Týden 10
1.1
DOHODY O PRACÍCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
Dohody o
pracích konaných mimo pracovní poměr, tj.
-
dohody o provedení
práce a
-
dohody o
pracovní činnosti,
jsou v oblasti pracovněprávních
vztahů zvláštním druhem smluv,
jejichž uzavřením však nevzniká pracovní poměr. Jde o další
formu, v níž se zabezpečuje právo občana
na za
městnání.
Novelizace |
Zákoník práce s účinností od 1. 1. 2007 stanovil, že rozsah dohody
o provedení práce nesmí být větší než 150
hodin v kalendářním roce (viz § 75 odst. 1 zákoníku práce). Jeho novela č. 347/2010 Sb., sjednotila u
obou dohod způsob jejich vydávání pouze na písemnou formu pod hrozbou jejich
neplatnosti. Do účinnosti novely platila tato povinnost pouze pro dohody o pracovní činnosti. S tím souvisí i
povinnost zaměstnavatele vydat jedno vyhotovení dohody zaměstnanci.
Další změny přinesla „zásadní novela“ zákoníku práce, která nabyla
účinnosti k 1. 1. 2012. Tato zejména v dohodě
o provedení práce rozšířila její časový rozsah ze 150
na 300 hod. a stanovila povinnost uvádět v ní dobu, na kterou se uzavírá.
Byl současně změněn a rozšířen katalog pracovněprávních institutů, na které se
u dohod nevztahují ustanovení o pracovním poměru.
Zákon o zaměstnanosti ukládá
právnickým i fyzickým osobám zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z
předmětu jejich činnosti zaměstnanci v
pracovněprávních vztazích.
Z toho vyplývá, že plnění běžných úkolů zaměstnavatele nemusí být
zajišťováno pouze na základě pracovního
poměru, ale i jinými typy pracovněprávních vztahů. Zákoník práce rovněž
nepodmiňuje plnění úkolů zaměstnavatele vznikem pracovního poměru, ale pouze
obecně nabádá zaměstnavatele (§ 74 odst. 1) k tomu, aby plnění svých úkolů
zajišťoval především zaměstnanci v pracovním poměru(neobsahuje normativní
požadavek, zajištěný sankcí). Z toho vyplývá, že i nadále považuje vznik
pracovněprávních vztahů na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
za výjimečný postup, který má proto svou samostatnou
úpravu v části třetí zákoníku práce. Nicméně ponechává na zaměstnavatelích
jakým způsobem pracovněprávní vztah založí.
Účelem dohody o provedení práce je umožnit
zaměstnavateli pružně reagovat na své provozní potřeby flexibilním, avšak svým
rozsahem omezeným zaměstnáváním zaměstnanců při plnění úkolů, které by
v pracovním poměru nebylo z různých důvodů efektivní. Předností této
dohody oproti pracovnímu poměru je, že zaměstnavatel
není povinen
·
rozvrhovat
pracovní dobu zaměstnance do směn, může přidělovat práci podle své okamžité
potřeby, popřípadě zadat splnění určitého úkolu ve stanoveném termínu, aniž by
k jeho splnění rozvrhoval pracovní dobu,
·
poskytovat
dovolenou nebo pracovní volno při překážkách v práci,
·
vázat
jednostranné zrušení dohody na zákonem stanovené důvody, jako je tomu
u pracovního poměru,
·
provádět
odvody na veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti.
Dohoda o provedení práce
představuje nejflexibilnější základní
pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Zvláštní povaha této dohody, kterou
se odlišuje od pracovního poměru, vykazuje taková specifika, že pro ni nelze
použít všechna ustanovení o výkonu práce v pracovním poměru.
Mezi základní odlišující znaky
obou dohod patří:
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE (§ 75) |
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI (§ 76) |
FORMA |
|
písemná |
písemná |
CHARAKTER ČASU |
|
na konkrétní práci –
jednorázová |
dlouhodobějšího charakteru, lze
uzavřít, |
ROZSAH PRÁCE |
|
max. 300 hod.
v kalendářním roce
(i z více dohod u jednoho zaměstnavatele) |
max. do poloviny stanovené
týdenní pracovní doby |
ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY |
|
nemusí být součástí dohody,
délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin |
nemusí být součástí dohody,
délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin |
OBSAH DOHODY |
|
konkrétní pracovní úkol, odměna
za provedení pracovního úkolu, doba, na kterou se dohoda uzavírá |
sjednaná práce, sjednaný rozsah
pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá |
SPLATNOST ODMĚNY |
|
po provedení pracovních úkolů,
nebylo-li dohodnuto jinak |
ve výplatních termínech mzdy
nebo platu, nebylo-li dohodnuto jinak |
DOVOLENÁ |
|
je možno sjednat / vnitřním
předpisem stanovit |
je možno sjednat / vnitřním
předpisem stanovit |
Zrušení právního vztahu
založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti
Zákoník práce
do platnosti své novely č. 205/2015 Sb. neupravoval jednotně způsoby zrušení
obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
● Pro
dohodu o pracovní činnosti
platilo, že způsoby jejího zrušení byly výslovně stanoveny zákoníkem
práce,
● Pro
dohodu o provedení práce platilo,
že si způsob jejího zrušení musely strany výslovně ujednat.
Zrušení dohody |
Pokud dohoda
o provedení práce příslušné ujednání neobsahovala a byla uzavřena na delší
dobu, nebo dokonce na dobu neurčitou, objevovaly se v praxi problémy
s jejím zrušením. Za situace kdy zákoník práce možnost jednostranné
výpovědi neobsahoval, bylo používáno ustanovení občanského zákoníku, podle
kterého bylo možné závazek na dobu neurčitou vypovědět s tříměsíční
výpovědní dobou ke konci kalendářního čtvrtletí.
Podle citované novely zákoníku práce je zmiňovaná komplikace vyřešena tím,
že nyní pro obě dohody platí jednotná
úprava jejich zrušení (§ 74 odst. 4), a to takto:
|
I. Dohodou o konkrétním způsobu zrušení |
II. Ze zákonných důvodů, kterými jsou: ■ dohodou
smluvních stran ke sjednanému dni, ■ výpovědí
danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní
dobou, která začíná dnem v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, ■ okamžitým
zrušením; okamžité zrušení však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné
okamžitě zrušit pracovní poměr. |
pokud není jiný způsob výslovně sjednán,
mohou se způsoby zrušení závazku z dohody řídit zněním zákona |
)
Pro zrušení právního vztahu založeného
dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení
nepřihlíží. |
Na
dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se vztahuje úprava výkonu práce v pracovním
poměru s výjimkou:
a) převedení na jinou práci a přeložení, b) dočasné přidělení, c) odstupné, d) pracovní dobu a dobu
odpočinku; výkon práce však nesmí
přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, e) překážky v práci na
straně zaměstnance, f) dovolenou, g) skončení pracovního
poměru, h) odměňování (dále jen
„odměna z dohody“),
s výjimkou minimální mzdy, a i) cestovní náhrady. Poznámka: zvýrazněný text
vyznačuje nový rozsah s platností od 1. 1. 2012 |
Právo
zaměstnance vykonávajícího práci na základě dohody o provedení práce a dohody
o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na
dovolenou nemusí být sjednáno pouze touto dohodou, ale je možné je stanovit i
vnitřním předpisem, tj. např. kolektivní smlouvou nebo pracovním řádem.
Případová studie
|
1. V konkrétním měsíci sjednal zaměstnanec u téhož zaměstnavatele
dvě dohody
o provedení práce. První na dny 1. až 14. za odměnu 9 000,- Kč a druhou
na dny 16. až 29. za odměnu 7 000,- Kč. Odměna za tento měsíc bude činit
16 000,- Kč a z celé této částky bude zaměstnanec platit pojistné.
2. Zaměstnanec má u zaměstnavatele sjednáno
více dohod. Například za měsíc květen byla z jedné z nich vyplacena
odměna 9 000,-Kč za práci konanou v tomto měsíci. Za pracovní
činnost, konanou dle další dohody rovněž v květnu, byla odměna ve výši
6 000,-Kč vyplacena až červenci z důvodu, že v případě výplaty
této odměny v měsíci květnu by došlo k překročení limitu 10 000,- Kč (květnová odměna by
činila 15 000,- Kč). Tento postup by placení pojistného nezabránil. Odměna
se totiž „vrací“ do měsíce, kdy dohoda trvala. V uvedeném případě je tak
z hlediska limitu odměnou za měsíc květen.
Zásadní kapitola studijní opory umožňuje
osvojení vzniku, změny a zániku základních institutů pracovněprávních vztahů a
jejich realizace. Tedy pracovního poměru (jmenování, pracovní smlouvy) i dohodo o pracích konaných
mimo pracovní poměr (dohoda provedení
práce, dohoda o pracovní činnosti. Nejrozsáhlejší část výkladu je věnována
pracovní smlouvě, která umožnuje nejširší zajištění ochranné funkce zákoníku
práce.