Předmětem našeho zájmu je primárně výzkum sám. V sociálních vědách v současnosti převažují metody empirického výzkumu. Empirický výzkum vychází z předpokladu, že přijmeme zkušenost za základ či zdroj znalostí o tomto světě.
Na začátku výzkumu stojí výzkumník před rozhodnutím, jakou metodologii zvolit – kvantitativní, kvalitativní nebo dokonce smíšený výzkum? Volba metodologie tak musí přímo korespondovat právě s cílem výzkumu, a tedy i s výběrem výzkumného problému, formulací výzkumných otázek a případně také hypotéz.
Vysvětlíme si rozdíl mezi základním a výběrovým souborem a ukážeme, jak nejlépe dosáhnout toho, aby výzkumný vzorek dobře reprezentoval populaci, kterou zkoumáme, abychom mohli výsledky našeho výzkumu na tuto populaci zobecnit. To se samozřejmě týká jen kvantitativního designu výzkumu.
V kvantitativní metodologii jsou vyžadovány standardizované techniky, které jsou striktně založeny na jednotných podnětech (otázkách) a často jsou také odpovědi omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií. Nejčastěji je využíván dotazník, ale jeho alternativou může být např. standardizovaný rozhovor.
Začneme od těch nejjednodušších postupů, totiž středními hodnotami, které nám ve vazbě na druh proměnné (nominální, ordinální a kardinální) umožňují vyjádřit nejčetnější hodnotu, prostřední hodnotu či průměrnou hodnotu sledované proměnné. Tyto doplníme o charakteristiku rozptýlení odpovědí kolem této střední hodnoty – rozptyl a směrodatnou odchylku. Následně se dostaneme ke statistickému ověřování vztahu mezi dvěma proměnnými prostřednictvím kontingenčních tabulek.
Obsahová analýza patří vedle dotazníků a rozhovorů mezi nejčastěji užívané metody výzkumu, proto jí věnujeme v této kapitole pozornost. Zaměříme se na celkové pojetí obsahové analýzy z hlediska cílů a prolnutí kvantitativních metodických postupů s těmi kvalitativními.
Kvalitativní výzkum se řídí poněkud odlišnými metodologickými postupy než výzkum kvantitativní, proto si v této kapitole představíme základní principy, na nichž je kvalitativní výzkum (často ve formě tzv. terénního či etnografického výzkumu) postaven. Využívá také své charakteristické techniky sběru dat, zejména pozorování a rozhovor.
Prezentujeme zásady otevřeného kódování, coby základního analytického postupu užívaného v kvalitativním výzkumu, které může být užito samostatně nebo v kombinaci s axiálním a selektivním kódováním v rámci metodického postupu zakotvené teorie. Cílem kapitoly je technicky zvládnout analyzovat kvalitativní data.
Devátá kapitola ve vašich studijních oporách završuje celý studijní text stručným návodem na způsob prezentace výsledků vlastního výzkumného šetření v odborném textu, včetně kvalifikační práce, stejně jako daná výzkumná zpráva završuje celou realizaci výzkumu.
Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru, definice vědy má sociální charakter a až tento přístup, s nímž přišel významným teoretik a filozof Thomas S. Kuhn. V předkládané metodologii se omezíme na návrhy a metody výzkumů, které označujeme za empirické. Budeme proto pracovat s daty, konceptem určeným pro pozorované informace o světě, které jsou evidované naší nejčastěji smyslovou zkušeností. V naší studijní opoře se při vysvětlování metod a technik výzkumu v sociálních vědách bude vždy jednat o empirický a aplikovaný výzkum. Jeho funkce jsou především explorativní a explanační. Explorativní funkce znamená, že je to výzkum zaměřený na prozkoumání určitého úseku reality. Explanační funkce znamená, že je to výzkum generující objasňování reality. Sociální vědy, a sociologie zvlášť, se často považují za multiparadigmatické vědy, to však neukazuje na jejich neparadigmatický přístup k poznání.
PREISSOVÁ KREJČÍ, Andrea. Distanční studijní text: Metody a techniky výzkumu v sociálních vědách. Opava 2022. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 2000. ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Narativní analýza. In GULOVÁ, L., ŠÍP, R. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013, s. 117–138. PAVLÁSEK, M., NOSKOVÁ, J. Když výzkum, tak kvalitativní. Serpentinami bádání v terénu. Brno: Masarykova univerzita, 2013. GULOVÁ, L., ŠÍP, R. (eds.). Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013. GULOVÁ, L. Zakotvená teorie podle Strausse a Corbinové. In GULOVÁ, L., ŠÍP, R. (eds.). Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013, s. 45–71. HENDL, J. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, 2004. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. HENDL, J., REMR, J. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017.
Předmět: Metody a techniky výzkumu v sociálních vědách vás seznámil s rozličnými výzkumnými metodami a technikami výzkumných šetřeních, které jsou vlastní empirickému výzkumu. Seznámili jste se s kvalitativními a kvantitativními metodami výzkumu v sociálních vědách. Společně jsme prošli historií empirického bádání, která úzce vymezuje soudobé výzkumné paradigma sociálních disciplín. Vymezili jsme si roli zkušenosti, smyslového vnímání, ale také jazykového vyjádření. Dokážete již rozlišit, co je věda a vědecké poznání, jeho alternativy i hranice. Na základě získaných poznatků byste již měli být připraveni na psaní odborného textu i realizaci výzkumného šetření.