Týden 9
1.1
VZNIK
SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Jak již bylo uvedeno, na obsazení
volného služebního místa státního zaměstnance se koná výběrové řízení. Pokud je
v něm osoba vybrána jako nejvhodnější z žadatelů,
služební orgán rozhodne o jejím přijetí do služebního poměru a spolu s rozhodnutím
o přijetí rozhodne také o
• zařazení
státního zaměstnance na služební místo nebo • jmenování státního zaměstnance na služební místo
představeného.
Právním aktem přijetí do služebního poměru,
zařazení na služební místo
a jmenování na služební místo představeného tedy není dvoustranný projev
svobodné vůle zaměstnavatele a zaměstnance (pracovní smlouva, ale jednostranné
právní jednání služebního orgánu – rozhodnutí. Podle zákona o státní službě je rozhodnutí
výsledkem řízení ve věcech služby, při
nichž se postupuje podle zákona č. 500/2014 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Důsledkem je, že na přijetí
do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování na služební
místo představeného není nárok.
Služební
poměr vzniká dnem, který je uveden v
rozhodnutí o přijetí do služebního poměru. V tento den rovněž státní zaměstnanec
složí před služebním orgánem služební slib[1].
Pokud by ovšem složení
služebního slibu odmítnul nebo by slib složil s výhradou,
služební poměr by byl považován za
neexistující od počátku.
Pro obsah samotného rozhodnutí jsou požadovány náležitosti
Ø
obecné, které jsou pro každé správní rozhodnutí vyžadovány správním řádem,
Ø
konkretizující a doplňující, které vyžaduje zákon o státní službě.
1.2
NÁLEŽITOSTI SPRÁVNÍHO
ROZHODNUTÍ O PŘIJETÍ
DO SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Doplňující náležitosti
správního rozhodnutí o přijetí do služebního
poměru podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o státní službě
(součást výrokové věty) |
Nad rámec uvedených doplňujících
náležitosti rozhodnutí o zařazení na služební
místo a rozhodnutí o jmenování na služební místo představeného podle
ustanovení § 30 odst. 2 zákona o státní službě, bude dále uvedeno |
Náležitosti
správního rozhodnutí o přijetí do služebního poměru podle ustanovení § 68
a § 69 správního řádu |
▀ Povinné náležitosti ;
◙ Výrok, který obsahuje
■ výrokovou větu, tj.
konstataci přijetí do služebního poměru na dobu určitou
■ právní kvalifikaci,
tj. ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo
■ identifikaci státního
zaměstnance vůči němuž
rozhodnutí směřuje ◙
Odůvodnění
výroku – za situace kdy
správní řád stanoví, že pokud se všem účastníkům řízení v plném
rozsahu vyhovuje, nemusí být odůvodnění součásti ◙ Poučení,
které obsahuje dílčí poučení ■ o právu na odvolání ■ o lhůtě pro odvolání a odkdy se lhůta
počítá (odvolání nemá odkladný účinek) ■ ke komu a prostřednictvím koho je
možno podat odvolání (odvolacím
orgánem ve věcech služby je nadřízený služební orgán) |
▀
Pravidelné další náležitosti : ◙
Označení služebního orgánu, který rozhodnutí vydal, ◙
Spisovou značku a datum vydání rozhodnutí ◙
Jméno, příjmení a služební označení oprávněné služební osoby ◙
Podpis oprávněné služební osoby a úřední razítko služebního úřadu |
Zákon o státní
službě požaduje formát náležitosti rozhodnutí podle správního řádu doplnit
o další náležitosti |
VZOR – Rozhodnutí dle
§ 190
Označení služebního orgánu[2]
adresa služebního úřadu
Místo
Datum: X. měsíc 20XX
Č. j.: XXXX
Počet listů: X
adresa místa trvalého pobytu / pro
doručování:
ROZHODNUTÍ
o přijetí do služebního poměru
a zařazení na služební místo
na základě žádosti o přijetí do služebního poměru,
kterou podal/a pan/paní Titl. Jméno Příjmení, narozen/á
dne XX. měsíc 19XX v Město, trvale bytem X, PSČ Město (dále
jen „žadatel/žadatelka“) podle § 190 odst. 1 písm. c)
zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“),
jsem jako příslušný služební
orgán podle § 10 odst. 1 písm. x) zákona o státní službě a na
základě § 190 odst. 3 ve spojení s § 23 odst. 1 zákona o státní službě rozhodl
takto:
II.
zařazuji
podle § 23 odst. 1 zákona o státní službě žadatele/žadatelku
a)
na služební
místo: (označení služebního místa)[3],
b)
v oboru/oborech
služby: (označení oboru/oborů služby),
c)
se služebním
označením: (např. referent/odborný referent/odborný rada);
IV.
služba bude
vykonávána na/v (označení služebního úřadu) se služebním působištěm v (např.
Praze);
V.
povoluji
žadateli/žadatelce podle § 99 odst. 3 ve spojení s § 116 odst. 2 zákona o
státní službě kratší služební dobu, a to v rozsahu (doplnit specifikaci délky
služební doby) týdně[4]
b)
podle § 198
odst. 1 zákona o státní službě zařazuji do X. platového stupně[5] a
c)
určuji mu/jí
plat v celkové výši XX XXX Kč, který tvoří
1.
platový tarif
ve výši XX XXX Kč,
2.
osobní
příplatek ve výši XX XXX Kč,
4.
zvláštní
příplatek ve výši XX XXX Kč podle § 6 nařízení č. 304/2014 Sb.[6]
Odůvodnění:
Jako
příslušný služební orgán podle § 10 odst. 1 písm. x) zákona o státní
službě jsem posoudil žádost ze dne X. měsíce 2015, kterou žadatel/žadatelka
požádal/a podle § 190 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě
o přijetí do služebního poměru na služební místo (označení služebního místa).
Podle
§ 190 odst. 1 zákona o státní službě dosavadní zaměstnanec vykonávající
činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2019 v pracovním poměru na dobu
neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do
služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad
písemně do 31. srpna 2019 a
d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10
letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností,
krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti
podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let.
Podle
§ 25 odst. 1 zákona o státní službě žadatel o přijetí do služebního poměru musí
a) být státním občanem České republiky, občanem jiného
členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem
Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) dosáhnout věku 18 let,
c) být plně svéprávný,
d) být bezúhonný,
e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem a
f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.
Podle
§ 25 odst. 3 zákona o státní službě se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku
ve věcech veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud
se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen; jestliže trestní stíhání pro
takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení
narovnání a zastavení trestního stíhání, je předpoklad bezúhonnosti splněn až
po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí. Podle
§ 193 odst. 2 zákona o státní službě předpoklad bezúhonnosti dosavadní
zaměstnanec osvědčuje písemným čestným prohlášením. Za účelem ověření plnění
předpokladu bezúhonnosti si příslušný služební orgán do 30. června 2020vyžádá
výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,
a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyjde-li na základě výpisu z
Rejstříku trestů najevo, že dosavadní zaměstnanec předpoklad bezúhonnosti
nesplňoval, služební poměr skončí dnem následujícím po dni, kdy byl výpis z
Rejstříku trestů služebnímu orgánu doručen.
Podle
§ 26 odst. 1 věty první zákona o státní službě splnění předpokladů podle § 25
odst. 1 písm. a), e) a f) je žadatel povinen doložit příslušnými listinami.
Podle § 26 odst. 1 věty páté se splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. c)
dokládá písemným čestným prohlášením.
Žadatel/Žadatelka
požádal/a o přijetí do služebního poměru v zákonem stanovené lhůtě tedy do
31. srpna 2015, je dosavadním zaměstnancem vykonávajícím činnosti
podle § 5 zákona o státní službě, tyto činnosti má vykonávat dle
systemizace i nadále a ke dni 1. července 2019 je v pracovním poměru na
dobu neurčitou.
Na
základě náležitostí žádosti doložených žadatelem/žadatelkou a dalších podkladů
opatřených služebním orgánem bylo dále zjištěno, že žadatel/žadatelka splňuje
předpoklady uvedené v § 25 odst. 1 zákona o státní službě[7]
a splňuje též podmínku, že vykonával/a v den podání žádosti
v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce
s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo
mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu
4 let.
Z výše
uvedeného je zřejmé, že žadatel/žadatelka splňuje veškeré podmínky uvedené
v § 190 odst. 1 zákona o státní službě a má nárok být přijat/a
do služebního poměru na dobu neurčitou. Žádné konkrétní skutečnosti
odůvodňující zamítnutí žádosti nebyly v průběhu řízení zjištěny.
Vzhledem
k uvedenému služební orgán rozhodl podle § 190 odst. 1 ve spojení s § 23 odst. 1 zákona o státní službě o
přijetí žadatele/žadatelky do služebního poměru na dobu neurčitou a
o zařazení žadatele/žadatelky na služební místo
(označení služebního místa), přičemž s ohledem na datum vydání tohoto
rozhodnutí byl stanoven jako den vzniku služebního poměru
X. měsíc 2015. Vzhledem k tomu, že stanovený den vzniku
služebního poměru je dnem pracovním, byl tento den současně stanoven jako den
nástupu do služby[8].
Oborem/Obory služby, který/které bude
žadatel/žadatelka vykonávat je/jsou „označení oboru/oborů služby“ dle přílohy
k nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby.
Dnem vzniku služebního poměru přísluší
žadateli/žadatelce jakožto státnímu zaměstnanci služební označení (např. referent/odborný
referent/odborný rada), a to podle § 7 zákona o státní
službě a v návaznosti na přílohu
č. 1 k zákonu o státní službě podle platové třídy, do které je
služební místo zařazeno.
Vzhledem k tomu, že
služebním úřadem, v němž bude žadatel/žadatelka vykonávat službu, je
(označení služebního úřadu), se sídlem v X, služebním působištěm
žadatele/žadatelky je X, jakožto místo shodné se sídlem tohoto služebního úřadu[9].
Žadatel/Žadatelka současně se
žádostí o přijetí do služebního poměru požádal/a o povolení kratší
služební doby, a to s ohledem na skutečnost, že (je třeba doplnit podle
skutečností uvedených v žádosti). S ohledem na zájem na sladění podmínek
rodinného a osobního života žadatele/žadatelky s výkonem služby
služební orgán povoluje žadateli/žadatelce podle § 99 odst. 3 ve spojení s §
116 zákona o státní službě též kratší služební dobu, a to v rozsahu
stanoveném ve výrokové části rozhodnutí. Při stanovení rozsahu bylo přihlédnuto
zejména k žádosti samotné/ho žadatele/žadatelky v návaznosti na
konkrétní jím/jí uvedené důvody.[10]
Podle § 198 odst. 1
zákona o státní službě se dosavadnímu zaměstnanci ke dni vzniku jeho služebního
poměru stanoví osobní příplatek a příplatek za vedení ve výši, která odpovídá
výši jeho osobního příplatku a příplatku za vedení podle platového výměru
platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru;
zařazení do platové třídy a platového stupně se nemění, nejde-li o případy, kdy
ke dni vzniku služebního poměru dosavadní zaměstnanec splnil podmínky pro
postup do vyššího platového stupně.
Žadatel/Žadatelka se tedy podle § 198 odst.
1[11]
zákona o státní službě a na základě dosavadního platového výměru ze dne X.
měsíce 20XX platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru zařazuje do
X. platové třídy, neboť i nadále vykonává činnosti
charakteristické pro tuto platovou třídu dle přílohy č. 1 k zákonu o
státní službě
s tím, že mu/jí přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových
tarifů uvedené v § 2 odst. 1 nařízení č. 304/2014 Sb.
Podle § 198 odst. 1 zákona o
státní službě a na základě dosavadního platového výměru ze dne X. měsíce 20XX
platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru se žadatel/žadatelka
zařazuje do X. platového stupně, neboť podle citovaného ustanovení se zařazení
do platového stupně nemění. Nejedná se ani o případ, kdy by žadatel/žadatelka
splnil/a ke dni vzniku služebního poměru podmínky pro postup do vyššího
platového stupně[12]
Na základě výše uvedeného tedy
pro účely určení celkové výše platu žadatele/žadatelky platový tarif činí XX XXX Kč.
Osobní příplatek ve výši XX XXX Kč
se přiznává podle § 198 odst. 1 zákona o státní službě a to ve výši, která
odpovídá výši osobního příplatku podle platového výměru ze dne X. měsíce 20XX
platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru.
Další příplatky s vazbou na charakter vykonávané
práce na služebním místě: příplatek za službuve ztíženém pracovním prostředí a
zvláštní příplatek
Vzhledem k tomu, že žadatel/žadatelka bude vykonávat službu ve
ztíženém pracovním prostředí, určuje se mu/jí v souladu s § 5 nařízení č.
304/2014 Sb. příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí, který se
určuje v rámci rozpětí stanoveného v § 5 odst. 2 tohoto nařízení (tj. 400
Kč až 1400 Kč) ve výši XX XXX Kč s přihlédnutím k míře rizika,
intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.
Žadateli/Žadatelce se určuje podle § 6 nařízení č. 304/2014 Sb. zvláštní
příplatek pro služební místo v rámci rozpětí stanoveného pro příslušnou skupinu
správních činností podle podmínek výkonu služby. Vzhledem k tomu, že podle
přílohy č. 3 nařízení č. 304/2014 Sb. je správní činnost, kterou bude
žadatel/žadatelka vykonávat, zařazena do skupiny I. (doplňte dle názvu skupiny
- např. I. skupina - služba se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným
možným rizikem ohrožení zdraví nebo života), žadateli/žadatelce se v rámci
rozpětí stanoveného § 6 odst. 2 a v návaznosti na přílohu č. 3 nařízení č.
304/2014 Sb. určuje příplatek ve výši XX XXX Kč, a to podle (doplňte podle Přílohy č. 3 – např. intenzity,
četnosti…apod).
Na základě výše uvedených
kritérií se tedy žadateli/žadatelce určuje plat v celkové výši XX XXX Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání u (označení služebního orgánu,
který napadené rozhodnutí vydal), a to do 15 dnů ode
dne jeho oznámení. Odvolacím orgánem je XX jako nadřízený služební orgán
podle § 162 odst. 4 zákona o státní službě. Odvolání proti tomuto rozhodnutí
nemá v souladu s § 168 odst. 2 zákona o státní službě odkladný účinek.
Jméno,
příjmení, funkce a podpis
oprávněné úřední osoby
(služebního orgánu)[13]
Otisk úředního razítka
VZOR (složení slibu
před služebním orgánem) Označení
služebního orgánu
Označení
a adresa služebního úřadu
Č.j. ________________
Záznam o složení služebního slibu
Datum složení slibu: ______________________
Místo složení slibu:
_______________________
Dne _______ 5 složil v souladu s
§ 32 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, před ______________,
jako služebním orgánem,
(Titul, Jméno a příjmení), narozen
___________, trvale
bytem ________________, jako státní zaměstnanec
zařazený na služebním místě/ jmenovaný na služební místo ____________________,
tento služební slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu
řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených.
Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně
a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního
zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní
službu.“
Po přečtení služebního slibu státní
zaměstnanec v souladu s § 32 odst. 4 zákona o státní službě prohlásil
„Tak slibuji!“, což stvrzuje svým podpisem na tomto záznamu.
___________________
podpis státního
zaměstnance
Potvrzuji složení služebního slibu
v souladu se zákonem o státní službě.
___________________
podpis služebního orgánu
(otisk úředního razítka)
[2] Služební orgán musí být
dostatečně identifikován. Např. je-li služebním orgánem státní tajemník, je
nutné uvést v jakém ministerstvu (Úřadu vlády). Je-li služebním orgánem
vedoucí služebního úřadu, je nutné uvést jeho označení podle zvláštního
právního předpisu např. „Ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy“.
[3] Podle § 2 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 92/2015 Sb. o
pravidlech pro organizaci služebního úřadu, se jedná o systemizované místo,
které obsahuje správní činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
a klasifikuje se platovou třídou, do které je v katalogu správních
činností zařazena nejnáročnější správní činnost. Nad rámec uvedeného není pro
označení služebního místa stanoveno konkrétní pravidlo, proto je vhodné označit
služební místo tak, aby bylo řádně identifikováno. U „řadových“ zaměstnanců,
pokud dané služební místo nenese nějaké speciální označení (např. kontrolor, inspektor,
apod.) se jako vhodné jeví označení prostřednictvím jeho služebního označení
podle § 7 (např. vrchní referent) s uvedením názvu konkrétního
organizačního útvaru na nejnižším článku organizace správního úřadu (oddělení),
v rámci něhož bude žadatel zařazen. Lze rovněž využít i jiný identifikátor
služebního místa uvedený ve vnitřní systemizaci správního úřadu (např. číselné
označení služebního místa, pokud je takto služební místo ve vnitřní systemizaci
označeno).
[4] V případě povolení kratší délky služební doby podle §
116 odst. 2 zákona o státní službě je uvedené nutno odrazit i v odůvodnění
rozhodnutí. Jde-li o případ, kdy žadatel (dosavadní zaměstnanec) pracuje
v pracovním poměru na kratší pracovní dobu a je přijímán na služební
místo, které je systemizováno jako místo s kratší služební dobou, ve
výroku se uvede: „zařazuji žadatele/žadatelku na služební místo s kratší
služební dobou, a to v rozsahu (doplnit specifikaci délky služební doby)
týdně;“. Tato skutečnost se pak musí odrazit i v odůvodnění rozhodnutí.
[5] Pokud se jedná o
situaci, že jsou splněny ke dni vzniku služebního poměru podmínky pro postup do
vyššího platového stupně, je třeba do výroku v písmeni b) uvést: „podle § 198 odst. 1 zákona o státní službě
v návaznosti na § 3 nařízení č. 304/2014 Sb. zařazuji do X. platového
stupně a“ a stanovit vyšší platový stupeň podle dosažené praxe.
[6] V závislosti na tom, zda státní zaměstnanec bude
vykonávat práci ve ztíženém pracovním prostředí.
[7] Pokud žadatel nesplňuje
předpoklad vzdělání, ale bylo rozhodnuto o jeho přijetí do služebního poměru na
základě výjimky uvedené v § 201 zákona o státní službě, je třeba přiznání této
výjimky odůvodnit např. takto: „Žadatel sice nesplňuje předpoklad vzdělání
podle § 25 odst. 1 písm. e) zákona o státní službě, protože dosáhl pouze (…)
vzdělání, přičemž na dané služební místo je stanoven předpoklad (…) vzdělání.
Služební orgán však posuzoval, zda žadatel nesplňuje podmínky uvedené v § 201
zákona o státní službě pro přiznání výjimky z předpokladu vzdělání a na
základě skutečností zjištěných v rámci řízení dospěl k závěru, že pro
přiznání této výjimky a přijetí do služebního poměru je důvod dán. Žadatel již
(…) let pracuje na pracovním místě, na kterém vykonává činnosti obdobné
činnostem, které bude vykonávat na služebním místě, na které je tímto
rozhodnutím zařazen, a lze konstatovat, že žadatel se při výkonu těchto
činností s ohledem na jejich povahu, obtížnost, dobu, po kterou je
vykonává, a též s ohledem na jejich řádný výkon, dlouhodobě osvědčil.“.
[8] Je-li den vzniku pracovního poměru dnem pracovního klidu,
je třeba stanovit jako den nástupu do služby nejbližší následující pracovní den
– to se projeví též v odůvodnění rozhodnutí.
[9] Pokud je organizační útvar služebního úřadu, v němž
bude žadatel vykonávat službu, mimo hlavní sídlo služebního úřadu, použije se
namísto tohoto odstavec tento odstavec: „Vzhledem k tomu, že sídlo organizačního útvaru
služebního úřadu - (označení služebního úřadu a jeho organizačního útvaru),
v němž bude žadatel vykonávat službu, je mimo hlavní sídlo služebního
úřadu, je služebním působištěm žadatele X, jakožto sídlo tohoto organizačního
útvaru služebního úřadu.“
[10] Použije se pouze v případě, že je povolována kratší
služební doba. Jde-li o případ, kdy žadatel (dosavadní zaměstnanec) pracuje
v pracovním poměru na kratší pracovní dobu a je přijímán na služební
místo, které je systemizováno jako místo s kratší služební dobou,
v odůvodnění se uvede: „Žadatel je přijímán na služební místo, které je
systemizováno jako služební místo s kratší pracovní dobou, proto se též ve
výrokové části rozhodnutí stanoví zařazení žadatele na toto služební místo a
stanoví se též rozsah kratší služební doby na tomto služebním místě.“.
[11] Pozn. Vzor postihuje pouze odměňování podle § 198 odst. 1,
v případě dosavadního zaměstnance, který je odměňován smluvním platem, je
třeba postupovat podle § 198 odst. 4.
[12] Pokud by nastala
situace, že by byly splněny podmínky pro postup do vyššího platového stupně, je
třeba odůvodnění přizpůsobit např. takto: „Podle § 198 odst. 1 zákona o státní službě v návaznosti
na § 3 nařízení č. 304/2014 Sb. se žadatel/žadatelka
zařazuje do X. platového stupně, a to nikoli na základě platového výměru ze dne
X. měsíce 20XX platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního
poměru, nýbrž podle své započitatelné praxe, která ke dni vzniku služebního
poměru činí X let a X dní. Důvodem je skutečnost, že žadatel/žadatelka ke dni
vzniku služebního poměru splnil/a podmínky pro postup do vyššího platového
stupně, jak to předpokládá § 198 odst. 1 zákona o státní službě, a je tedy
třeba ho/ji zařadit do vyššího platového stupně odpovídajícího celkové délce
žadatelem/žadatelkou dosažené praxe.“.
[13] Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu rozhodnutí
zasílaném žadateli možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo
zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou
"Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu
úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.