Průvodní list a organizace kurzu
Sylabus
Cíle výuky:
Předmět formou přednášek a seminárních cvičení seznamuje se základy onomastiky, důraz je kladen na vztahy k ostatním lingvistickým disciplínám.
Osnova - bloky:
1. Onomastika jako vědní obor
2. K hlavním problémům onomastiky
3. Podstata vlastních jmen (porovnání s apelativy)
4. Onymický obsah, objekt, areál a pojmenování
5. Klasifikace onomastických věd
6. K původu a vývoji vlastních jmen
7. Modelová klasifikace (teorie vztahových model)
8. Fixace a lokalizace, onymické typy
9. Metoda malých typů
10. Onomastika a blízké obory
11. Zásady studia oboru
12. Návrh funkční klasifikace onomastického systému
13. Základní problémy onomastiky, přehled a shrnutí
Organizace kursu
Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.
Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:
Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému IS zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.
Podmínky absolvování
Kurs se ukončuje zápočtem. Předmětem zápočtu jsou především nejdůležitější pojmy a koncepty. Zápočet probíhá ve zkouškovém období. Termíny jsou vypsány v systému IS.
Tipy ke studiu a literatura
Tipy ke studiu
Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např. těmito činnostmi:
- Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
- Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
- Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
- Chápu posloupnost cílů?
- Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti, vraťte se ke klíčovým pojmům.
- Pamatuji si klíčová slova?
- Znám jejich obsah?
- Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
- Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
- Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
- Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?
Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:
- Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
- Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?
Literatura
Povinná:
KNAPPOVÁ, M. Jak se bude vaše dítě jmenovat. VI. vydání. Praha: Academia 2017.
ŠMILAUER, V. Osídlení Čech ve světle místních jmen. Praha: Academia, 2015.
ŠMILAUER, V. Úvod do toponomastiky (nauky o vlastních jménech zeměpisných). Praha: SPN, 1966.
ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita 1999
Doporučená:
BENEŠ, J. O českých příjmeních. Praha: Nakl. ČSAV, 1962
BLANÁR, V. Teória vlastného mená (Status, organizácia a fungovanie v spoločenskej komunikácii). Bratislava: Veda, 1996.
KNAPPOVÁ, M. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: TAX Az Kort, 2008.
KOPEČNÝ, F. Průvodce našimi jmény. Academia: Praha 1991.
LUTTERER, I. – ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1997.
MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004.
OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. et al. Pomístní jména v Čechách. Praha: Academia, 1995.
PLESKALOVA, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H+H, 1992
PROFOUS, A. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947, 1949, 1951. Dostupné z http://mjc.ujc.cas.cz/
PROFOUS, A. – SVOBODA, J. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. 4. díl. Praha: Česká akademie věd a umění, 1957. Dostupné z http://mjc.ujc.cas.cz/
PROFOUS, A. – SVOBODA, J. – ŠMILAUER, V. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. 5. díl - Dodatky. Praha: Nakl. Československé akademie věd, 1960. Dostupné z http://mjc.ujc.cas.cz/
SVOBODA, J. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha, Nakl. ČSAV 1964.
Distanční prvky
Ve studijních materiálech či popiscích studijních zdrojů a jiných interaktivních modulů elektronického kurzu můžete narazit na různé distanční prvky. Přehled těchto distančních prvků najdete na konci hlavního studijního textu.
Opora: https://elearning.fpf.slu.cz/pluginfile.php/95684/mod_resource/content/2/Onomastika.pdf
Souborný test v odpovědnících.