Harmonogram plánování Harmonogram je rozpis činností, které postupně splňujeme, aby se vytvořil ročník festivalu. Na začátku plánování je proto důležité si harmonogram zhotovit, v časovém plánu se orientovat a držet se jej.
Tato kapitola seznamuje se studentským festivalem Na cestě, což je multižánrový festival Kulturní dramaturgie v divadelní praxi (KDDP), pořádaný od roku 2007 studenty Slezské univerzity v Opavě (obor Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo). Každý ročník festivalu organizuje nová skupina studentů. Program nabízí události pro všechny věkové kategorie, již od pohádek pro nejmenší. Festival se především odehrává v nové budově Slezské univerzity na Hauerově ulici č. p. 4. Cíle kapitoly: · Představit vznik festivalu Na cestě. · Popsat historický vývoj festivalu Na cestě. · Srovnat organizační posun. · Rozumět specifické organizaci festivalu.
Před konáním festivalu si musíme ujasnit jaké prostory jsou pro festival vhodné. V této kapitole naleznete mimo standardních i site specific prostory. Cíle kapitoly: · Charakterizovat netradiční prostory pro konání festivalu. · Umět vysvětlit význam landart festivalu. · Vyjmenovat příklady technických požadavků na festival.
Každý festival lze specifikovat jako ojedinělý projekt – divadelní, hudební nebo jinak žánrově zaměřený. Vzhledem k velkému množství těchto přehlídek, které si v současné době navzájem konkurují, a snaží se přilákat co největší počet diváků, je nutná pečlivá příprava a originální dramaturgie programu. V kapitole se seznamujeme s úkoly dramaturgie, profilací dramaturga a klademe důraz na dramaturgii přehlídky, která by měla být funkční, zodpovídající nebo finálně jen atraktivní pro nejširší spektrum potenciálních diváků, přičemž je nutné se soustředit na segmentaci publika – podle demografických kritérií. Cíle kapitoly: · Charakterizovat pojem dramaturgie. · Rozvíjet kreativní myšlení, vnímání a pozorování. · Rozlišovat profilaci divadelního a festivalového dramaturga. · Aplikovat festivalovou dramaturgii a práci dramaturga.
Každý festival lze specifikovat jako ojedinělý projekt – divadelní, hudební nebo jinak žánrově zaměřený. Vzhledem k velkému množství těchto přehlídek, které si v současné době navzájem konkurují, a snaží se přilákat co největší počet diváků, je nutná pečlivá příprava a originální dramaturgie programu. V kapitole se seznamujeme s úkoly dramaturgie, profilací dramaturga a klademe důraz na dramaturgii přehlídky, která by měla být funkční, zodpovídající nebo finálně jen atraktivní pro nejširší spektrum potenciálních diváků, přičemž je nutné se soustředit na segmentaci publika – podle demografických kritérií. Cíle kapitoly: · Charakterizovat pojem dramaturgie. · Rozvíjet kreativní myšlení, vnímání a pozorování. · Rozlišovat profilaci divadelního a festivalového dramaturga. · Aplikovat festivalovou dramaturgii a práci dramaturga.
Autorské čtení Je modálně genetickou oblastí divadla, případně jiných médií, například rozhlasu nebo televize. V oblastním divadle je zvláštním případem autorská recitace. Dá se uvažovat i o scénickém čtení do jisté míry divadla jednoho herce. Autor, interpret textu, zvyšuje pocit autenticity. Účinkující autorského čtení na rozdíl od účinkujícího scénického čtení není školeným interpretem – není profesionálním hercem. Komorní a nepříliš opakovanou (reprízovanou) záležitostí je divadelní čtení. Pointou tohoto druhu čtení je osobní setkání čtenáře s autorem a jeho zpravidla teprve nedávno napsaného díla. Takové vystoupení spisovatele bývá často spojené s besedou, autogramiádou atp. Úkol: Student připraví četbu vlastního textu.
Pojem koprodukce Nové přístupy managementu a nové ekonomické situace celku vedou ke stále pružnějším formám spolupráce (sdružení sil, koprodukcím v nejrůznějších formách partnerství, aliancí, konsorcií, joint ventures apod. Nový typ producentů a koproducentů vnesl do festivalového života novou dynamiku a nové možnosti, proměnu a obohacení festivalové infrastruktury. Koprodukce přináší proměnu světa i nové jevy: multikulturalita, ale i pokusy o jednolitou celosvětovou kulturu (one-world-culture) a nové formy mezinárodní spolupráce, která nalézá vyjádření ve stále větším počtu mezinárodních projektů. V rámci rozvoje komunikačních technologií, globalizace a rozmachu cestování přináší tento trend potřebu poznávání multikulturního rozměru divadla na domácí scéně. Stále významnější je také kulturní spolupráce v rámci Evropské unie, také s cílem sbližování občanů zemí Evropy a dalšími záměry. Geneze mezinárodních projektů a produkcí u nás v divadelní sféře se výhradně týkala exportu „hotových produktů“ – výjezdy souborů s hotovými inscenacemi, nejčastěji na pozvání agentů či festivalových štábů, nebo o import téhož. Proces výměny byl oboustranný. Festival ZARÁZ, divadelní přehlídka dvou měst, Městského divadla Zlín a Slováckého divadla z Uherského Hradiště je zajímavým příkladem domácí festivalové koprodukce nebo OST-RA-VAR, který přináší již dlouholetou koprodukci více divadel v rámci divadelní přehlídky jednoho města. 1.1.1 Koprodukční principy · Monokratický · Kolegiální · Konzultativní Uplatnění monokratického či kolegiálního principu ve festivalovém světě vypovídá o tom, jakým způsobem je tvořena vůle pořadatele festivalu. Monokratický princip spočívá v tom, že festival je navenek představován jedinou institucí. Při uplatnění principu kolegiálního (sborového) je orgán tvořen více rovnocennými členy, jejichž společná vůle tvoří rozhodnutí tohoto orgánu.
Vizuální tvář festivalu Jedná se propojení tváře firmy, projektu nebo zboží s myslí samotného potencionálního zájemce o produkt či službu. S image je spojen i design, vycházející ze samotné identity společnosti. Design obsahuje použití stejných barev, loga, znaků na veškerém prezentování ve společnosti. Vizuální tvář festivalu se objevuje na všech tiskovinách projektu, plakátech, poznámkách, časopisech, letácích a také na internetových stránkách a u další propagace festivalu, kterou mohou být propagační materiály (placky, trička, visačky na klíče, hrnky, přívěsky atd.). Důležitým prvkem festivalu je logo, to by mělo být jednoduché, avšak originální. Další možností vizuální stránky festivalu je například dekorace prostor, jelikož se program odehrává na jednom stálém místě. Dekorace by měla být tematicky zaměřena.
Projekt 3jsou3 Projekt 3jsou3 vzniká již pravidelně vzájemnou spolupráci studentů Kulturní dramaturgie a s divadelní agenturou DILIA, která tento projekt podporuje. Jedná se o divadelní, literární a audiovizuální agenturu, jejíž hlavní činností je zajišťování autorských práv. Podporuje mladé autory a divadelníky Divadelním grantem DILIA. Projekt 3jsou3 je postaven na inscenovaném čtení dramatických textů dvou nových překladů, které DILIA zaštiťuje, plus jedné autorské hry, kterou napíše jeden ze studentů, organizátorů projektu. Na toto nové autorské drama je uzavřena s DILIA agenturní smlouva o zastupování. Agentura DILIA poskytne finanční částku, která musí být použita na zrealizování projektu 3jsou3, ne na samotný festival. V rámci festivalu tedy svou tvorbu a práci představí i sami studenti oboru Kulturní dramaturgie uvedením již tradičního projektu 3jsou3. Studenti tyto hry sami režírují a sami v nich také hrají. Úkol: Analýza textu I
Projekt 3jsou3 Projekt 3jsou3 vzniká již pravidelně vzájemnou spolupráci studentů Kulturní dramaturgie a s divadelní agenturou DILIA, která tento projekt podporuje. Jedná se o divadelní, literární a audiovizuální agenturu, jejíž hlavní činností je zajišťování autorských práv. Podporuje mladé autory a divadelníky Divadelním grantem DILIA. Projekt 3jsou3 je postaven na inscenovaném čtení dramatických textů dvou nových překladů, které DILIA zaštiťuje, plus jedné autorské hry, kterou napíše jeden ze studentů, organizátorů projektu. Na toto nové autorské drama je uzavřena s DILIA agenturní smlouva o zastupování. Agentura DILIA poskytne finanční částku, která musí být použita na zrealizování projektu 3jsou3, ne na samotný festival. V rámci festivalu tedy svou tvorbu a práci představí i sami studenti oboru Kulturní dramaturgie uvedením již tradičního projektu 3jsou3. Studenti tyto hry sami režírují a sami v nich také hrají. Analýza textu II
Projekt 3jsou3 Projekt 3jsou3 vzniká již pravidelně vzájemnou spolupráci studentů Kulturní dramaturgie a s divadelní agenturou DILIA, která tento projekt podporuje. Jedná se o divadelní, literární a audiovizuální agenturu, jejíž hlavní činností je zajišťování autorských práv. Podporuje mladé autory a divadelníky Divadelním grantem DILIA. Projekt 3jsou3 je postaven na inscenovaném čtení dramatických textů dvou nových překladů, které DILIA zaštiťuje, plus jedné autorské hry, kterou napíše jeden ze studentů, organizátorů projektu. Na toto nové autorské drama je uzavřena s DILIA agenturní smlouva o zastupování. Agentura DILIA poskytne finanční částku, která musí být použita na zrealizování projektu 3jsou3, ne na samotný festival. V rámci festivalu tedy svou tvorbu a práci představí i sami studenti oboru Kulturní dramaturgie uvedením již tradičního projektu 3jsou3. Studenti tyto hry sami režírují a sami v nich také hrají. Analýza textu III
Festivalový zpravodaj Během festivalu by se měla věnovat maximální pozornost detailním referencím o svém aktuálním průběhu. Tým kritiků, divadelních teoretiků a nadšenců do noci pracuje na tištěném zpravodaji, jehož nové číslo by mělo vyjít každý den přehlídky najít nejen v místech jednotlivých hracích scén, ale i v kulturních institucích, školách, galeriích či kavárnách. Zpravodaj podrobně mapuje (formou programových tipů, anotací, ohlasů, recenzí, reflexí, portrétů, rozhovorů, anket a fotogalerií) festivalové dění a seznamují s ním diváky, hosty i širokou veřejnost. Podle Vojtěcha Varyše festivalový zpravodaj je interní materiál, určený účastníkům festivalu (v případě festivalu uzavřenému veřejnosti, což je případ Ost-ra-varu, pak dvojnásob). Nikoli snad, že by se měl před ostatními zatajovat – ale nepředstavuje pro ně příliš relevantní zdroj informací, protože jeho hlavním úkolem je zachytit a dotvářet dění na festivalu, specifickou atmosféru festivalu, která je, jak známo, nepřenosná. Internost a atmosféra ve zpravodaji A právě pro tuto internost a atmosféričnost může mít ve zpravodaji místo bulvár, který s lehkou nadsázkou reflektuje společenské dění na festivalu, má v něm místo mystifikace, humor a interní vtipy, spiklenecky srozumitelné jen účastníkům festivalu, a to ještě ne vždycky všem, a mají v ně místo provokace, drzost a údernost. Musí vyvolávat reakce, být jedním z témat festivalu. Pochopitelně že zpravodaj má i funkci informační – jaký je program, v čem jsou změny a jestli někde náhodu někdo něco neztratil: i tohle je spíš podpůrný kanál, protože podobné informace se daleko rychleji mezi festivalovým publikem šíří ústně. Zpravodaj je jako festivalový večírek: můžeme si ho užít, může na něj vzpomínat, můžeme na něj i zapomenout. Existence zpravodaje je ohraničena trváním festivalu a jeho obsahem. Redaktoři by ho měli zachytit: · vtipně, · čtivě, · autenticky, · subjektivně. Provokace není na škodu, narážky také ne, a urážky by se tolerovat neměly. Články v něm publikované nejsou ani tak recenzemi, jako spíše reflexemi, které mají vyvolávat další diskuse, otázky, rozhořčení nebo souhlas. Zpravodaj chce diskutovat, chce vyvolávat emoce všeho druhu. Práce na něm je náročná, nevděčná, vzrušující i poučná. Každý, kdo někdy pro zpravodaj pracoval si je vědom jistých počátečních ambicí a plánů, které chce uskutečnit – tedy vstupuje do něj s počáteční koncepcí, která se však díky časovému presu a nesourodému kolektivu hroutí. Možná by zjednodušilo práci sestavit si tvůrčí tým s dostatečným časovým předstihem (což musí být umožněno ze strany pořadatelů) a z lidí, kterým vedoucí týmu věří a jejichž schopnosti zná. Se kterými dopředu stanoví plán a rozdělí povinnosti.
Public relations Public relations v doslovném překladu chápeme jako budování a řízení vztahů s veřejností. Prostřednictvím PR nástrojů se organizace snaží ovlivňovat image a budovat svoji reputaci, zároveň tím získává pozitivní obraz ve společnosti. Ten je totiž podstatný nejen ve vztahu k široké veřejnosti, ale je i jedním z hlavních předpokladů pro financování z veřejných zdrojů. Z této charakteristiky pak jasně vyplývá, že se jedná o dlouhodobou a cílevědomou činnost. Aplikování public relations v neziskovém sektoru přináší řadu výhod, především se pak jedná o vyšší důvěryhodnost a efektivitu, než mohou nabídnout ostatní formy komunikace. Jedna z dalších výhod jsou náklady, které jsou v porovnání s jinými nástroji velmi nízké. Neziskové organizace užívají jakožto široké spektrum nástrojů například tiskové zprávy, vyjádření tiskových mluvčí či pořádání speciálních akcí.