jsou lidé a lidmi jsou také adresáti jejího působení. Z hlediska funkčnosti je proto důležité právně reglementovat specifické podmínky a požadavky na  personální obsazování  institucí veřejné správy. Oporou takového požadavku je nepochybně skutečnost,
že bezprostředními vykonavateli veřejné správy jsou v naprosté  většině  způsobilé fyzické osoby, které  jsou v přímém  kontaktu s jejími adresáty  (cílovými subjekty  veřejné správy). Na místě svého pracovního či funkčního zařazení pak reprezentují nejen sebe, ale především jsou reprezentanty příslušného úřadu, obce, kraje a státu.

 

Zaměstnancem veřejné správy zpravidla rozumíme,

 

fyzickou osobu, která je k veřejné správě vázána na základě svého pracovního nebo obdobného vztahu (služebního).

 

Bezprostředními vykonavateli veřejné služby jsou tak její zaměstnanci zařazení do příslušných orgánů veřejné moci, potažmo orgánů veřejné správy. Nicméně oproti zaměstnancům soukromé sféry (nestátního sektoru) vykonávajících tzv. závislou prací, vymezenou pouze zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce) je právní regulace činnosti osob vykonávajících veřejnou službu obsahem rozsáhlejší škály právních předpisů. Tato situace je dána tím, že výkon veřejné správy je vnitřně strukturovaný a právě podle personálního zařazení fyzických osob do příslušného veřejnoprávního orgánu se rozlišuje právní regulace jejich činnosti při výkonu

 

1.1          POJEM  VEŘEJNÁ SLUŽBA

Pro obecné vymezení činnosti a označení právního postavení veřejných zaměstnanců pojmu veřejná služba.

V užším smyslu se pod tento pojem zařazuje jen právní postavení a činnost

Ø  úředníků VÝKON VeřejnÉ správY – VEŘEJNÁ SLUŽBA

STRUKTURA VYKONAVATELŮ – ZAMĚSTNANCŮ  VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zaměstnancem veřejné správy zpravidla rozumíme, fyzickou osobu, která je k veřejné správě vázána na základě svého pracovního nebo obdobného vztahu (služebního).

 

 

v  zaměstnanci zařazení do státních úřadů nebo orgánů obcí a krajů (služebních úřadů), kteří však nevykonávají státní správu ani samosprávu, ale jsou pracovně činní jako servisní a obslužný personál; jejich pracovně právní postavení je upraveno pouze zákoníkem práce a výše uvedené zvláštní právní předpisy se na ně zpravidla nevztahují.

 

v  úředníci, přičemž tyto je třeba podle místa výkonu služby členit na

 

státní úředníky zařazené do orgánu státní správy – služebních úřadů
 a vykonávajících tak státní službu ve služebním poměru; jejich pracovně právní postavení je právně vymezeno zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

 

 

úředníky územně samosprávných celků pracovně zařazených  do úřadů obcí či  krajů a zajišťující výkon přenesené státní správy (decentralizovaná státní služby)  a samosprávy; jejich pracovně právní postavení je právně vymezeno prvotně zvláštní právním předpisem, tj.  zákonem č. 312/2002 Sb. o úřednících územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů

 

312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších přepisů (dále zákon o úřednících nebo úřednický zákon),  ke kterému má zákoník práce  opět pouze subsidiární postavení,                                                                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


1.2         PRACOVNÍ POMĚR A SLUŽEBNÍ POMĚR VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Rozdíl mezi pracovním a služebním poměrem

Je  třeba zmínit i význam a vztah pojmů  pracovní poměr a služební poměr při výkonu veřejné správy.  Zásadní je, že oba tyto poměry jsou součásti pracovněprávních vztahů v uvedené oblasti.  

 

  • Služební poměr je spojen s výkonem závislé práce ve státní službě tj. při výkonu státní správy. Jedná se o poměr veřejnoprávní, což má za následek, že řízení ve věcech služebního poměru je (klasickým) správním řízením (rozhodování s ním spojené představuje výkon veřejné moci) , ve kterém nadřízený služební funkcionář vystupuje jako správní orgán (ve vrchnostensky nadřazeném postavení). Služební poměr tak např. nevzniká pracovní smlouvou ale rozhodnutím o přijetí do služebního poměru a všechna rozhodnutí vydaná ve věcech služebního poměru pak běžně podléhají přezkumu ve správním soudnictví ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a tedy se jedná o úkony správního orgánu, jimiž se autoritativně zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.

 

  • Pracovní poměr je obecně typickým poměrem soukromoprávním když jeho účastníci mají rovné postavení. Zahrnuje pracovněprávní vztahy jak v nestátní sféře tak výkon závislé práce zaměstnanců všech územně samosprávných celků a zaměstnanců státní správy, kteří však nevykonávají jako závislou činnost státní správu, ale jejich pracovní činnost zahrnuje ve státní správě  obslužné a servisní činnosti. Základní pracovní poměr zde proto vzniká zejména pracovní smlouvou.

 

Schéma právní úpravy vzniku pracovního a služebního poměru.

ZÁKONÍK                                      PRÁCE

(262/2006 Sb.)

 

PRACOVNÍ

POMĚR

ZÁKON O STÁTNÍ                                SLUŽBĚ

(234/2014 Sb.)

 

SLUŽEBNÍ

POMĚR

 

 PRACOVNÍ                        POMĚR

pracovní smlouvou

jmenováním

Vznik pracovní smlouvou                             -úředníci a zaměstnanci

Vznik jmenováním                    - ved. úředníci / ved. úřadu

Vznik jmenováním               - představení

 

Vznik pracovní smlouvou                 státní zaměstnanci                       (při výkonu obslužných a servisních činnosti)

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

Dohoda o pracovní činnosti                                                                                                 

Příklad  zvláštní úpravy PPV

ZÁKON                                 OÚŘEDNÍCÍCH ÚSC (312/2002 Sb.)

PRACOVNÍ                         POMĚR

Vznik rozhodnutím                    státní zaměstnanci                   (výkon správních činností)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


§ 6

 

Dohoda o provedení práce

 

 

 


Shrnutí kapitoly

Kapitola osvětluje dva základní rozlišující znaky  v  „pracovněprávním postavení“ zaměstnanců statní správy i samosprávy a zejména pak úředníku státní správy a úředníku pracujících v krajských a obecních úřadech. Specifické v této problematice je, že sice při procesu výkonu státní správy (vč. přenesené) postupuji totožně podle příslušných zákonů, nicméně z hlediska personálního je jejich postavení značně odlišné a proto je tento problém zpracován v samostatné kapitole.

Je třeba upozornit, že předmětná problematika je zde zpracována pouze orientačně, a to z důvodu zaměření tohoto studijního. K hlubšímu osvojení problematiky je možno aplikovat distanční studijní oporu „pracovněprávní vztahy ve veřejné správě“.