UHV00018 Dějiny umění II

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2018
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ing. Jaromír Olšovský, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Ing. Jaromír Olšovský, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Předpoklady
Základní znalosti z dějin umění, základních pojmů z dějin umění, úspěšné absolvování předmětu Dějiny umění I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem jednosemestrálního přednáškového kursu je seznámení se základními proudy a tendencemi uměleckohistorického vývoje vybraných kapitol evropské architektury, sochařství a malířství v období novověku. Kurs shrnuje základní vývoj evropského umění s důrazem na středoevropský kontext od italské renesance (Giotto, Masaccio, Piero della Francesca, Donatello) až po konec 18. století, kdy pozdně barokní klasicismus a osvícenskou mentalitu vystřídal ve střední Evropě raný klasicismus z počátku 19. století. Přednášky jsou vedeny ve dvou navzájem souvisejících liniích. První poskytuje prostřednictvím vybraných fází evropského uměleckého vývoje a jeho protagonistů a nejvýznamnějších uměleckých děl (Itálie, Francie, Nizozemí, Belgie, Německo, Rakousko) nezbytnou sumu znalostí a vědomostí relevantních pro pochopení dějin umění na území Čech, Moravy a Slezska. Druhá linie přednášek sleduje základní uměleckohistorický vývoj na poli architektury, sochařství a malířství ve vymezeném období, tedy od počátku renesance po konec 18. století na území českých zemí. Přednášky si kladou za cíl vyrovnat se nejen se základním uměleckým vývojem na území vlastních Čech, tedy historického Českého království, jak tomu převážně bývá ve většině takovýchto kursů a které je předmětem mnoha vědeckých publikací a monografií, ale i s uměleckým děním ve vedlejších korunních zemích, tedy na území Moravy a na teritoriu Dolního a Horního Slezska. Přednáškový kurs rovněž věnuje pozornost dění v době baroka na území tehdejšího Rakouského Slezska, zahrnující Těšínsko, Opavsko, Krnovsko a Jesenicko, které je především po uměleckohistorické stránce dosud málo známé. Důraz je kladen nejen na formálně-stylové postižení uměleckého vývoje v duchu genetického dějepisu umění, tak jak jej formulovala vídeňská škola dějin umění, ale i na začlenění uměleckých děl a jejich tvůrců do dobového kulturněhistorického společenského kontextu a postižení různých funkcí, které umělecké dílo v daných epochách hrálo tak, jak o to usilují protagonisté sociálně a kulturněhistoricky orientovaných dějin umění (E. H. Gombrich) a obecných dějin kultury (Peter Burke).
Osnova
  • 1. Úvod, přehled literatury a badatelů zabývajících se problematikou renesance, problémy a otázky studia renesance, periodizace a teritoriální členění italské renesance a s ní spojené otázky, problémy renesancismů, historismů, klasiky a klasicismů a různých návratů k antice, Italská renesance I. Architektura - Filippo Brunelleschi, Leon Battista Alberti; sochařství - Andrea Pisano, Donatello, Andrea del Verocchio, Desiderio da Settignano, Luca della Robbia, Benedetto da Maiano, malířství, 1. generace quattrocenta - Massaccio, Masolino da Panicale
    2. Italská renesance II.
    Malířství - Fra Angelico, Filippo Lippi, 2. generace quattrocenta - Paolo Uccello, Domenico Veneziano, Andrea del Castagno, Piero della Francesca
    3. Italská renesance III.
    Malířství - Domenico Ghirlandaio, Alessandro Botticelli, Filippino Lippi, severoitalská renesance - Andrea Mantegna, Bramante, Bramantino, benátská renesance - Giovanni Bellini, Pietro Perugino
    4. Italská renesance IV.
    Vrcholná renesance cinquecenta - Raffael Santi, Leonardo da Vinci, Michelangelo, vrcholná renesance v Benátkách - Giorgione, Tizian Vecellio, severská pozdní gotika a zaalpská renesance - Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Hieronymus Bosch, Peter Brueghel starší, Quentin Massys, Albrecht Dürer, podunajská škola (Hans Holbein st., Albrecht Altdorfer, Lucas Cranach starší, Wolfgang Huber), Hans Baldung Grien; manýrismus a problematika manýrismu (římský manýrismus - Giulio Romano, Sebastiano del Piombo, Giovanni Antonio Bazzi, zv. Sodoma, florentský manýrismus - Andrea del Sarto, Jacopo da Pontormo, Rosso Fiorentino, Agnolo Bronzino, benátský manýrismus - Jacopo Tintoretto, Paolo Veronese, Jacopo Bassano, parmský manýrismus - Correggio, Parmigianino, milánský manýrismus - Giuseppe Arcimboldo, fontainebleauská škola - François Clouet, Španělsko - El Greco
    5. Renesance v českých zemích: Morava - renesanční portál v Tovačově, renesanční architektura a sochařství v Čechách a na Moravě za vlády Jagellonců a po nástupu Habsburků (Benedikt Ried, Paolo della Stella, Bonifác Wolmut, Giovanni Maria Aostalli, Giovanni Lucchese, Alexandr Colin)
    6. Rudolfínský manýrismus a jeho problematika (Giuseppe Arcimboldo, Hans Mont, Bartholomaeus Spranger, Hans von Aachen, Josef Heinz st., Pieter Stevens, Egidius Sadeler, Roelandt Savery, Hans Hoffmann, Joris Hoefnagel, Jacob Hoefnagel, Paulus von Vianen, Adrian de Vries), Rudolf II. jako sběratel
    5. Úvod do studia barokního umění
    Vybrané kapitoly z evropské barokního umění I. (architektura a sochařství od raného baroka až po barokní klasicismus - Itálie, Francie, Německo, Rakousko): Giacomo Barozzi da Vignola a Giacomo della Porta, Carlo Maderno, Giovanni Lorenzo Bernini jako architekt, Pietro da Cortona, Francesco Borromini, Filippo Juvara, Carlo Fontana, Guarino Guarini, Baldassare Longhena, Giovanni Battista Piranesi, François Mansart, Louis Le Vau, Claude Perrault, Jules Hardouin-Mansart, Robert de Cotte, Jacques Germain Soufflot, Andreas Schlüter, Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff, Mathäus Daniel Pöppelmann, Johann Bernard Fischer z Erlachu, Johann Lucas von Hildebrandt, Jakob Prandtauer, Giovanni Lorenzo Bernini jako sochař a římská sochařská škola, Pierre Puget, François Girardon, Antoine Coysevox, Jean Baptiste Pigalle, Jean Antoine Houdon, Matthias Rauchmiller, Paul Strudel a Peter Strudel, Matthias Steinl, Ehrgott Bernhard Bendl, Andreas Schlüter, Balthasar Permoser, Egid Quirin Asam, Georg Raphael Donner, Franz Ignác Günther
Literatura
    doporučená literatura
  • Dějiny českého výtvarného umění. Od počátků renesance do závěru. a. info
  • Baroko. Architektura - Plastika - Malířství (ed. Rolf Toman), Sl. a. info
  • Umění renesance a baroku (ed. René Huyghe). Praha 1970, řada Umě. a. info
  • Frederick Antal. Florentské malířství a jeho společenské pozadí. Měšťanská republika, než převzal moc Cosimo de?Medici - XIV. století a počátek století XV. Praha 1954. info
  • Michael Levey. From Giotto to Cézanne. A Concise History of Painting. London 1962 and 1968, reprinted 1994, česky. info
  • Ivo Hlobil - Eduard Petrů. Humanismus a raná renesance na Moravě. Academia, Praha 1992. info
  • Peter Burke. Italská renesance. Praha 1996. info
  • V. V. Štech. Italská renesanční plastika. Praha 1960. info
  • Michael Baxandall. Painting and Experience in Fifteenth Century Italy. A Primer in the Social History of Pictorial Style. Oxford 1972. info
  • Ernst H. Gombrich. Příběh umění. Praha 1992 (a řada dalších vydání). info
  • Melissa Ricketts. Renesance. Mistři světového malířství. Praha 2005. info
  • Ernst H. Gombrich. Symbolic Images. London 1972. info
  • Jiří Kroupa. Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I. Skripta FFMU Brno 1996 (příslušné kapitoly o renesanci a baroku). info
  • Ivo Krsek - Zdeněk Kudělka - Miloš Stehlík - Josef Válka. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Academia, Praha 1996. info
  • Oldřich J. Blažíček. Umění baroku v Čechách. Praha 1967. info
Metody hodnocení
Známkou
Informace učitele
Úspěšné absolvování přednáškového cyklu Dějiny umění I.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2007, zima 2008, zima 2009, zima 2010, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2019, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023.