UBKKDBK047 Základy uměleckého přednesu a veřejných mluvních projevů

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2025
Rozsah
8s/sem. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Jana Cindlerová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D. (cvičící)
MgA. Mgr. Gabriela Zelená Sittová (cvičící)
Garance
MgA. Mgr. Gabriela Zelená Sittová
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
-
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty teoreticky i prakticky s uměleckým přednesem jakožto významnou a svébytnou uměleckou aktivitou, která komplexně rozvíjí mluvní dovednosti mluvčího / seznámit studenty teoreticky i prakticky s problematikou přípravy a realizace veřejných mluvních projevů. Budeme hledat cesty k přirozené a naplněné komunikaci, kterou musí ovládat nejen budoucí herci, performeři, ale také mluvčí, učitelé, pracovníci kulturních zařízení atd. Studenti si vyzkouší vybrat vhodný text, připravit se na přednes a s textem také vystoupit / se připraví na jiný typ veřejného mluvního vystoupení a také jej zrealizují.
Výstupy z učení
Student po absolvování předmětu:
- rozumí teoreticky i prakticky problematice uměleckého přednesu a veřejných mluvních projevů;
- dokáže vybrat, připravit a prezentovat umělecký text či připravit a prezentovat jiný typ veřejného mluvního vystoupení;
- je schopen popsat a analyzovat zadaný veřejný projev
Osnova
  • 1. Stylistika mluvních projevů. Veřejné a neveřejné. Oficiální a neoficiální.
  • 2. Specifika veřejných mluvních projevů – od prezentací, přes průvodní slovo kulturních událostí až po sólový umělecký přednes. Komunikační model.
  • 3. Dramaturgie – výběr uměleckého textu (prózy či poezie) pro vlastní přednes / konkretizace kulturní akce, pro kterou má být připraveno průvodní slovo. Kontext současné literatury / současného kulturního dění.
  • 4. Rozbor textu – metody rozboru textů pro potřeby uměleckého přednesu (subjektivní hledisko i pohled literární vědy) / ohledání širokého kulturního kontextu připravovaného průvodního slova.
  • 5. Hledání interpretačních klíčů. Hledání vhodných jazykových prostředků. Hledání vlastního autentického mluvního stylu. Základy hlasové rozcvičky (hlasová a mluvní výchova).
  • 6. Analýza vybraných nahrávek veřejných mluvních projevů a ukázek vybraných sólových interpretů poezie či prózy. Pozitivní i negativní vzory.
  • 7. První interpretační pokusy vybraných textů / první formulace pevných částí připravovaného mluvního projevu. Práce se zpětnou vazbou od pedagoga.
  • 8. Sebereflexe a reinterpretace již vyloženého textu / Sebereflexe a nové formulace připravených částí textů.
  • 9. Interpretace před známým publikem včetně zpracování zpětné vazby publika / Zkoušení před známým publikem včetně zpracování zpětné vazby.
  • 10. Finalizace vlastního připraveného mluvního projevu, zapracování připomínek. Zdůvodněné variace, nové výklady, nové kontexty (opozitní kontexty).
  • 11. Veřejné vystoupení před publikem s přednesem poezie či prózy / v rámci moderování kulturního pořadu.
  • 12. Sebereflexe vlastního výkonu; reflexe komunikace s publikem; zhodnocení vlastní přípravy s ohledem na všechny kroky předcházející samotnému výkonu.
  • 13. Reflexe předmětu a jeho přínosu pro studenty, rekapitulace klíčových principů.
Literatura
    povinná literatura
  • LUKAVSKÝ, R. Kultura mluveného slova. Praha: AMU, 2001.
  • ČECHOVÁ, M. Řeč o~řeči. Praha: Academia, 2012.
  • HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, J. – MAKOVIČKOVÁ, H. Základy jevištní mluvy 1, 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 1986.
  • ČMEJRKOVÁ, S. – HOFFMANNOVÁ, J. (eds.) Mluvená čeština: Hledání funkčního rozpětí. Praha: Academia, 2011.
  • ZÁMEČNÍKOVÁ, E. Cesta k~přednesu aneb Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2009.
    doporučená literatura
  • ONG, W. J. Technologizace slova. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006.
  • BRUKNER, J. – FILIP, J. Poetický slovník. Praha: Mladá fronta, 1997.
  • MUKAŘOVSKÝ, J. Studie I, II. Brno: Host, 2000, 2001.
  • ŠTEMBERGOVÁ KRATOCHVÍLOVÁ, Š. Mluvní výchova dětí. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2016.
  • KOŽMÍN, Z. Interpretace básní. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997.
Výukové metody
Seminář.
Metody hodnocení
Účast na seminářích. Aktivní přístup při plnění úkolů, v diskusích a při společných praktických aktivitách a cvičeních. Studium doporučené primární i sekundární literatury Dobrá orientace v základních oblastech české a světové literatury (základní díla, osobnosti, směry, období), základní orientace v české i světové historii a kulturních kontextech. Samostatný zdůvodněný výběr vhodné literární látky k přednesu, její rozbor, příprava interpretace a vystoupení na veřejnosti (popř. příprava koncepce průvodního slova k dané kulturní události, zpracování průvodního slova a realizace na veřejnosti). Písemná reflexe vlastního výkonu a všech kroků přípravy.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2023, léto 2024.