UBKKDBK022 Současné divadlo

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
zima 2023
Rozsah
8p+4s/sem. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Pavla Bergmannová (přednášející)
Mgr. Pavla Bergmannová (cvičící)
Garance
Mgr. Pavla Bergmannová
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je poskytnout studentům základní informace o vývojových souvislostech historie světového a českého divadla období 20. století až do současnosti. Pozornost bude soustředěna jak na estetické a filozofické koncepce divadelní a dramatické tvorby v jednotlivých obdobích, tak na vývoj inscenačních forem, scénografie a herectví. Studenti získají klíčové znalosti o vývoji dramatu a divadelních konvencích jednotlivých historických etap. Kurs navazuje na předměty Divadlo v kontextu západní kultury a Divadlo v české kultuře.
Výstupy z učení
Orientace v dějinách světového i českého divadla od počátku 20. století po současnost. Schopnost pojmenovat základní vývojové tendence v kontextu společenského dění. Schopnost analyzovat dramatické texty v kontextu dobové inscenační praxe.
Osnova
  • 1. Evropské divadelní reformy 1. pol. 20. století.
  • 2. Divadlo a drama v letech 1918-1945 v Evropě a USA. Experimentální divadlo.
  • 3. Proměny českého divadla v letech 1918-1945: oficiální scény. Zásadní představitelé české režie (Jaroslav Kvapil, František Zavřel, K. H. Hilar a další).
  • 4. Česká meziválečná divadelní avantgarda: Osvobozené divadlo, tvorba významných režijních osobností (Jindřich Honzl, Jiří Frejka, E. F. Burian), přesahy jejich tvorby.
  • 5. České meziválečné drama.
  • 6. Od existencialismu k absurdnímu divadlu a dramatu.
  • 7. Vývojové tendence v divadle po 2. světové válce: druhá divadelní reforma (soubory a režisérské osobnosti).
  • 8. Drama 2. poloviny 20. století.
  • 9. České divadlo v totalitním systému (1945-1989), periodizace a vývojové tendence.
  • 10. Významné české divadelní soubory a režijní osobnosti (1945-1989). Autorské a studiové divadlo.
  • 11. Významné osobnosti české dramatiky (1945-1989).
  • 12. Současné tendence v evropském divadle 21. století: proměna dramaturgie a režisérské osobnosti. Osobnosti evropského dramatu.
  • 13. České divadlo a drama od roku 1989 do současnosti.
Literatura
    povinná literatura
  • FISCHER-LICHTE, E. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003.
  • BRAUN, K. Druhá divadelní reforma? Praha: Divadelní ústav, 1993.
  • SEMIL, M. - WYSINSKA, E. Slovník světového divadla 1945-1990. Praha: Divadelní ústav, 1998.
  • CÍSAŘ, J. Přehled dějin českého divadla. Praha: Akademie múzických umění, 2006.
  • BROCKETT, O. G. Dějiny divadla. Praha: Lidové nakladatelství, 1999.
  • HYVNAR, J. Francouzská divadelní reforma : od Antonia k Artaudovi. Praha: Pražská scéna, 1996.
  • JUST, V. Divadlo v totalitním systému. Praha: Academia, 2010.
    doporučená literatura
  • BROOK, P. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.
  • AROSON, A. Americké avantgardní divadlo. Praha: AMU, 2011.
  • CARLSON, M. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006.
Výukové metody
Přednáška. Analýza vybraných dramatických textů. Diskuse.
Metody hodnocení
1. Aktivní účast na přednáškách a seminářích. 2. Četba doporučených dramat (min. 20 titulů vztahujících se k danému období). 3. Zpracování a průběžná prezentace dílčích tvůrčích úkolů. 4. Vykonání písemné zkoušky v závěru semestru.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2022, zima 2024.