Srovnání základů média rozhlasu v Evropě a v USA zrcadlí i princip kinematografický, tj. rozhlas v Evropě coby médium ve službě veřejného zájmu vs. soukromý byznys v USA. Základní žánry rozhlasového vysílání? (citace divadelních představení, výňatky dramatických textů, první úpravy pro účely rozhlasu) . Rozhlasové vysílání před vynalezením záznamové techniky a po něm. Opora s. 7–13
Prověření teze univerzální platnosti stavby dramatu. Vysvětlení rozdílu mezi rozhlasovou hrou a rozhlasovou inscenací. Hranice fikce a autentického reálného světa jako hranice funkčnosti mystifikace. Opora s. 13–28
Názorné srovnání formální podoby a úpravy textu scénáře rozhlasového dramatu. V Evropě obecné východisko: divadelní drama. Postupy klenutí dramatického oblouku postav a příběhu. Koncem 60. let po vynálezu tzv. stereofonie možnost plastické modelace prostoru zvukem (rozlišení pravé a levé strany a nově vytvářená hloubka zvukového prostředí) jako součást literární přípravy rozhlasových inscenací. Opora s. 13–28 Opora s. 42–43 CZECH, J. O rozhlasové hře. Praha, Panorama, 1987 Jak napsat scénář: ROZHLASOVÝ – Dostupné z: http://www.scenar.cz/rozhlasovy-scenar-1.html Jak vzniká dobrá rozhlasová hra - Dostupné z: http://www.radioservis-as.cz/archiv11/16_11/16_tema.htm
Soustředíme se na klíčové režisérské osobnosti jak tzv. Brněnské školy, tak pražské redakce dramatické tvorby (J. Horčička, J, Bezdíček, J. Melč, P. Adler aj.). Definujeme jejich režijní styl. Opora s. 28–35 SCHULZOVÁ, E. Původní česká rozhlasová hra po roce 1989. Brno, JAMU, 2014, s. 140–167
Hlas jako charakteristika dramatické postavy. Možnosti interpretace dialogu. Vzpomínky na režijní práci Jiřího Horčičky. CHION, M. Hlas ve filmu. Praha, AMU, 2020, s. 91–104 VEDRAL, Jan. Jiří Horčička – rozhlasový režisér. Brno: Větrné mlýny, 2003 CZECH, J. O rozhlasové hře. Praha, Panorama, 1987
Rozlišení pojmů „zvukovosti“ a „rozhlasovosti“. Dialog jako hudba. Refrén. Zvukový předěl ve funkci metafory. Opora s. 18–20 SYROVÝ, V. Hudební zvuk. Praha, AMU, 2014, s. 207–248
Propustnost hranic fikčních a autentických světů jako jádro žánru feature. Poslech konkrétních ukázek různých druhů features, následná reflexe a analýza z hlediska použitých tvůrčích postupů. Opora s. 36–41
Tříbení smyslu pro akustičnost témat. Zvukové koláže a akustické montáže – ukázky soudobé tvorby současných tvůrců (poslech her Chrčení Mony Lisy, Spánkové křídlo – ukázka první české binaurální rozhlasové hry) Opora s. 42–43.
Analýzy písemných reflexí poslechů z průběhu semestru, sdílení postřehů ve skupině (každý slyší „jinak“ a něco trochu jiného). Rozbor společného poslechu – Zrození Karolíny. Práce s časem, s diegetickou a nediegetickou hudbou, komentáře autorky vs. komentáře (vocieovery) vnější autority. Opora s. 45–47.
Pojmenování hranic žánrů. Funkce průvodce. Tvůrce jako subjekt i objekt zájmu. Dramaturgické rozklady koncepcí autorských studentských námětů.
Adaptační umění obecně. AUJEZDSKÝ, P. Od knížky k televiznímu filmu. Brno: JAMU, 2009.
Skupinová konzultace nad scénáři studentských minutových her s důrazem na dialog, na práci se slovem a ohledávání možností interpretace dialogu. Na konkrétních ukázkách minutových her (Dětská láska, Chutnalo ti to?, Přesýpací hodiny aj.) demonstrace účinků vhodně zvoleného názvu (namísto expozice příběhu), ukázky práce s hudbou a ruchy; pointa v mikrotvaru.
Závěrečná diskuze, prověřující osvojení si pojmosloví a schopnosti analyticky pracovat s rozhlasovým tvarem. Finální reflexe studentských námětů features.