UBKKB220 Rešeršní služby 2

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2017
Rozsah
Přednáška 2 HOD/SEM. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Libuše Foberová, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Libuše Foberová, Ph.D.
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
Požadavky na studenta v průběhu semestru a kritéria hodnocení: výuka předpokládá průběžnou přípravu studenta. Kvalita výuky je systematicky prověřována formou testů, prezentací zadaných referátů aj. Zkouška je písemná a je zaměřena na prověření získaných teoretických znalostí.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hlavním učebním cílem je poskytnout komplexní přehled o využití rešeršních metod (bibliografické rešerše, rešerše v plnotextových informačních systémech, faktografické rešerše, online bibliometrické/informetrické rešerše aj.) v podpoře vědy, výzkumu a vývoje, řízení inovací. Dílčím cílem je pak seznámit nejen s metodami informační podpory VaV, ale s metodami informační podpory managementu podnikového i managementu státních institucí či veřejného sektoru. Praktickým cílem je pak naučit studenty analyticky přistupovat ke zpracování rešerší a takto je připravit pro rešeršní činnosti v informační podpoře vědy a výzkumu, ale případně i ve firmách a jiných institucích neziskové nebo státní sféry. Cílem je i naučit způsobům hodnocení informací.
Osnova
  • Osnova přednášek:
    Základní pojmy, pracovní definice, vymezení dialogových informačních služeb.
    Role kvantitativního růstu informací a vztah ke zvoleným rešeršním strategiím
    Význam typologie dokumentu v rešeršních strategiích a pro uživatele.
    Vývoj a význam rešeršní činnosti, rešeršní aktivity pro vědu a výzkum, organizace rešeršních služeb pro různé uživatelské kategorie s důrazem na vědeckou komunitu, informace pro základní výzkum, informace pro aplikovaný výzkum, identifikace, analýza a pochopení informačního chování uživatele/výzkumníka v kontextu informačních potřeb a požadavků.
    Všeobecné aspekty online vyhledávání, řízení dialogových informačních služeb (online) služeb, ekonomické aspekty online služeb, systémové vazby na informační průmysl.
    Typologie rešerší v informačních systémech.
    Dialogové rešerše (online)
    Dávkové rešerše (off-line)
    Retrospektivní rešerše
    Průběžné rešerše (SDI, ARI, alertní), současné metody a kanály distribuce informací (také v kontextu webu 2.0)
    Další způsoby rozlišování rešerší a jejich účel (např. patentové, bibliografické, faktografické).
    Ruční rešerše v porovnání s automatizovanými (strojově zpracovanými) rešeršemi, současná role ručních (?hlavoručních") rešerší, vztah těchto rešerší ke druhům informačních fondů (např. historické fondy, fondy tištěné produkce, význam vdobě elektronických rešerší).
    Historické aspekty rešeršních systémů a služeb ? jejich kategorizace, vznik a zánik, srovnání s ohledem na použití v současnosti, vliv změn informačního průmyslu na rešeršní systémy.
    Rešerše a rešeršní postupy ve vztahu k informačnímu cyklu.
    Vyhledávací prostředí profesionálních systémů a vyhledávací prostředí systémů pro volný internet (search engines), generace vyhledávacích prostředků pro ?viditelný" a ?neviditelný" web.
    Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním službám (bibliografické, faktografické, plnotextové a adresářové), případně další dělení bází dat (např. zdrojové, referenční).
    Rešeršní postupy prostřednictvím internetových vyhledávačů a jejich srovnání se sofistikovanými způsoby vyhledávání.
    Internetové vyhledávače v informačních službách pro vědu a výzkum (např. Google Scholar, Scirus).
    Informační systémy typu CRIS a jejich role v rešerších pro vědu a výzkum, resp. pro hodnocení výstupů VaV (R&D).
Literatura
    povinná literatura
  • PAPÍK, Richard. Viditelný web versus neviditelný web ? rešerše na internetu. Praha, 2005. ISBN 80-86324-46-X. info
  • PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet ? ekonomické, marketingové a finanční aplikace : Strategie vyhledávání a prezentace. Praha, 1998. info
  • BUDIL, J.; KASTL, J. Automatizované informační systémy VTI. III, Dialogová informační obsluha. Praha, 1989. info
  • CONVEY, J. Online information retrieval : an introductory manual to principles and practice. London, 1989. info
  • MATOUŠOVÁ, M. Rešerše : úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha, 1988. info
  • VÁLEK, D. Studijně rozborová činnost ve VTEI. Praha, 1981. info
    doporučená literatura
  • VLASÁK, R. větové informační systémy a služby : Informační průmysl. Praha, 1999. info
  • POKORNÝ, J.; SNÁŠEL, V.; HÚSEK, D. Dokumentografické informační systémy. Praha, 1998. ISBN 80-7184-764-X. info
  • MATOUŠOVÁ, M. Transformace veřejných informačních služeb na příkladu veřejné knihovny. Brno, 1997. info
Výukové metody
Přednášení
Studijní praxe
Seminární výuka
Samostudium studentů
Metody hodnocení
Známkou
Informace učitele
Aktualizace 12/13. Jednosemestrální předmět je ukončen závěrečnou zkouškou, která sestává ze 2 částí:
1) z praktické rešerše v systémech typu Dialog ProQuest, případně DataStar, STN International, OVID, dále v systémech typu Web of Science, ProQuest, EBSCO a dalších systémech dostupných v síti tuzemských informačních a knihovnických institucí (bude blíže specifikováno během výukových hodin, které systémy budou určeny k praktické části zkoušky) ? hodnocena max. 15 body
2) z jedné otázky vygenerované ze zadaných okruhů ? hodnocena max. 15 body
3) výsledná známka je komplexem průběžné práce během semestru a výkonu u zkoušky
Podmínkou účasti na zkoušce je odevzdání analytické studie ? tzv. studijně rozborového elaborátu, jehož téma se týká tématu diplomové práce nebo jeho části), a splnění všech dílčích prací.
SRČ elaborát je v rozsahu 15-25 stran a vytěžuje nejméně 10 informačních pramenů na základě vlastní rešerše, přičemž max. 50 % použitých pramenů je možno mít z volného internetu, ostatní prameny mohou být ovšem z elektronických odborných časopisů či elektronických knih. Závěrečná studijně rozborová práce je hodnocena max. 20 body, max. 15 bodů je určeno pro kvalitu a 5 bodů za včasnost. Student plní také dílčích 10 úkolů (každý je hodnocen maximálně za 5 bodů), které souvisí zejména s přípravou na další lekci nebo pro přípravu ke zkoušce, případně k opakování a doplnění probrané látky. Jde především o přípravu na rešeršní úlohy a probíranou látku, také určenou k samostatnému studiu nebo k opakování látky, propojení látky s dalšími předměty.


AktivityNáročnost [h]
Přednáška8
Celkem8
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2022, léto 2023.