Kapitola se zabývá pojmem biosociální informací v živé přírodě, resp. u těch biologických druhů, které jsou schopny sociálního učení (např. imitací) – tedy přenosu negentické či nadbiologické) informace a její uložení do paměti, nejčastěji do centrální nervové soustavy. Ukazuje se, že relativně velký počet vyšších biologických druhů takovým přenosem biosociální informace a tedy i možností sociálního disponuje. Vytváří tak evoluční předpoklady pro vznik (cíle)vědomého přetváření přírodní uspořádanosti v lidskou kulturu, avšak bez zápisu do nějakého látkového nosiče. Proto výsledek takových procesů označujeme termínem protokultura. Výkladová část této kapitoly vychází z článku Michala Lorenze Biosociální informace a technologie (viz použitá literatura).

Cíle kapitoly:

·  Charakterizovat onticko konstitutivní roli biosociální informace;

·  Popsat základní mechanismy přenosu a ukládání biosociální informace;

·  Vysvětlit pojem protokultury a odlišit jej od pojmu lidské kultury.

Ve studijní opoře studujeme strany 31-36.