UHVT0021 Historiografie dějin umění

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2018
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Marian Hochel, Ph.D. (cvičící)
Garance
PhDr. Marian Hochel, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška zaměřená na postižení vývoje dějepisu umění jako samostatné vědecké disciplíny od prvních písemných svědectví, dokládajících reflexi výtvarných děl v antice až po 20. století. Zlomové okamžiky v tomto širokém časovém záběru představují údobí středověku, orientovaného na intuitivní přejímání dědictví antiky, plnou sakralizaci umění a zároveň znevážení "umělectví" jako socioprofesního statusu, dále to je renezanční humanismus a jeho přesun zájmu na osobnost umělce (Vasari), dobové spory o umění (základní pojmy - disegno, inventione) a soudobý velký důraz na teorii architektury (Alberti, Serlio, Palladio), malířství nebo sochařství podmíněné heroismem doby (umělec ve středověku byl řemeslník, nyní je objeven jako génius, nositel božího vnuknutí - Michelangelo). Následuje komplikované a obtížně uchopitelné údobí barokní historiografie, s nímž radikálně kontrastuje osvícenství (racionalismus, dějiny umění jako věda a napětí mezi estetickým a historickým) a záhy na to nový historismus 19. století, podněcující plné zhistoričtění a "zmetodičtění" dějin umění až po 20. století, tedy po plné etablování dějepisu umění jako historické vědy využívající řady přístupů, metod a podnětů dalších společenskovědních disciplin.
Osnova
  • 1. Zájem o umění v antice - Pausanias, Plinius Secundus, Vitruvius,
    2. Středověk a umění - memorabilia, topografie, úcta ke světcům, opat Suger, receptáře a technologická literatura
    3. Zájem o umělcovu osobnost v renezanci; Michelangelo a jeho obdivovatelé
    4. Paragone - spory o umění v renezanci a baroku
    5. Proměna diskursu dějin umění od pozdní renezance a v baroku
    6. Osvícenské dějepisectví a umění - teorie, filozofie, estetika
    7. Od Johanna Joachima Wimnckelmanna po Georga Wilhelma Friedricha Hegela, berlínská škola dějepisu umění.
    8. Situace v německém dějepise umění v 2. polovině 19. a na počátku 20. století.
    9. Vídeňská škola dějepisu umění, vztah vídeňské školy a českých zemí
    10. Dějepis umění v Evropě po první světové válce - témata, osobnosti, metodické proměny
    11. Český dějepis umění od 1918 do 50. let 20. století - od vídeňské školy k marxismu
    12. Situace v dějepise umění od 50./60. let 20. století - přehled názorů, osobností, témat, metodických postupů.
Literatura
    doporučená literatura
  • Winceklmann, J. J. Dějiny umění starověku - Stati. Praha 1986. Přeložil a úvodní studii napsal J. Stromšík. info
  • Perniola, M. Estetika 20. století. Praha 2000. info
  • Horová, A. (ed.). Kapitoly z českého dějepisu umění I.-II. Praha 1984. info
  • Špét, J. Ke vzniku a programu našich nejstarších regionálních muzeí. Muzejní a vlastivědná práce 10, 1972, č. 1, s. 12-23, č. 2, s. 87-92. info
  • Belting, H. Konec dějin umění. Praha 2000. info
  • Perniola, M. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995. info
  • Kramář, V. O obrazech a galeriích. Praha 1983. info
  • Štěpánek, P. Obrysy muzeologie pro historiky umění. Olomouc 2002. info
  • Špét, J. Přehled vývoje českého muzejnictví I. (do roku 1945). Praha 1979. info
  • Kroupa, J. Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I. Brno 1996. info
  • Kudělka, Z. - Samek, B. (eds.). Václav Richter - Umění a svět. Praha 2001. info
Informace učitele
Úspěšné absolvování zkoušky.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2007, zima 2008, zima 2009, zima 2010, zima 2011, zima 2012, zima 2013, zima 2014, zima 2015, zima 2016, zima 2017, zima 2019, zima 2020, zima 2021.