V rámci této přednášky si řekneme, co nás všechno čeká a co je třeba udělat, abychom se zdárně dostali ke zkoušce a tuto úspěšné složili.
Najdte zde odkazy na zajímavosti, které Vám mohou pomoci lépe pochopit probíranou látku a rozšířit Vaše obzory :o)
Na této přednášce si povíme, co je to vlastně makroekonomie, jak vypadá makroekonomický koloběh a seznámíme se se základním makroekonomickými veličinami, které tvoří základní informace o stavu ekonomiky. Dále si také ukážeme některé indexy, které nám pomáhají k výpočtu a sledování vývoje základních makroekonomických veličin.
Tomuto tématu budeme věnovat více než jednu přednášku. V úvodu si řekneme, které veličiny slouží k vyjádření výkonnosti ekonomiky, jak se měří, co je jejich zdrojem. Následně se podíváme na rozdíl mezi ekonomickou silou a ekonomickou úrovní a také na rozdíl mezi ekonomickým růstem a cyklem.
Asi málokdo si dokáže představit, že by ekonomika mohla fungovat bez peněz případně jejich alternativ. Ani toto téma se nám zřejmě nepodaří probrat v rámci jedné přednášky. V první polovině se podíváme na peníze, jejich historii, vlastnosti a funkce. Aniž bychom si to uvědomovali, peníze jsou také komoditou, se kterou se běžně obchoduje na trhu. Proto si vymezíme poptávku po penězích, jejich nabídku a rovnováhu na trhu. Ukážeme si také, jak se může rovnováha na trhu peněz měnit a co ji může ovlivnit. V druhé polovině se zaměříme na inflaci, jev, se kterým v současné době bojuje většina vyspělých ekonomik včetně té české. Co to vlastně je, jak vzniká, jaké jsou její typy a druhy, co všechno může v eknomice způsobit, pokud není pod kontrolou? Na všechny tyto otázky si odpovíme.
V minulém semestru jsme na práci a trhu práce nahlíželi z pohledu mikroekonomie. Nyní uplatníme pohled makroekonomický. Vymezíme si pojmy jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo, zaměstnaný, nezaměstnaný, ekonomicky neaktivní. Pokud převažuje nabídka práce nad poptávkou, vzniká nezaměstnanost, která dokáže ekonomiku potrápit v případě, že je příliš vysoká, ale také paradoxně extrémně nízká. Budeme se zabývat příčinami nezaměstnanosti, jejími typy a důsledky nejen pro ekonomiku. Rozlišíme si nezaměstnanost a přirozenou míru nezaměstnanosti.
Už v zimním semestru jsme se zmínili, že v ekonomii se k vysvětlování dané problematiky využívají modely, ať už v podobě obrázků, funkcí či grafů. V rámci této přednášky se s jedním takovým makroekonomickým modelem seznámíme a ukážeme si, co všechno může v ekonomice způsobit fiskální a monetární politika. Model AS-AD je založen na analýze agregátní nabídky a poptávky. Povíme si, co jednotlivé křivky znázorňují, co tvoří agregátní nabídku a poptávku a jak působí opatření fiskální a monetární politiky na cenovou hladinu a produkt.
Co znamená expanzivní a restriktivní fiskální politika už víme z přednášky o modelu AS-AD. Dnes se zaměříme na to, co to vlastně je fiskální politika, kdo ji tvoří, jaké má cíle a jaké nástroje k dosažení těchto cílů používá. Poslední dobou bývá v souvislosti se státním rozpočtem ČR často zmiňován pojem fiskální brzda, takže si mimo jiné vysvětlíme, co to znamená.
Minule jsme si povídali o tom, co je úkolem vlády, dnes se podíváme na činnost dalšího hráče na makroekonomickém poli a tím je centrální banka a její monetární politika, která je neméně důležitá. V současné době bojuje většina ekonomik s vysokou inflací a právě zde je hlavní pole působnosti pro centrální banku. Aby mohla být její politika úspěšná, je třeba, aby byla centrální banka nezávislá a důvěryhodná.
Už jste si určitě všimli, že většina ekonomik na světě neexistuje ve vakuu, ale je více či méně ovlivňována tím, co se děje kolem nich. A nejen kolem ale v podstatě kdekoliv ve světě. Záleží na tom, jak moc je daná ekonomika s těmi dalšími provázána, či zda se dokonce nejedná o závislost. Tuto problematiku řeší vnější hospodářská politika, o které si budeme na této přednášce také povídat. Dále se dozvímě něco o platební bilanci, což je takový účet, kde lze sledovat veškeré transakce mezi domácí ekonomikou a zahraničím.