Cílem úvodní kapitoly je uvést posluchače do problematiky kulturní publicistiky a nastínit výklad tohoto pojmu s důrazem na tematické zaměření na oblast kultury, umění a umělecké tvorby – konkrétně tedy na film, hudbu, literaturu, divadlo, výtvarné umění. Nabídneme výčet specifik kulturní publicistiky a zdůrazníme role jejích jednotlivých složek. Na jedné straně si všimneme umělecké kritiky, kterou lze chápat v co nejširším smyslu jako hodnocení a reflexi uměleckých děl, na straně druhé zmíníme rovněž informační funkci kulturní publicistiky. V neposlední řadě kapitola otevře úvahu na téma vztahu umění a kritiky. V opoře studujeme s. 9-13.
Cílem kapitoly je specifikovat role a funkce kulturní publicistiky (zejména přesvědčovací, hodnotící, zábavnou, informační a vzdělávací). Budeme se také věnovat problematice jejích specifických žánrů a také stylu a jazyku. Důraz bude kladen zejména na oblast kritiky jako nejdůležitějšího článku kulturní publicistiky, který nabízí erudovanou reflexi současného stavu umění. Nezbytnou součástí kapitoly je charakteristika pozice kulturního publicisty. V opoře studujeme s. 14-18.
Tato kapitola se zaměří na seznámení posluchačů s mediálním prostorem pro divadelní a rozhlasovou publicistiku, kdy budeme naši pozornost soustředit především na specializovaná tištěná periodika, nicméně zmíníme také divadelní reflexi v denním tisku a společenských časopisech, stejně jako v dalších elektronických médiích (prostředí internetu, televize, rozhlas). Hlavním cílem je postihnout, charakterizovat a specifikovat všechna vycházející tištěná média na území České republiky, která jsou primárně zaměřena na divadelní a rozhlasové umění a která vycházejí v pravidelných intervalech. V opoře studujeme s. 19-28.
Cílem této kapitoly je představit studentům výrazné osobnosti současné české divadelní a rozhlasové publicistiky, a to zejména s odkazem na aktuální podoby žánru divadelní kritiky. Důraz je kladen na samostatnou četbu kritik i textů, v nichž čeští kritici reflektují současné nejen české divadlo. Studenti se tak mohou obeznámit se zásadami kritického psaní (styl a výrazové prostředky, proměny kritického rukopisu, odborná erudovanost kritiků, důraz na kritickou analýzu inscenace apod.). Současně se učí skrze kritickou reflexi vnímat a hodnotit konkrétní divadelní díla. V opoře studujeme s. 29-33.
Cílem je seznámit studenty s „potenciálem“ současné divadelní kritiky. Na příkladu ukázek různých forem a podob reflexí divadelních titulů si studenti ujasní své teoretické znalosti týkající se jednotlivých kritických žánrů (zejména recenze a kritika). Na základě analýzy textů, jejichž autory jsou současní čeští divadelní kritici, se posluchači zaměří na různá hlediska hodnocení divadelních inscenací (teatrologické, žurnalistické, jazykové aspekty). Osvojí si tak principy interpretace divadelních děl a jejich zprostředkování písemnou formou a získají odborný základ pro vlastní kritickou tvorbu. V opoře studujeme s. 34-38.
Kapitola nabízí přehled o současném českém mediálním prostoru určeném pro filmovou a televizní publicistiku. Sleduje především soudobou situaci na trhu s tištěnými časopisy zaměřenými na reflexi filmového a televizního umění, nezbytné je i zmapování internetového prostředí, kam zejména filmově zaměřená publicistika směřuje svá hodnocení. Pozornost je věnována také rozlišení základních dvou typů filmových časopisů – odborných a komerčních. V opoře studujeme s. 39-43.
Cílem této kapitoly je představit studentům výrazné osobnosti současné české filmové a televizní publicistiky, a to zejména s odkazem na aktuální podoby žánru filmové kritiky a to jak v tištěných, tak elektronických médiích (zejména internet). Důraz je kladen na samostatnou četbu kritik i textů, v nichž čeští autoři reflektují současnou filmovou a televizní tvorbu. Studenti se tak mohou obeznámit se zásadami kritického psaní (styl a výrazové prostředky, proměny kritického rukopisu, erudovanost kritiků apod.). Současně se učí skrze kritickou reflexi vnímat a hodnotit konkrétní filmová a televizní díla. V opoře studujeme s. 44-47.
Cílem této kapitoly je seznámit studenty s typologií kritického psaní o filmu – tedy s možnostmi a „potenciálem“ současné filmové kritiky. Na příkladu četby a studia ukázek různých forem a podob reflexí filmových děl si studenti ujasní své teoretické poznatky týkající se znalostí různých žánrů (zejména recenze a kritika). Na základě analýzy textů, jejichž autory jsou současní čeští filmoví kritici, se posluchači zaměří na různá hlediska hodnocení filmů (filmologické, žurnalistické, jazykové atd.). Získají tak odborný základ pro další vlastní kritickou tvorbu. V opoře studujeme s. 48-51.
Studenti si v této kapitole osvojí základní žánry kulturní publicistiky a metodou kritického čtení se budou seznamovat s jejich konkrétními příklady v denním a odborném tisku. Budeme si všímat nejen jednotlivých možných žánrových forem (recenze, kritika, kritický medailon, ), ale také se zaměříme na styl a uplatňování odbornosti. V opoře studujeme s. 52-56.
Cílem této kapitoly je seznámit studenty s klíčovými žánry umělecké publicistiky – tedy recenzí a kritikou. V úvodu nabídneme jejich definice a popíšeme základní rozdíly. Posléze se zaměříme na obecné rady na téma „jak psát kriticky o umění“. Teoretické znalosti studenti poté využijí při zpracování praktického úkolu – vypracování recenze a kritiky divadelního a filmového díla. V opoře studujeme s. 57-62.
Cílem této kapitoly je seznámit studenty s klíčovým a ze strany čtenářů rozhodně také jedním z nejatraktivnějších publicistických žánrů – rozhovorem. V teoretickém úvodu nabídneme jeho definici a přiblížíme jeho klasifikaci na jeho možné typy. Následně se budeme věnovat představení jednotlivých fází realizace rozhovoru – tedy přípravě, dotazování a zpracování rozhovoru. Teoretické znalosti studenti poté využijí při zpracování praktického úkolu – samostatně zrealizují rozhovor s výraznou uměleckou osobností z regionu (především z oblasti divadla nebo kinematografie). V opoře studujeme s. 63-70.
Cílem výuky je samostatná příprava projektu kulturního časopisu zaměřeného dle preferencí studentů (např. kulturně-společenský, filmový, divadelní, multižánrový, specializovaný tematicky či čtenářsky, tištěný či internetový). Student si zvolí zaměření periodika a po konzultaci s pedagogem vypracuje dle požadavků (název, téma a zacílení na čtenáře, periodicita, struktura časopisu, organizační zabezpečení, financování atd.) projektový záměr koncepce fiktivního, nicméně „životaschopného“ periodika. Prakticky tak bude aplikovat znalosti a dovednosti získané v rámci studia – a to nejen z předmětu Seminář kulturní publicistiky. V opoře studujeme s. 71-76.
Smyslem výuky je poskytnout studentům prostor pro prezentaci a reflexi výsledků jejich tvůrčí práce. V rámci veřejné obhajoby studenti představí projektový záměr svého autorského projektu koncepce kulturního časopisu a na základě vzájemné diskuze obhajují jednotlivé kroky jeho možné realizace. Touto cestou si snadno ověřují nejen svou kreativitu a znalosti i schopnosti kvalitně a komplexně zpracovat projekt, také se učí argumentovat, konstruktivně připomínkovat aktivity ostatních a kvalifikovaně vyhodnocovat vlastní uměleckou tvorbu. V opoře studujeme s. 77-79.