1. Průvodní list a organizace kurzu
Obecné, trvalé a závazné informace o kurzu: způsobu komunikace se studenty, studijních materiálech, podmínkách absolvování atp. Nepřehlédněte!
Sylabus
Cíle výuky
Cílem v zimním semestru je seznámit posluchače se základy kameramanské problematiky, čímž se vytvoří základ pro navazující praktická cvičení. Student se seznámí se základy jednoduchého kinematografického sdělení s důrazem na návaznost záběrů a jejich kompozici, osvětlení a dynamiku obrazu.
Osnova - bloky
1.–2. Základy kameramanské práce a úvod do terminologie. Kamera jako nástroj filmové řeči. Filmová kamera a digitální kamera – rozdělení filmových kamer.
3.–4. Základy optického zobrazování. Optika a její využití pro narativní složku.
5.–6 Pohyb jako kamerový nástroj filmové řeči. Princip pohybu ve filmovém prostoru. Technické prostředky pro pohyb kamery.
7.–8. Rám jako kamerový nástroj filmové řeči.
8.–9. Práce s filmovým prostorem a kinematografickým obrazem. Vyhledávaní a práce s filmovými lokacemi.
10.–12. Principy televizního snímání v jednotlivých televizních žánrech, televizní snímací technika.
13. Shrnutí a opakování, testy a projekce studentských prací.
Vyučující
prof. MgA. Marek Jícha
Organizace kursu
Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.
Podmínky absolvování
Odevzdání průběžných kamerových cvičení
Literatura
povinná:
AUMONT, J. Obraz. Praha: AMU, 2005.
ČERNÝ, J. Základy architektonického a scénického svícení I. a II. Praha: AMU, 2002–2007.
doporučená:
BOUČEK, V. Filmová technika I. a II. Praha: ČVUT, 1972.
KARVÁNEK, L. Digitální kamery. Praha: AMU, 2010.
KALIŠ J. Filmové dramatické formy II. Film a filmová technika. Praha: SNTL, 1974.
ŠOFR, J.
Teorie a praxe světlotonální koncepce filmu. Praha: AMU, 2013.