Možnosti interpretace uměleckého díla
Možnosti interpretace uměleckého díla
Možnosti interpretace uměleckého díla

FPF: ARTAVTBK57 Možnosti interpretace uměleckého díla (léto 2024)

Cíle předmětu

Přednášky budou orientovány spíše teoreticky: budou postupně představeny základní možnosti, jak k literárnímu dílu přistupovat. A to ve třech elementárních skupinách: na úrovni teorie bude poukázáno na to, jaké jsou výhody a nebezpečí akcentace jednoho ze tří členů literární komunikace (autor-dílo-čtenář). V oblasti historické budou přednášky problematizovat především suverenitu, se kterou jaksi samozřejmě členíme literární vývoj tak, jako by šlo o cosi imanentního, nikoli o analýzy vložené do tohoto vývoje ex-post, a to s důrazem na vývoj v posledním století a především v souvislosti s rozpaky, které jsou patrné v historických analýzách „současnosti“ poezie. Na úrovni kritické bude poukázáno na to, jaké kritické typy se dnes v literárním životě prosazují a jak vlastně básnický text interpretují, jaká jsou omezení toho kterého typu. Toto vše bude samozřejmě neustále ozkušováno na praktickém poli – totiž nezmizí ze zřetele otázka, jak se takto nabyté informace mohou zúročit, případně už zúročují ve způsobu práce s básněmi v televizním a obecně audiovizuálním prostředí.

Výukové metody

přednášky, semináře, analýza, interpretace, diskuse, prezentace, domácí cvičení

Metody hodnocení

ústní, obrazová prezentace (referát, ppt)

Sylabus předmětu

Průvodní list a organizace kurzu

Vyučující: MgA, Mgr. Jana Orlová, Ph.D.

Organizace kurzu: Kurz je rozčleněn do 13 přehledných lekcí, které skladbou a sousledností odpovídají charakteristice předmětu v univerzitním informačním systému. Lekce jsou v rámci semestru rozloženy pravidelně a usnadňují průběžné konzultace a řízení procesu učení. Předmět je koncipován jako přehledový a praktický takže kromě faktických informací o hlavních tendencích v oblasti interpretace se studenti seznámí i s konkrétními metodami a postupy. Proto je samozřejmou součástí přípravy a studia také analytická četba vybraných děl určených autorů a řešení konkrétních úkolů  a zadání. 

Podmínky absolvování: ústní, obrazová prezentace (referát, ppt)

Kontakt na vyučujícího: jana.orlova@fpf.slu.cz

Způsoby komunikace: výuka v kombinované formě studia se odehrává podle rozvrhu zveřejněného na stránkách Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby FPF Slezské univerzity v Opavě a v rámci individuálních konzultací s pedagogem. Komunikace s vyučujícím probíhá především univerzitním emailem, pomocí MS Teams nebo diskuzní skupinou. Ověřování znalostí probíhá prezenčně formou diskuzí na jednotlivých konzultacích, resp. prostřednictvím diskusního fóra.

Cíle studia: Student si osvojí schopnost pozorného čtení a interpretace textu a adaptace z textu vycházející.

Osnova:

1. Kdo co je umění

2. Otázka estetické funkce.

3. Dílo jako text.

4. Autor a jeho zaměření.

5. Dílo jako struktura, dílo jako otevřený systém.

6. „Čtenář“ a jeho práva a povinnosti.

7. Otázka ceny uměleckého díla.

8. Umělecký provoz.

9. Literární život a jeho specifika včera a dnes.

10. Kritické „čtení“ uměleckých děl.

11. Intepretace a použití.

12. K otázce nadinterpretace.

13. Má interpretace hranice?


Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

·         Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :

o    Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?

o    Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?

o    Chápu posloupnost cílů?

·         Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.

o    Pamatuji si klíčová slova?

o    Znám jejich obsah?

o    Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?

o    Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?

o    Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?

o    Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?

·         Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

o    Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?

o    Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Literatura

Povinná:

ECO, U. Meze interpretace. Praha: Karolinum 2005.

FRIEDRICH, H. Struktura moderní lyriky. Brno: Host 2005.

ČERVENKA, M. – JANKOVIČ, M. – KUBÍNOVÁ, M. – LANGEROVÁ, M. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Praha: Torst 2002.

KOŤÁTKO, P. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia 2006.

OSOLSOBĚ, I. Ostenze, hra, jazyk. Sémiotické studie. Brno: Host 2002.

 

Doporučená:

BLAŽÍČEK, P. Kritika a interpretace. Praha: Triáda 2002.

ECO, U. Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda 1995.

ECO, U. O literatuře. Praha: Argo 2004.

FRYE, N. Anatomie kritiky. Brno: Host 2003.

HROCH, J. Filozofická hermeneutika v dějinách a současnosti. Brno: MU 1997.

Možnosti interpretace uměleckého díla – distanční studijní text
ÚKOLY A TESTY – Možnosti interpretace uměleckého díla
1. Kdo, co je umění

Anotace

V této kapitole se zamyslíme nad tím, jak se umění podílí na rozvoji člověka. Studujeme kap. 1. 1.
2. Otázka estetické funkce.

Anotace

Položíme si základní otázky související s charakterem pojmu umění a pokusíme se nabídnout jeho definici. Studujeme kap. 1. 2.
3. Dílo jako text.

Anotace

Tato lekce bude věnována centru umělecké komunikace, tedy dílu, jeho struktuře a charakteristickým rysům. Studujeme kap. č. 4.
4. Autor a jeho zaměření.

Anotace

V této lekci se budeme věnovat otázkám souvisejícím s fenoménem autora a jeho záměrů ve vztahu k uměleckému dílu. Studujeme kap. č. 3.
5. Dílo jako struktura, dílo jako otevřený systém.

Anotace

V tomto bodě se zaměříme na základní elementy umělecké komunikace jako takové, a to vše ve vztahu k dílu jako otevřenému systému. Studujeme kap. č. 2.
6. „Čtenář“ a jeho práva a povinnosti.

Anotace

V tomto bodě se zaměříme na nejmladšího z trojice určujících fenoménů umělecké komunikace, na čtenáře, či obecně příjemce uměleckého díla. Studujeme kap. č. 5.
7. Otázka ceny uměleckého díla.

Anotace

Otázka kritiky provází umění minimálně od dob novověku, ale nejstarší doklady můžeme hledat už v Aristotelově poetice, proto je třeba věnovat kritickému přijímání umění pozornost. Studujeme kap. č. 8. Její první část.
8. Umělecký provoz.

Anotace

V této kapitole budeme sledovat základní elementy uměleckého provozu. Studujeme kap. 2, ovšem s přihlédnutím k funkcím jednotlivých elementů.
9. Literární život a jeho specifika včera a dnes.

Anotace

Bohužel dnešní svět kritice a kritickému myšlení nepřeje. I proto je přiložen též přehled současného stavu s přihlédnutím k minulosti. Studujeme kap. č. 8, její druhou část.
10. Kritické „čtení“ uměleckých děl.

Anotace

Interpretace by se nakonec měla projevit v nějaké verbalizované podobě. jak se to děje, o tom budeme hovořit v této kapitole. Studujeme kap. č. 9.
11. Intepretace a použití.

Anotace

Zde půjde o první významnější sumarizaci našich poznatků. Pokusíme se ukázat, jak se všechny tři složky umělecké komunikace podílejí na interpretaci uměleckého díla. Položíme si i otázku po tom, kde už začíná použití. Studujeme kap. č. 6.
12. K otázce nadinterpretace.

Anotace

Každá interpretace, má-li být hodná toho jména, potřebuje pro svou formulaci i argumentační výbavu. Pokud ji postrádá, velmi často se jedná o nadinterpretaci. proto se v této kapitole budeme věnovat analýze jako základní pojistky před nebezpečím nadinterpretování. Studujeme kap. č. 7.
13. Má interpretace hranice?

Anotace

Závěrečný test, analýzy předkládaných výstupů. Závěrečné diskuze směřující k otázkám hranic interpretace.
Předchozí
Následující